Americký trh čelí bezprecedentní vlně obchodních podvodů, která podle nejnovějších dat dosahuje rekordních rozměrů. Klíčové body Obchodní mezera ve výši 112 miliard dolarů naznačuje masivní obcházení celních bariér u čínského zboží Podvodníci využívají fiktivní firmy a režim DDP k podhodnocování zásilek, což poškozuje poctivé americké výrobce Úřady jsou paralyzovány nedostatkem personálu a omezenou jurisdikcí vůči shell firmám, které po kontrole mizí Nelegitimní konkurence díky únikům na clech podstřeluje ceny na trhu o 10 % až 20 %, čímž maří vládní cíle Zatímco prezident Donald Trump ve svém projevu o stavu Unie opětovně přislíbil oživení amerického průmyslu skrze přísné celní bariéry, realita v přístavech a logistických řetězcích vypadá zcela jinak. Rozmachem se pyšní podzemní ekonomika „fantomových importérů“ a sofistikovaných schémat, která umožňují čínským vývozcům tato cla efektivně obcházet. Výsledkem je situaci, kdy poctivé americké firmy, hrající podle pravidel, čelí existenční hrozbě ze strany nekalé konkurence. Rozsah problému je ohromující. Čerstvá obchodní data odhalila rekordní mezeru ve výši 112 miliard dolarů mezi tím, co Čína vykázala jako export do USA, a tím, co americké celní orgány skutečně zaregistrovaly jako příchozí zboží. Jednoduchou matematikou lze dojít k závěru, že až čtvrtina veškerého zboží, které loni dorazilo z asijské velmoci k americkým břehům, proklouzlo pod celním radarem. Tento nepoměr je výrazně vyšší než nesrovnalosti zaznamenané během prvního Trumpova funkčního období, což naznačuje, že drakonická cla paradoxně podnítila vznik vysoce efektivních struktur pro jejich obcházení. Zdroj: Shutterstock Jak fiktivní firmy a režim DDP rozkládají celní systém Způsoby, jakými se cla obcházejí, jsou stále drzejší. Michael Kersey, prezident společnosti American Lawn Mower Company, která na trhu působí již přes sto let, dostává běžně nabídky na dopravu zboží z Číny za podezřele nízké ceny, například 0,70 USD za kilogram včetně daní. Ryan Petersen, šéf digitální logistické platformy Flexport, upozorňuje, že taková nabídka je jasným důkazem podvodu, neboť clo se u hotových výrobků vypočítává z hodnoty zboží, nikoliv z jeho hmotnosti. Tyto nabídky se otevřeně chlubí tím, že s klientem „sdílejí celní rizika“ a slibují úspory nákladů ve výši 40 % až 50 %. Základním nástrojem podvodníků je zneužívání systému Delivered Duty Paid (DDP). V tomto režimu zajišťuje zahraniční prodejce veškerou logistiku i celní odbavení. K podvodu dochází v momentě, kdy najatí zprostředkovatelé záměrně podhodnotí cenu zboží nebo jej nesprávně klasifikují do kategorií s nižší sazbou. Pro ochranu před úřady využívají „fantomové importéry“ – fiktivní firmy s falešnými adresami, které po sobě v případě kontroly nezanechají žádnou stopu. Carrie Owens, bývalá vysoká představitelka americké celní správy a nyní partnerka v právní firmě Kelley Drye & Warren, potvrzuje, že tyto prázdné schránky vznikají přes noc a úřady je jen stěží stíhají detekovat. Celní správa v defenzivě a ochromené vyšetřování Zatímco podvody bují, kapacity amerických úřadů pro jejich potírání jsou oslabeny. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS), pod které spadá Celní a pohraniční ochrana (CBP), muselo přesunout značnou část personálu z jednotek vyšetřujících globální obchodní zločiny na ochranu hranic v souvislosti s imigrací. Webové stránky divize pro globální obchodní vyšetřování byly dokonce několik měsíců nefunkční. Tento nedostatek zdrojů znamená, že CBP se často soustředí na audity legitimních amerických firem, kde je vymožení sankcí snazší, místo aby pronásledovala mezinárodní sítě podvodníků. Prezident Trump sice v srpnu 2025 spustil meziresortní pracovní skupinu proti obchodním podvodům a CBP začala využívat systémy poháněné umělou inteligencí pro monitorování dodavatelských řetězců v reálném čase, výsledky jsou však zatím skromné. Americké firmy jsou nabádány k podávání podnětů skrze portál e-allegations, ale úředníci sami přiznávají, že vyšetřování a následné právní procesy mohou trvat i několik let. Mezitím poctiví podnikatelé jako Kersey přicházejí o tržní podíly, protože jejich nepoctiví konkurenti dokáží díky únikům na clech podstřelit jejich ceny o 10 % až 20 %. Dilema americké obchodní politiky Současný stav zpochybňuje hlavní Trumpovu premisu, že cla nahradí moderní daňový systém a přinesou prosperitu americkému lidu. Analýza Bloomberg Economics odhaduje, že od února zůstalo na nevybraných clech přibližně 3,5 miliardy dolarů. Navíc se ukazuje, že diverzifikace dodavatelských řetězců směrem od Číny je v reálu mnohem méně výrazná, než naznačují oficiální americká data; zboží z Číny stále proudí, jen se „ztrácí“ v papírových nesrovnalostech. Pokud Washington neuzavře legislativní mezery, které umožňují nerezidentním firmám působit jako oficiální dovozci bez fyzické přítomnosti v USA, bude obchodní válka i nadále trestat ty, kteří pravidla dodržují. Existují sice návrhy na zpřísnění požadavků na aktiva zahraničních importérů nebo na zrušení pravidla „prvního prodeje“, které usnadňuje podhodnocování zboží, ale tyto reformy v Kongresu váznou. Pro americké výrobce tak cla prozatím nepředstavují ochranu, ale spíše břemeno, kterému se jejich nejagresivnější konkurenti dokáží úspěšně vyhnout. Zdroj: Shutterstock