Klíčové body Ruské rozpočtové příjmy ze zdanění ropného a plynárenského sektoru se v lednu propadly na 393 miliard rublů (4,27 mld. EUR), což představuje výrazný meziroční pokles z 1,12 bilionu rublů (12,16 mld. EUR). Za dramatickým snížením tržeb stojí nové sankce USA vůči společnostem Rosněft a Lukoil a zákaz EU dovážet paliva rafinovaná z ruské ropy jinde ve světě. Aktuální úroveň příjmů je nejnižší od pandemie COVID-19, což nutí vládu k vyššímu domácímu zadlužení a zvyšování daní v prostředí rostoucí inflace. Evropská komise navíc navrhuje úplný zákaz poskytování přepravních a pojišťovacích služeb pro plavidla převážející ruskou ropu, aby dále omezila financování válečné ekonomiky.   Export ropy a zemního plynu byl dlouho klíčovým pilířem, který udržoval ruské finance nad vodou během války proti Ukrajině. Nyní, když se blíží čtvrté výročí zahájení plnohodnotné invaze, se však tyto peněžní toky náhle ztenčily na úrovně, které jsme neviděli celá léta. Tento vývoj je přímým důsledkem nových represivních opatření ze strany Spojených států a Evropské unie, celního tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Indii a zpřísňujícího se zásahu proti flotile tankerů, které se snaží obcházet sankce. Výrazný pokles příjmů nutí prezidenta Vladimira Putina k nepopulárním krokům, jako je půjčování si od ruských bank a zvyšování daní, aby udržel státní finance prozatím v rovnováze. Tato opatření však pouze zvyšují napětí ve válečné ekonomice, která se již nyní potýká se zpomalujícím růstem a přetrvávající inflací. Dramatický propad příjmů z komodit Statistiky hovoří jasně a ukazují na prudké zhoršení situace. V lednu klesly příjmy ruského státu ze zdanění ropného a plynárenského průmyslu na 393 miliard rublů (4,27 miliardy eur). Pro srovnání, v prosinci tato částka činila 587 miliard (6,37 miliardy eur) a v lednu 2025 dosahovala dokonce 1,12 bilionu (12,16 miliardy eur). Podle Janise Klugeho, odborníka na ruskou ekonomiku z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti, se jedná o nejnižší hodnoty od dob pandemie COVID-19. Tento trend naznačuje, že polštář tvořený vysokými cenami energií se začíná vyfukovat rychleji, než Kreml očekával. Nový přístup k sankčním mechanismům Ve snaze přimět Kreml k zastavení bojů na Ukrajině zavedla Trumpova administrativa od 21. listopadu sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněft a Lukoil. To v praxi znamená, že kdokoli, kdo nakupuje nebo přepravuje jejich ropu, riskuje odříznutí od amerického bankovního systému, což je pro jakýkoli nadnárodní podnik existenční hrozba. Kromě toho začala Evropská unie od 21. ledna uplatňovat zákaz paliv vyrobených z ruské ropy. To znamená, že ruská ropa již nemůže být rafinována jinde ve světě a následně dopravena do Evropy ve formě benzínu nebo nafty. Tento krok uzavírá jednu z posledních "zadních vrátek" pro vstup ruských energetických produktů na evropský trh. Evropská unie navrhuje úplný zákaz služeb Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek navrhla úplný zákaz přepravních služeb pro ruskou ropu s odůvodněním, že sankce nabízejí páku, jak přimět Rusko k zastavení bojů. Podle ní zasedne Rusko k jednacímu stolu se skutečným úmyslem pouze tehdy, bude-li k tomu dotlačeno. Tento plošný zákaz, který dříve prosazovalo Finsko a Švédsko, by zakázal společnostem z EU poskytovat jakýkoli typ služeb, jako je pojištění, doprava nebo přístup do přístavů, plavidlům přepravujícím ruskou ropu. Nejnovější sankce jdou o krok dále než cenový strop na ropu zavedený skupinou G7 za Bidenovy administrativy. Původní cenový strop ve výši 60 dolarů (50,37 eur) za barel, vymáhaný prostřednictvím pojistitelů a přepravců se sídlem v zemích G7, byl zaměřen na snížení zisků Ruska, nikoli na úplný zákaz dovozu, a to z obavy před růstem cen energií. Současná strategie však naznačuje přitvrzení kurzu a ochotu riskovat větší narušení trhu výměnou za silnější ekonomický tlak na Moskvu.