V důsledku eskalace konfliktu s Íránem překročily globální ceny ropy hranici 100 USD za barel a krátce se vyšplhaly až na 119 USD, což představuje nejvyšší tržní úroveň od poloviny roku 2022.
Americká administrativa jedná se státy G7 o uvolnění strategických rezerv a zvažuje intervence na trzích s ropnými futures, aby zkrotila zdražování paliv započaté vojenskými údery z 28. února.
Podle analytiků bude účinnost těchto vládních opatření minimální, dokud zůstane zablokován Hormuzský průliv, který zprostředkovává transport přibližně 20 % celosvětové nabídky této komodity.
Americký prezident Donald Trump by měl podle zdrojů obeznámených se situací již v pondělí posoudit soubor opatření zaměřených na stabilizaci cen ropy . Ty v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Íránem prudce vzrostly a překonaly psychologickou hranici 100 dolarů za barel.
Tato iniciativa jasně odráží obavy Bílého domu z toho, že cenový šok na energetickém trhu poškodí americké podniky i spotřebitele. K situaci navíc dochází v mimořádně citlivém období před listopadovými volbami do Kongresu, ve kterých se Republikáni snaží udržet svou dosavadní kontrolu nad zákonodárným sborem.
Hledání mezinárodních i domácích řešení
Zástupci Washingtonu již zahájili intenzivní jednání se svými protějšky ze skupiny nejvyspělejších ekonomik G7. Diskutuje se především o možném koordinovaném uvolnění ropy ze strategických rezerv. Podle informovaných zdrojů, které hovořily pod podmínkou anonymity, je to však jen jedno z mnoha zvažovaných opatření.
Mezi další interně probírané varianty patří omezení amerického exportu, přímé intervence na trzích s ropnými futures kontrakty či dočasné zrušení některých federálních daní. Ve hře je také udělení výjimky z takzvaného Jonesova zákona, což by umožnilo přepravu domácích paliv i na lodích, které neplují pod americkou vlajkou. Podle předchozích zpráv agentury Reuters se na krizových jednáních podílejí nejvyšší představitelé administrativy, včetně šéfky kabinetu Bílého domu Susie Wiles a hlavního poradce Stephena Millera.
Analytici trhu s komoditami však varují, že nástroje americké politiky budou mít na globální trhy jen pramalý vliv, dokud budou probíhající boje blokovat export z Blízkého východu. Klíčovým úzkým hrdlem zůstává Hormuzský průliv – strategická námořní cesta mezi Íránem a Ománem, kudy za běžných okolností proudí zhruba pětina celosvětových dodávek této klíčové suroviny. Bez obnovení plynulé plavby tankerů je rychlé zkrocení cen takřka nemožné.
Globální ceny ropy se po zahájení americko-izraelských úderů z 28. února vyšplhaly na úrovně, které trhy neviděly od poloviny roku 2022. V jeden okamžik se tržní hodnota krátce dotkla až 119 dolarů za barel, což logicky vyvolalo i prudké zdražení benzínu a dalších pohonných hmot na čerpacích stanicích.
„Bílý dům je v neustálé koordinaci s příslušnými agenturami, jelikož se jedná o prezidentovu nejvyšší prioritu. Prezident Trump a celý jeho energetický tým měli připravený silný plán na udržení stability trhů ještě dlouho před začátkem operace Epic Fury a budou i nadále vyhodnocovat všechny smysluplné možnosti,“ uvedl v oficiálním prohlášení mluvčí Bílého domu Taylor Rogers, přičemž použil oficiální název administrativy pro vojenské operace cílené proti Íránu.
Klíčové body
V důsledku eskalace konfliktu s Íránem překročily globální ceny ropy hranici 100 USD za barel a krátce se vyšplhaly až na 119 USD, což představuje nejvyšší tržní úroveň od poloviny roku 2022.
Americká administrativa jedná se státy G7 o uvolnění strategických rezerv a zvažuje intervence na trzích s ropnými futures, aby zkrotila zdražování paliv započaté vojenskými údery z 28. února.
Podle analytiků bude účinnost těchto vládních opatření minimální, dokud zůstane zablokován Hormuzský průliv, který zprostředkovává transport přibližně 20 % celosvětové nabídky této komodity.
Americký prezident Donald Trump by měl podle zdrojů obeznámených se situací již v pondělí posoudit soubor opatření zaměřených na stabilizaci cen ropy . Ty v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Íránem prudce vzrostly a překonaly psychologickou hranici 100 dolarů za barel.
Tato iniciativa jasně odráží obavy Bílého domu z toho, že cenový šok na energetickém trhu poškodí americké podniky i spotřebitele. K situaci navíc dochází v mimořádně citlivém období před listopadovými volbami do Kongresu, ve kterých se Republikáni snaží udržet svou dosavadní kontrolu nad zákonodárným sborem.
Hledání mezinárodních i domácích řešení
Zástupci Washingtonu již zahájili intenzivní jednání se svými protějšky ze skupiny nejvyspělejších ekonomik G7. Diskutuje se především o možném koordinovaném uvolnění ropy ze strategických rezerv. Podle informovaných zdrojů, které hovořily pod podmínkou anonymity, je to však jen jedno z mnoha zvažovaných opatření.
