Zatímco vedení společnosti Meta v soudní síni v Los Angeles tento měsíc tvrdilo, že používání jejích platforem může být problematické, ale nelze ho považovat za závislost, interní dokumenty vykreslují podstatně složitější obraz. Interní dokumenty naznačují obavy z návykových funkcí Facebooku Výzkumníci zvažovali audit autoplaye a nekonečného scrollování Firma Meta Platforms (META) audit neprovedla kvůli možným dopadům na angažovanost Spor znovu otevírá otázku dopadů sociálních sítí na mladé uživatele Podle nově zveřejněných materiálů totiž sami výzkumníci Facebooku už v minulosti navrhovali zkoumat, zda některé klíčové prvky platformy nepřispívají k chování, které lze popsat jako „návykové“ nebo „návykům podobné“. Dokumenty byly zveřejněny v rámci soudních podání v jiném rozsáhlém sporu vedeném proti Metě a znovu otevírají otázku, co firma Meta Platforms (META) věděla o možných rizicích svých produktů, zejména pro mladé uživatele. Právě tyto otázky dnes stojí v centru řady žalob, které tvrdí, že sociální sítě systematicky podporují nadměrné a obtížně kontrolovatelné užívání. Návrhy na audit „kompulzivních“ funkcí už v roce 2018 Interní materiály ukazují, že už na podzim roku 2018 zaměstnanci tehdejšího Facebooku navrhovali veřejný audit designových prvků, které by mohly podporovat kompulzivní používání platformy. Impulzem byla rostoucí veřejná kritika technologických firem, že záměrně manipulují chováním uživatelů ve snaze maximalizovat čas strávený na platformách a tím i reklamní příjmy. Výzkumníci v návrzích explicitně zmiňovali funkce, jako je automatické přehrávání videí nebo nekonečné posouvání obsahu, tedy prvky, které jsou dnes často označovány za hlavní zdroje nadměrného užívání. Tyto stejné funkce se zároveň objevují v žalobách, které tvrdí, že přispívají k poškozování duševního zdraví dětí a dospívajících. Z dokumentů vyplývá, že zaměstnanci navrhovali spolupráci s externími odborníky, která by dodala projektu důvěryhodnost. Mezi zvažovanými jmény se objevil i Tristan Harris, bývalý etik společnosti Google a zakladatel Center for Humane Technology. Zároveň však interní komunikace naznačuje obavy, že by Harris mohl doporučit změny, k nimž by produktové týmy Facebooku nebyly ochotny přistoupit. Vnitřní obavy: pocit manipulace a ztráta kontroly Samotné formulace použité v interních návrzích jsou výrazné. Výzkumníci pracovali s hypotézou, že určité funkce mohou „podporovat časté, automatické a nechtěné chování“, které si uživatelé ne vždy přejí nebo plánují. Takové vzorce používání podle nich mohou vést k pocitům manipulace, ztráty kontroly a závislosti na opakovaném kontrolování Facebooku. Autoři dokumentů upozorňovali, že tyto zkušenosti mohou souviset se sníženou mírou subjektivní pohody a přispívat k tomu, že uživatelé sami mluví o tom, že se cítí na platformě „závislí“. Přitom otevřeně přiznávali, že neexistuje žádná lékařsky definovaná diagnóza „závislosti na Facebooku“. Navrhovali proto rámovat problém spíše jako obtížně kontrolovatelné vzorce chování s negativními dopady na život uživatelů. Tento pohled se výrazně liší od veřejné rétoriky firmy, která dlouhodobě zdůrazňuje rozdíl mezi klinickou závislostí a prostě „problematickým užíváním“. Právě tento rozdíl zazněl i v aktuálním soudním řízení v Los Angeles, kde vedení Met y opakovaně odmítlo označení „závislost“. Soudní spory, mládež a napětí mezi angažovaností a zdravím Zveřejněné dokumenty se staly součástí důkazního materiálu v žalobě, kterou proti Metě a dalším technologickým firmám – včetně Snapu, TikToku a společnosti Alphabet (Google) [GOOGL] , vlastníka platformy YouTube – podaly stovky školních okresů a generální prokurátoři z různých částí USA. Tento případ má jít k soudu ještě letos a naváže na vůbec první procesy týkající se údajné „závislosti na sociálních sítích“, které už probíhají v Kalifornii. Rodiče i bezpečnostní experti dlouhodobě tvrdí, že sociální sítě jsou navrženy tak, aby uživatele udržely co nejdéle online, což má zvlášť silný dopad na děti a dospívající. V interních dokumentech se dokonce objevují přímé odkazy na obavy, že audit by mohl vést ke snížení angažovanosti uživatelů, a tedy i k poklesu obchodních metrik. Meta audit nakonec nikdy neprovedla. Podle vyjádření mluvčí společnosti ale interní výzkum pokračoval jinými cestami a měl vést k zavedení funkcí, jako jsou rodičovské kontroly, připomínky přestávek nebo výchozí bezpečnostní nastavení pro teenagery. Firma poukazuje například na režim, který pozastavuje notifikace přes noc, nebo možnost omezit denní dobu používání aplikací. Zároveň však starší interní dokumenty, zveřejněné už dříve, ukazují, že někteří zaměstnanci sami mluvili o Instagramu jako o „droze“ a o firmě jako o „dealerech“. Podobné materiály se objevily i u jiných technologických společností, které později tvrdily, že vytržené citace zkreslují celkový kontext jejich snah o bezpečnost. Rozpor mezi interním výzkumem a veřejnou obhajobou Zajímavý je také kontrast mezi interním uvažováním a veřejnými výpověďmi manažerů. Zatímco výzkumníci v roce 2018 otevřeně přemýšleli, jak identifikovat a odstranit problematické prvky designu, veřejná komunikace Met y dlouhodobě zdůrazňuje, že neexistují jednoznačné důkazy o přímé vazbě mezi sociálními sítěmi a závislostí. V roce 2019 firma zveřejnila vlastní studii založenou na průzkumu mezi 20 tisíci uživateli Facebooku, podle níž zhruba 3 % amerických uživatelů vykazovala znaky „problematického užívání“. Nejvíce se tento jev týkal mladých lidí. Studie doporučovala usnadnit uživatelům možnost dát si od platformy pauzu a omezit četnost notifikací, zejména u teenagerů. Postupně Meta zavedla funkce jako „take a break“ připomínky na Instagram, rodičovské nástroje a v roce 2024 sjednotila řadu opatření do tzv. Teen Accounts s výchozím bezpečnostním nastavením. Kritici však tvrdí, že tato opatření přišla až po letech interních varování a pod tlakem regulátorů i veřejnosti. Celý spor tak neukazuje jen na otázku závislosti, ale na hlubší dilema technologických platforem: jak vyvážit maximalizaci angažovanosti s ochranou duševního zdraví uživatelů. Zveřejněné dokumenty naznačují, že si tohoto napětí byla Meta vědoma dávno předtím, než se stalo předmětem soudních síní.