Klíčové body SpaceX připravuje vstup na burzu s rekordní valuací 1,75 bilionu dolarů, což by znamenalo největší IPO v historii amerických trhů. Agresivní ocenění společnosti se opírá o hyperrůst tržeb služby Starlink a kontroverzní propojení s Muskovou AI entitou xAI. Strukturální výzvy zahrnují masivní převis nabídky akcií od stávajících investorů a snahu o zrychlené zařazení do prestižních indexů.   Vesmírná odysea na kapitálových trzích Warpový pohon lodi Enterprise ze seriálu Star Trek umožňuje ohýbat časoprostor a překonávat rychlost světla, aniž by došlo k porušení Einsteinovy obecné teorie relativity. V podobné situaci se nyní nachází Elon Musk, který se se svou společností SpaceX připravuje na vstup na veřejné trhy. Ohlášená valuace ve výši 1,75 bilionu dolarů není ničím jiným než pokusem o popření zákonů finanční gravitace v honbě za něčím, co akciové trhy dosud nikdy nezažily. Pro rané investory, bankéře a zaměstnance by se jednalo o životní úspěch doprovázený astronomickými výnosy a prestiží. Při uvažované hodnotě by i pouhá tříprocentní emise akcií pohodlně zastínila dosavadní americký rekord, který v roce 2014 stanovila společnost Alibaba Group Holding Limited (BABA) se svým úpisem v objemu 25 miliard dolarů. Spekulace o získání 50 miliard dolarů nového kapitálu zní sice neuvěřitelně, ale je třeba vzít v úvahu, jak moc se trhy od dob debutu Alibaby rozrostly. Když čínský gigant vstupoval na burzu, byla tehdy nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost Apple Inc. (AAPL) oceněna na zhruba 600 miliard dolarů. Do konce roku 2025 však již deset firem překonalo hranici jednoho bilionu dolarů a technologický lídr Nvidia Corporation (NVDA) se pohybuje kolem úrovně 4,5 bilionu dolarů. Investiční palebná síla pro takto gigantický obchod tedy na trhu prokazatelně existuje. Elon Musk je bezpochyby nejvlivnějším podnikatelem své generace a vybudoval pozoruhodný byznys, o tom není sporu. Otázkou pro investory v rámci IPO však není, zda bude po akciích SpaceX poptávka, ale kolik by za ně měli reálně zaplatit. Na základě unikajících informací se zdá, že uvažovaná cena je skutečně „z jiného světa“ a neodpovídá standardním modelům oceňování technologických firem. Tato transakce slibuje, že nebude konvenčním cvičením v objevování tržní ceny. Musk údajně načasoval kroky tak, aby se shodovaly s konjunkcí planet Jupiteru, Venuše a Merkuru, což je však jen jedna z těch bizarnějších nuancí. Podstatnější je, že IPO SpaceX vypadá jako pečlivě kontrolovaná likviditní událost – řešení pro firmu, jejíž rozsah již dávno přerostl možnosti soukromého kapitálu. Zdroj: Getty Images Valuační rébus a stín umělé inteligence Základní výzvou pro každého investora bude sladění finanční výkonnosti společnosti s cenovkou, která se objeví na prospektu. V loňském roce SpaceX vygenerovala působivou provozní marži EBITDA ve výši 8 miliard dolarů při tržbách 16 miliard dolarů. Nicméně „mateřská loď“ se nedávno spojila s entitou xAI, kterou Musk rovněž ovládá. Tato společnost je oceňována na 250 miliard dolarů, přestože její tržby dosahují pouze 210 milionů dolarů při spalování hotovosti ve výši 9,5 miliardy dolarů za první tři kvartály roku 2025. V souvislosti s touto akvizicí Musk údajně zvýšil interní ocenění SpaceX na jeden bilion dolarů, přičemž se odvolával na rostoucí příjmy ze satelitní širokopásmové služby Starlink. To představuje nárůst o 200 miliard dolarů oproti ocenění z prosince předchozího roku. Potenciální investoři v IPO by tak měli podpořit valuaci, která je více než sedmkrát vyšší než úroveň 200 miliard dolarů zaznamenaná v říjnu 2024. Takový skok v hodnocení by byl v jakémkoli tržním prostředí považován za naprosto ohromující. Při těchto číslech a souběžném propojení