Americké akciové trhy vstupují do nového týdne opatrně. Klíčové body Trhy reagují na verdikt soudu a Trumpovu hrozbu nových cel Trump plánuje dočasná globální cla ve výši 15 % Obchodní partneři USA žádají jasnost a dodržení dohod Ropa klesá kvůli diplomacii a nejisté obchodní politice Futures na hlavní akciové indexy v pondělí mírně klesaly poté, co se finančními trhy dál šířily dopady rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který zablokoval nouzová cla prezidenta Donalda Trumpa. Reakce Bílého domu byla rychlá a razantní: prezident oznámil záměr zavést plošná globální cla ve výši 15 %, byť pouze na omezené období. Tento krok však okamžitě znovu otevřel otázky ohledně stability obchodní politiky USA, jejího dopadu na globální ekonomiku a dalšího vývoje na trzích. Nejistota se neomezila jen na akciové trhy. Pozornost investorů se soustředila také na vývoj na komoditních trzích, kde ropa po silném růstu z minulého týdne oslabila, a na očekávané vystoupení člena vedení americké centrální banky Christophera Wallera, jehož komentáře k ekonomickému výhledu mohou naznačit další směřování měnové politiky. Pohyb na trzích po verdiktu Nejvyššího soudu Americké akciové futures v pondělí klesaly, když investoři vyhodnocovali kombinaci soudního rozhodnutí a následných kroků administrativy. Krátce po otevření evropského obchodování byly futures na Dow Jones nižší o přibližně 0,5 %, kontrakty na S&P 500 oslabily o 0,6 % a Nasdaq 100 ztrácel zhruba 0,7 %. Tento pohyb naznačoval, že nálada na trzích zůstává křehká, přestože hlavní indexy na Wall Street v předchozím týdnu zakončily obchodování v plusu. Klíčovým impulzem byl verdikt Nejvyššího soudu, který zpochybnil použití zákona o mimořádných pravomocích z roku 1977 pro zavedení rozsáhlých cel na dovoz z řady zemí. Soud tím jasně vymezil limity prezidentských pravomocí v oblasti obchodu, což trhy vnímaly jako zásadní precedens. Současně se ale objevily nové otázky, zejména zda a v jaké výši by měly být firmám vráceny již zaplacené částky za cla, která byla zpětně shledána neplatnými. Zdroj: Shutterstock Analytici upozorňovali, že verdikt sice vyslal silný signál o roli Kongresu v obchodní politice, avšak neznamená konec nejistoty. Naopak, reakce prezidenta Trumpa naznačila, že jeho tvrdý postoj k obchodním bariérám zůstává nezměněn. Trhy se tak opět ocitly v prostředí zvýšené nejistoty, kde není jasné, jakým směrem se americká obchodní politika v nejbližších měsících vydá. Trumpova reakce a mezinárodní odezva Prezident Trump označil rozhodnutí soudu za „ostudu“ a prakticky okamžitě oznámil nový plán. Využitím ustanovení obchodního zákona z roku 1974 chce zavést globální cla ve výši 15 % na dobu až 150 dnů, přičemž tento krok zdůvodňuje potřebou rychle reagovat na „mezinárodní platební problémy“. Původní komunikace Bílého domu přitom hovořila o sazbě 10 %, kterou však prezident následně navýšil. Důležitým aspektem je role Kongresu. Ten má podle ústavy zásadní pravomoci v oblasti obchodu a může rozhodnout o prodloužení těchto cel po vypršení původní lhůty. Zároveň ale existuje scénář, kdy by prezident mohl nechat opatření vypršet, vyhlásit nový stav nouze a celý proces znovu spustit. Takový postup by fakticky vytvořil trvalý celní nástroj, což by pro firmy i investory znamenalo dlouhodobě zvýšenou nejistotu. Americká celní správa mezitím oznámila, že od úterních ranních hodin přestane vybírat cla, která byla soudem zrušena. Nevyjasněnou otázkou však zůstává, proč byla cla vybírána ještě několik dní po rozhodnutí soudu a zda se dovozci dočkají případných refundací. Tato nejasnost dále komplikuje plánování pro firmy zapojené do mezinárodního obchodu. Reakce zahraničních partnerů na sebe nenechaly dlouho čekat. Evropská komise vyzvala Spojené státy, aby dodržely dohodu uzavřenou v roce 2025, a požadovala plnou transparentnost ohledně budoucí podoby americké celní politiky. Podle Bruselu současná situace neprospívá „spravedlivému, vyváženému a vzájemně výhodnému“ transatlantickému obchodu. Zdroj: Shutterstock Také Čína, která v minulém roce vedla s USA intenzivní jednání po vzájemném zavádění cel, uvedla, že verdikt soudu podrobně analyzuje. Peking zároveň znovu apeloval na Washington, aby se vyhnul jednostranným opatřením, a zdůraznil, že spolupráce je pro obě strany přínosná, zatímco eskalace sporů škodlivá. Fed, Waller a tlak na ropu Vedle obchodní politiky se pozornost investorů soustředí i na měnovou politiku. V pondělí má vystoupit guvernér Federálního rezervního systému Christopher Waller, jehož projev v Washingtonu se má věnovat ekonomickému výhledu. Waller patřil v lednu mezi dva členy vedení Fedu, kteří nesouhlasili s rozhodnutím ponechat úrokové sazby beze změny v pásmu 3,5 % až 3,75 %. Argumentoval obavami z možného oslabení trhu práce a spolu s dalším guvernérem volal po snížení sazeb. Fed v roce 2025 několikrát sazby snížil a trh stále počítá s tím, že k dalšímu uvolnění politiky by mohlo dojít později letos. Načasování však zůstává nejisté, zejména kvůli inflaci, která se podle zápisů z lednového zasedání může ukázat jako tvrdohlavější, než se očekávalo. Jakékoli náznaky z Wallerova projevu ohledně inflace, zaměstnanosti nebo dopadů obchodních sporů tak mohou výrazně ovlivnit tržní očekávání. Na komoditních trzích mezitím ropa oslabila. Ceny se stáhly poté, co investoři začali zvažovat možnost třetího kola jaderných jednání mezi USA a Íránem a současně reagovali na novou dávku nejistoty spojenou s americkou obchodní politikou. Brent klesl zhruba o 1,3 % na 70,39 dolaru za barel, zatímco americká WTI ztratila asi 1,4 % a obchodovala se kolem 65,55 dolaru. Tyto ztráty přišly po silném růstu z minulého týdne, kdy ceny ropy vzrostly téměř o 6 % kvůli obavám z možného konfliktu mezi USA a Íránem a překvapivému poklesu zásob ropy v USA. Očekávané pokračování diplomatických jednání v Ženevě však nyní posílilo naděje, že by se riziko narušení dodávek z Blízkého východu mohlo snížit. Írán přitom zůstává klíčovým producentem v rámci OPEC a disponuje jedněmi z největších potvrzených zásob ropy na světě.