Mezi další interně probírané varianty patří omezení amerického exportu, přímé intervence na trzích s ropnými futures kontrakty či dočasné zrušení některých federálních daní. Ve hře je také udělení výjimky z takzvaného Jonesova zákona, což by umožnilo přepravu domácích paliv i na lodích, které neplují pod americkou vlajkou. Podle předchozích zpráv agentury Reuters se na krizových jednáních podílejí nejvyšší představitelé administrativy, včetně šéfky kabinetu Bílého domu Susie Wiles a hlavního poradce Stephena Millera.
Chcete využít této příležitosti?Omezený vliv Washingtonu a geopolitická realita
Analytici trhu s komoditami však varují, že nástroje americké politiky budou mít na globální trhy jen pramalý vliv, dokud budou probíhající boje blokovat export z Blízkého východu. Klíčovým úzkým hrdlem zůstává Hormuzský průliv – strategická námořní cesta mezi Íránem a Ománem, kudy za běžných okolností proudí zhruba pětina celosvětových dodávek této klíčové suroviny. Bez obnovení plynulé plavby tankerů je rychlé zkrocení cen takřka nemožné.
Globální ceny ropy se po zahájení americko-izraelských úderů z 28. února vyšplhaly na úrovně, které trhy neviděly od poloviny roku 2022. V jeden okamžik se tržní hodnota krátce dotkla až 119 dolarů za barel, což logicky vyvolalo i prudké zdražení benzínu a dalších pohonných hmot na čerpacích stanicích.
„Bílý dům je v neustálé koordinaci s příslušnými agenturami, jelikož se jedná o prezidentovu nejvyšší prioritu. Prezident Trump a celý jeho energetický tým měli připravený silný plán na udržení stability trhů ještě dlouho před začátkem operace Epic Fury a budou i nadále vyhodnocovat všechny smysluplné možnosti,“ uvedl v oficiálním prohlášení mluvčí Bílého domu Taylor Rogers, přičemž použil oficiální název administrativy pro vojenské operace cílené proti Íránu.
Klíčové body
V důsledku eskalace konfliktu s Íránem překročily globální ceny ropy hranici 100 USD za barel a krátce se vyšplhaly až na 119 USD, což představuje nejvyšší tržní úroveň od poloviny roku 2022.
Americká administrativa jedná se státy G7 o uvolnění strategických rezerv a zvažuje intervence na trzích s ropnými futures, aby zkrotila zdražování paliv započaté vojenskými údery z 28. února.
Podle analytiků bude účinnost těchto vládních opatření minimální, dokud zůstane zablokován Hormuzský průliv, který zprostředkovává transport přibližně 20 % celosvětové nabídky této komodity.
Americký prezident Donald Trump by měl podle zdrojů obeznámených se situací již v pondělí posoudit soubor opatření zaměřených na stabilizaci cen ropy . Ty v důsledku probíhajícího válečného konfliktu s Íránem prudce vzrostly a překonaly psychologickou hranici 100 dolarů za barel. Tato iniciativa jasně odráží obavy Bílého domu z toho, že cenový šok na energetickém trhu poškodí americké podniky i spotřebitele. K situaci navíc dochází v mimořádně citlivém období před listopadovými volbami do Kongresu, ve kterých se Republikáni snaží udržet svou dosavadní kontrolu nad zákonodárným sborem. Hledání mezinárodních i domácích řešení Zástupci Washingtonu již zahájili intenzivní jednání se svými protějšky ze skupiny nejvyspělejších ekonomik G7. Diskutuje se především o možném koordinovaném uvolnění ropy ze strategických rezerv. Podle informovaných zdrojů, které hovořily pod podmínkou anonymity, je to však jen jedno z mnoha zvažovaných opatření.
Mezi další interně probírané varianty patří omezení amerického exportu, přímé intervence na trzích s ropnými futures kontrakty či dočasné zrušení některých federálních daní. Ve hře je také udělení výjimky z takzvaného Jonesova zákona, což by umožnilo přepravu domácích paliv i na lodích, které neplují pod americkou vlajkou. Podle předchozích zpráv agentury Reuters se na krizových jednáních podílejí nejvyšší představitelé administrativy, včetně šéfky kabinetu Bílého domu Susie Wiles a hlavního poradce Stephena Millera. Omezený vliv Washingtonu a geopolitická realita Analytici trhu s komoditami však varují, že nástroje americké politiky budou mít na globální trhy jen pramalý vliv, dokud budou probíhající boje blokovat export z Blízkého východu. Klíčovým úzkým hrdlem zůstává Hormuzský průliv – strategická námořní cesta mezi Íránem a Ománem, kudy za běžných okolností proudí zhruba pětina celosvětových dodávek této klíčové suroviny. Bez obnovení plynulé plavby tankerů je rychlé zkrocení cen takřka nemožné. Globální ceny ropy se po zahájení americko-izraelských úderů z 28. února vyšplhaly na úrovně, které trhy neviděly od poloviny roku 2022. V jeden okamžik se tržní hodnota krátce dotkla až 119 dolarů za barel, což logicky vyvolalo i prudké zdražení benzínu a dalších pohonných hmot na čerpacích stanicích. „Bílý dům je v neustálé koordinaci s příslušnými agenturami, jelikož se jedná o prezidentovu nejvyšší prioritu. Prezident Trump a celý jeho energetický tým měli připravený silný plán na udržení stability trhů ještě dlouho před začátkem operace Epic Fury a budou i nadále vyhodnocovat všechny smysluplné možnosti,“ uvedl v oficiálním prohlášení mluvčí Bílého domu Taylor Rogers, přičemž použil oficiální název administrativy pro vojenské operace cílené proti Íránu.