SpaceX s xAI musí investoři přijmout téměř komiksově hrdinské předpoklady o udržitelném hyperrůstu, aby ospravedlnili tržní kapitalizaci 1,75 bilionu dolarů. Média jsou vedena k očekávání tržeb pro rok 2026 v rozmezí 22 až 24 miliard dolarů. Vzhledem k očekávanému termínu úpisu v polovině roku budou analytici pravděpodobně odkazovat na projekce pro rok 2027 s ještě agresivnějšími meziročními nárůsty. I kdybychom tyto prognózy brali za bernou minci, neexistuje žádný historický precedens pro to, aby seriózní společnost vstupovala na burzu s násobkem hodnoty podniku k tržbám, který je zde plánován. Například Meta Platforms, Inc. (META) , dříve Facebook, debutovala s násobkem 11. SpaceX by se tak stala sázkou na to, že Muskova osobní značka a absence pozemských konkurentů dokáží vystřelit emisi do hlubokého vesmíru bez ohledu na fundamenty. Struktura akcionářů navíc představuje zásadní omezení. Dvě desetiletí soukromého financování vytvořila seznam podílníků, který připomíná různorodou směsici rizikových fondů, státních investičních fondů a tisíců zaměstnanců. Každá z těchto skupin má jiné cíle, časové horizonty a požadavky na návratnost. Spojuje je však jedno: obrovský papírový zisk a touha proměnit alespoň část z něj v hotovost co nejdříve, což může vyvolat masivní prodejní tlak. Zdroj: Getty Images Indexové inženýrství a vynucená poptávka V typickém IPO brání standardní 180denní lhůta, takzvaný lock-up, insiderům v tom, aby se při cestě k východu vzájemně pošlapali a srazili cenu dolů. U SpaceX však běžných šest měsíců stačit nebude. Celkový objem akcií čekajících na prodej je příliš velký a viditelný. Trhy oceňují budoucí nabídku s předstihem; pokud všichni vědí, že v jeden den zaplaví trh obrovský blok akcií, stane se tento termín terčem pro krátké prodejce a odstrašujícím faktorem pro nové kupce. Lze tedy očekávat, že společnost a upisovatelé se odchýlí od standardních postupů. Řešením by mohly být odstupňované lock-upy, kdy by se různé kategorie akcionářů uvolňovaly postupně v čase. Uvolnění by dokonce mohlo být vázáno na dosažení určitých milníků, jako je například úspěšné přistání člověka na Marsu. Tato mechanika bude složitá na vyjednávání, ale umožní vedení prezentovat proces jako „dlouhodobé sladění zájmů“ spíše než jako chaotický útěk za penězi. Klíčovým faktorem bude také snaha o rychlé zařazení do hlavních akciových indexů. Index Nasdaq 100 (^NDX) již signalizoval ochotu vyjít vstříc mega-listingům návrhem na změnu pravidel, která by umožnila vstup i firmám s nízkým podílem volně obchodovaných akcií během 15 obchodních dnů. To by dramaticky zvýšilo cenu při IPO, protože stovky miliard dolarů v pasivních fondech by byly nuceny akcie koupit bez ohledu na jejich aktuální valuaci. Větší otázkou zůstává postoj výboru indexu S&P 500 (^GSPC) , který je nejvlivnějším měřítkem akciového trhu na světě. Pravidla vyžadují, aby alespoň 50 % akcií bylo volně obchodovatelných. Výbor v minulosti odolal tlaku na zařazení subjektů jako MicroStrategy Incorporated (MSTR) v době jejich největší volatility, ale Muskova mobilizovaná základna drobných investorů představuje mnohem silnější sílu, kterou bude těžké ignorovat. V neposlední řadě hraje roli politický rozměr. Vzhledem k Muskově blízkosti k mocenským centrům ve Washingtonu a jeho vlivu na sociálních sítích mohou někteří investoři vnímat podíl ve SpaceX jako strategickou investici k zajištění přístupu k regulátorům. Například společnost Tesla, Inc. (TSLA) ukázala, jak silně dokáže Muskův ekosystém provázat politiku s byznysem. Zda tato mise „odvážně zamíří tam, kam se dosud nikdo nevydal“, nebo dopadne zpět na zem jako mnoho jiných nadhodnocených IPO, rozhodne až schopnost trhu absorbovat tento bezprecedentní objem kapitálu.