Čistá výroba elektřiny v České republice se v minulém roce poprvé od roku 2021 zvýšila. Tuzemské zdroje vyprodukovaly celkem 71,4 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což představuje meziroční růst o 3,8 %. Po několika letech poklesu či stagnace jde o důležitý obrat, který odráží změny ve struktuře výroby, vývoji počasí i chování spotřebitelů. Klíčovou roli sehrály jaderné elektrárny, výrazně rostla také výroba ze solárních zdrojů, zatímco uhlí zůstalo na stejné úrovni jako v předchozím roce a jeho význam dlouhodobě slábne. Zároveň platí, že s růstem výroby se opět zvýšila i spotřeba elektřiny, zatímco ceny silové elektřiny klesaly. Energetika se tak v roce 2025 pohybovala v prostředí, kde se kombinoval vyšší objem výroby, pozvolné oživení poptávky a tlak na cenu. <!-- DIP popup--> Jaderné elektrárny dosáhly historického maxima Největším zdrojem elektřiny v České republice zůstávají dlouhodobě jaderné zdroje a loňský rok jejich dominantní postavení ještě posílil. Podíl jádra na celkové výrobě překročil 42 %, což z něj činí jednoznačně nejvýznamnější pilíř tuzemské energetiky. Hrubá produkce jaderných elektráren Dukovany a Temelín dosáhla 32,066 TWh, což je nejvyšší hodnota v historii jejich provozu. Právě navýšení výroby v jaderných elektrárnách bylo hlavním důvodem celkového růstu produkce elektřiny v Česku. Stabilní provoz, vysoká dostupnost bloků a absence mimořádných odstávek umožnily jádru plně využít svůj potenciál. Z hlediska energetické bezpečnosti to potvrzuje význam jaderných zdrojů jako spolehlivého a relativně předvídatelného základu výrobního mixu, zejména v době, kdy dochází k útlumu uhlí. Druhou největší skupinou zůstaly hnědouhelné elektrárny, jejichž podíl činil 32,2 %. Přestože uhlí stále představuje významnou část výroby, jeho role se postupně zmenšuje. V absolutních číslech výroba z uhlí v roce 2025 stagnovala na úrovni necelých 24 TWh, tedy zhruba stejně jako o rok dříve. Pokud se však podíváme na delší období, za poslední tři roky výroba z uhlí klesla o 28 %, což jasně ukazuje dlouhodobý trend. Solární zdroje pokračují v rychlém růstu Výraznou změnou ve struktuře výroby je pokračující růst solárních elektráren. Ty se v roce 2025 staly třetím největším zdrojem elektřiny v Česku s podílem 6,6 %. Výrobu navýšily již třetí rok po sobě, tentokrát meziročně o více než 20 %. Tento růst byl natolik výrazný, že solární zdroje poprvé předčily i plynové elektrárny, jejichž podíl dosáhl 5,2 %. Rozvoj solární energetiky souvisí nejen s instalací nových kapacit, ale také s technologickým zlepšováním a lepším využíváním existujících zdrojů. Přestože solární výroba zůstává závislá na počasí, její význam v energetickém mixu je stále větší a stává se důležitým doplňkem stabilních zdrojů, zejména jádra. Za solárními zdroji následovaly vodní elektrárny, ostatní obnovitelné zdroje energie a biomasa, jejichž podíly se pohybovaly v jednotkách procent. Tyto zdroje sice nehrají klíčovou roli z hlediska objemu výroby, ale přispívají k diverzifikaci energetického mixu a snižování emisní náročnosti výroby. Spotřeba roste, ceny elektřiny naopak klesají Spolu s vyšší výrobou elektřiny se v roce 2025 zvýšila také spotřeba. Celková domácí spotřeba dosáhla 59,3 TWh, což znamená meziroční nárůst o 2,3 %. Jedním z hlavních faktorů bylo chladnější počasí. Průměrná roční teplota činila 8,8 °C, což bylo o 1,5 stupně méně než v roce 2024. Přesto zůstala mírně nad dlouhodobým klimatickým normálem, takže nešlo o extrémní zimu, ale rozdíl byl dostatečný na to, aby se projevil ve vyšší spotřebě elektřiny, zejména v domácnostech a službách. K růstu spotřeby přispěly také klesající ceny silové elektřiny. V průměru se loni snížily o osm procent, což vytvořilo příznivější prostředí pro odběratele. Ke konci roku dosahovala průměrná cena silové elektřiny 2942 Kč/MWh bez DPH ve vysokém tarifu a 2855 Kč/MWh bez DPH v nízkém tarifu. Nižší ceny tak částečně stimulovaly poptávku a zmírnily dopady vyšší spotřeby na konečné účty. Do budoucna se očekává pokračující pokles významu uhelných zdrojů. Některé velké uhelné elektrárny mají být uzavřeny již v příštích letech a dopady jejich odstavení na stabilitu přenosové soustavy nyní posuzuje provozovatel přenosové soustavy. Tento vývoj ještě více zvýrazní roli jádra, obnovitelných zdrojů a flexibilních řešení, která budou muset vyrovnávat výrobu a spotřebu.