​ Klíčové body ECB je lépe připravena na energetickou krizi než v roce 2022, kdy zvedla sazby o 450 bazických bodů. Očekávané snížení sazeb Fedu kleslo z 65 na 36 bazických bodů kvůli konfliktu na Blízkém východě. Trhy aktuálně zaceňují dvě zvýšení sazeb ECB v roce 2026, což by mělo teoreticky vyvolat růst EUR/USD. Americký dolar zpočátku posiloval jako bezpečný přístav, ale rostoucí ceny ropy mohou ekonomiku USA brzy poškodit.   Vliv černého zlata na měnové kurzy v poslední době prudce vzrostl. Tržní nervozita je aktuálně tak vysoká, že i zdánlivě okrajové informace dokážou vyvolat výraznou volatilitu. Příkladem může být nedávný příspěvek amerického ministra energetiky Chrise Wrighta na sociálních sítích o tom, že americká armáda bude eskortovat ropné tankery Hormuzským průlivem. Přestože byl tento tweet následně smazán, způsobil na trzích značný rozruch. V minulosti přitom podobnou silou disponoval pouze Bílý dům, avšak v napjaté atmosféře reagují investoři na každý podnět. Zásahy centrálních bank a paralela s minulostí Investoři si nepřestávají klást otázku, kdy současná geopolitická eskalace skončí. Komentáře Donalda Trumpa o brzkém závěru konfliktu na Blízkém východě naznačují scénář dvanáctidenní války, podobně jako v létě roku 2025. Na druhou stranu, plán Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na prodej ropy ze strategických rezerv silně připomíná události z roku 2022. Podle šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové je však eurozóna na energetickou krizi připravena mnohem lépe než tehdy. ECB slibuje, že nedopustí, aby konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem způsobil měnovému bloku stejný inflační šok. Připomeňme, že v roce 2022 Evropská centrální banka v reakci na raketový růst cen energií zvýšila úrokové sazby o 450 bazických bodů, což tehdy vytlačilo inflaci z 5,9 % až na 10,6 %. Depozitní sazby jsou nyní sice na vyšších úrovních, ale inflace prozatím zůstává nižší. Úrokové diferenciály a vývoj měnových párů Trhy již začínají do svých modelů naceňovat dvojí zvýšení sazeb ze strany ECB v roce 2026. Kvůli napětí na Blízkém východě se zároveň snížil očekávaný rozsah uvolňování měnové politiky amerického Fedu, a to z 65 na 36 bazických bodů. Teoreticky by toto zužování úrokového diferenciálu mělo vyvolat býčí rally na měnovém páru EUR/USD ​. Mnozí investoři však vyjadřují pochybnosti o tom, zda ekonomika eurozóny vůbec dokáže ustát blížící se kombinaci rostoucích nákladů na půjčky a dražších energií. Dopad na trhy a přesun kapitálu V počáteční fázi této konfrontace těžil z obav na finančních trzích především americký dolar. Pomohlo mu k tomu jeho tradiční postavení bezpečného přístavu a také fakt, že Spojené státy jsou čistým exportérem energií. Pokud se však konflikt na Blízkém východě potáhne delší dobu, americká ekonomika nevyhnutelně pocítí negativní dopady rostoucích cen ropy a benzínu. V důsledku toho by se zájem investorů mohl postupně přesunout směrem k měnám států, které z drahých komodit profitují, jako je kanadský dolar a norská koruna.