Japonsko plánuje samostatně uvolnit ropu ze svých strategických rezerv v reakci na probíhající válku na Blízkém východě. Podle premiérky Sanae Takaichi začne tento proces již 16. března. Vláda uvolní ekvivalent 15 dní japonské spotřeby ze zásob soukromého sektoru a objem odpovídající spotřebě za jeden měsíc ze státních rezerv.
Tento krok přichází v době, kdy Mezinárodní energetická agentura zvažuje historicky největší uvolnění nouzových zásob kvůli narušení dopravy v Hormuzském průlivu, kudy protéká přibližně pětina světové ropy. Japonsko, které je silně závislé na dovozu energií, v současnosti disponuje strategickými ropnými zásobami pokrývajícími 254 dní celkové spotřeby země. Delší konflikt by však tyto rezervy mohl začít vyčerpávat.
Rychlá reakce japonské vlády má zabránit tomu, aby blízkovýchodní krize zhoršila domácí inflaci a uvrhla ekonomiku do stagflace. To by totiž zkomplikovalo snahy japonské centrální banky o normalizaci měnové politiky pomocí postupného zvyšování úrokových sazeb. Kabinet proto zavede opatření k udržení cen benzínu na úrovni přibližně 170 jenů za litr za využití stávajících fondů, zatímco celostátní průměr v současnosti činí 161,8 jenu za litr. Podobný krok s uvolněním státních rezerv Japonsko naposledy učinilo v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Japonsko plánuje samostatně uvolnit ropu ze svých strategických rezerv v reakci na probíhající válku na Blízkém východě. Podle premiérky Sanae Takaichi začne tento proces již 16. března. Vláda uvolní ekvivalent 15 dní japonské spotřeby ze zásob soukromého sektoru a objem odpovídající spotřebě za jeden měsíc ze státních rezerv.
Tento krok přichází v době, kdy Mezinárodní energetická agentura zvažuje historicky největší uvolnění nouzových zásob kvůli narušení dopravy v Hormuzském průlivu, kudy protéká přibližně pětina světové ropy. Japonsko, které je silně závislé na dovozu energií, v současnosti disponuje strategickými ropnými zásobami pokrývajícími 254 dní celkové spotřeby země. Delší konflikt by však tyto rezervy mohl začít vyčerpávat.
Rychlá reakce japonské vlády má zabránit tomu, aby blízkovýchodní krize zhoršila domácí inflaci a uvrhla ekonomiku do stagflace. To by totiž zkomplikovalo snahy japonské centrální banky o normalizaci měnové politiky pomocí postupného zvyšování úrokových sazeb. Kabinet proto zavede opatření k udržení cen benzínu na úrovni přibližně 170 jenů za litr za využití stávajících fondů, zatímco celostátní průměr v současnosti činí 161,8 jenu za litr. Podobný krok s uvolněním státních rezerv Japonsko naposledy učinilo v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Japonsko plánuje samostatně uvolnit ropu ze svých strategických rezerv v reakci na probíhající válku na Blízkém východě. Podle premiérky Sanae Takaichi začne tento proces již 16. března. Vláda uvolní ekvivalent 15 dní japonské spotřeby ze zásob soukromého sektoru a objem odpovídající spotřebě za jeden měsíc ze státních rezerv. Tento krok přichází v době, kdy Mezinárodní energetická agentura zvažuje historicky největší uvolnění nouzových zásob kvůli narušení dopravy v Hormuzském průlivu, kudy protéká přibližně pětina světové ropy. Japonsko, které je silně závislé na dovozu energií, v současnosti disponuje strategickými ropnými zásobami pokrývajícími 254 dní celkové spotřeby země. Delší konflikt by však tyto rezervy mohl začít vyčerpávat. Rychlá reakce japonské vlády má zabránit tomu, aby blízkovýchodní krize zhoršila domácí inflaci a uvrhla ekonomiku do stagflace. To by totiž zkomplikovalo snahy japonské centrální banky o normalizaci měnové politiky pomocí postupného zvyšování úrokových sazeb. Kabinet proto zavede opatření k udržení cen benzínu na úrovni přibližně 170 jenů za litr za využití stávajících fondů, zatímco celostátní průměr v současnosti činí 161,8 jenu za litr. Podobný krok s uvolněním státních rezerv Japonsko naposledy učinilo v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
