Globální obchod s energiemi se ocitl v chaosu, jelikož válka v oblasti Perského zálivu omezuje dodávky ropy a zemního plynu. Nejvíce ohroženým regionem je Asie, která je silně závislá na dovozu paliv přes Hormuzský průliv. Tímto klíčovým koridorem, kterým v roce 2025 proudilo přibližně 13 milionů barelů ropy denně, prochází pětina světového obchodu s ropou a LNG. Podle údajů EIA směřovalo v roce 2024 více než 80 % LNG přepravovaného průlivem právě na asijské trhy.
Reakce trhů byla okamžitá. Od zahájení konfliktu cena ropy Brent, mezinárodního benchmarku, vzrostla o 15 % na přibližně 84 USD za barel, což je nejvyšší úroveň od července 2024. Americký prezident Donald Trump oznámil možnost poskytnutí pojištění rizik pro dopravce a případné nasazení námořnictva k ochraně plavidel. Analytici však varují, že uzavření průlivu by mohlo zastavit globální ekonomickou aktivitu.
Rizika dopadají zejména na Čínu a Indii. Čína, největší světový dovozce ropy, loni odebírala z Íránu přibližně 1,4 milionu barelů denně, což představovalo zhruba 13 % jejího celkového námořního dovozu. Peking má nicméně k dispozici strategické rezervy a alternativy, včetně dodávek z Ruska. Současné zásoby na moři by měly pokrýt čínskou poptávku na další čtyři až pět měsíců.
Globální obchod s energiemi se ocitl v chaosu, jelikož válka v oblasti Perského zálivu omezuje dodávky ropy a zemního plynu. Nejvíce ohroženým regionem je Asie, která je silně závislá na dovozu paliv přes Hormuzský průliv. Tímto klíčovým koridorem, kterým v roce 2025 proudilo přibližně 13 milionů barelů ropy denně, prochází pětina světového obchodu s ropou a LNG. Podle údajů EIA směřovalo v roce 2024 více než 80 % LNG přepravovaného průlivem právě na asijské trhy.
Reakce trhů byla okamžitá. Od zahájení konfliktu cena ropy Brent, mezinárodního benchmarku, vzrostla o 15 % na přibližně 84 USD za barel, což je nejvyšší úroveň od července 2024. Americký prezident Donald Trump oznámil možnost poskytnutí pojištění rizik pro dopravce a případné nasazení námořnictva k ochraně plavidel. Analytici však varují, že uzavření průlivu by mohlo zastavit globální ekonomickou aktivitu.
Rizika dopadají zejména na Čínu a Indii. Čína, největší světový dovozce ropy, loni odebírala z Íránu přibližně 1,4 milionu barelů denně, což představovalo zhruba 13 % jejího celkového námořního dovozu. Peking má nicméně k dispozici strategické rezervy a alternativy, včetně dodávek z Ruska. Současné zásoby na moři by měly pokrýt čínskou poptávku na další čtyři až pět měsíců.
Globální obchod s energiemi se ocitl v chaosu, jelikož válka v oblasti Perského zálivu omezuje dodávky ropy a zemního plynu. Nejvíce ohroženým regionem je Asie, která je silně závislá na dovozu paliv přes Hormuzský průliv. Tímto klíčovým koridorem, kterým v roce 2025 proudilo přibližně 13 milionů barelů ropy denně, prochází pětina světového obchodu s ropou a LNG. Podle údajů EIA směřovalo v roce 2024 více než 80 % LNG přepravovaného průlivem právě na asijské trhy. Reakce trhů byla okamžitá. Od zahájení konfliktu cena ropy Brent, mezinárodního benchmarku, vzrostla o 15 % na přibližně 84 USD za barel, což je nejvyšší úroveň od července 2024. Americký prezident Donald Trump oznámil možnost poskytnutí pojištění rizik pro dopravce a případné nasazení námořnictva k ochraně plavidel. Analytici však varují, že uzavření průlivu by mohlo zastavit globální ekonomickou aktivitu. Rizika dopadají zejména na Čínu a Indii. Čína, největší světový dovozce ropy, loni odebírala z Íránu přibližně 1,4 milionu barelů denně, což představovalo zhruba 13 % jejího celkového námořního dovozu. Peking má nicméně k dispozici strategické rezervy a alternativy, včetně dodávek z Ruska. Současné zásoby na moři by měly pokrýt čínskou poptávku na další čtyři až pět měsíců.
