Geopolitické napětí na Blízkém východě přináší nejen výrazné pohyby na komoditních trzích, ale také zásadní změny v investičních strategiích globálních investorů. Klíčové body Válka s Íránem způsobila výraznou rotaci kapitálu na akciových trzích Investoři opouštějí strategii „Sell America“ a vracejí se do USA Růst cen ropy zvýhodňuje americkou ekonomiku jako exportéra energie Japonský akciový trh těží z lepších revizí zisků než Evropa Podle analytiků se konflikt mezi Spojenými státy a Íránem stal katalyzátorem nové rotace kapitálu na akciových trzích. Investoři, kteří v posledním roce sázeli na oslabení amerických aktiv, začínají své pozice přehodnocovat a znovu přesouvají kapitál do Spojených států. Tento trend přichází po období, kdy se mezi investory rozšířila strategie označovaná jako „Sell America“. Ta vznikla po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení nových cel v dubnu 2025, která způsobila výraznou volatilitu na trzích a vedla některé investory k omezení expozice vůči americkým aktivům. Spojené státy tehdy patřily mezi nejslaběji výkonné velké akciové trhy. Situace se však v posledních týdnech výrazně změnila. Podle Nicka Nelsona, vedoucího globální akciové strategie ve společnosti Absolute Strategy Research, se Spojené státy z jednoho z nejslabších trhů staly opět jedním z nejvýkonnějších. Nelson upozorňuje, že nejde pouze o běžné zvýšení rizikové averze, ale spíše o výraznou rotaci kapitálu mezi jednotlivými regiony, sektory a investičními styly. Zdroj: Getty Images Podle jeho slov se v současném prostředí potvrzuje staré pravidlo finančních trhů, že v období geopolitické nejistoty se investoři často přesouvají do největších a nejlikvidnějších trhů. Americký akciový trh je z tohoto pohledu považován za nejbezpečnější místo pro parkování kapitálu v turbulentních časech. Dalším faktorem, který hraje ve prospěch Spojených států, je vývoj na energetických trzích. Ceny ropy se v důsledku konfliktu opět dostaly nad hranici 100 dolarů za barel. Tento vývoj má na jednotlivé regiony velmi rozdílný dopad. Spojené státy jsou v současnosti čistým vývozcem energie, což znamená, že růst cen ropy může mít na jejich ekonomiku méně negativní dopad než na regiony závislé na dovozu energetických surovin. Americký akciový trh navíc zahrnuje několik velkých energetických společností, které mohou z vyšších cen ropy přímo profitovat. Naopak evropské a asijské ekonomiky jsou výrazně závislé na dovozu ropy a zemního plynu. Vyšší ceny energií tak mohou zvyšovat náklady firem i domácností a negativně ovlivňovat hospodářský růst. Energetické společnosti navíc tvoří v evropských a asijských akciových indexech relativně menší podíl než ve Spojených státech. Tato kombinace faktorů přispěla také k posílení amerického dolaru. V obdobích geopolitické nejistoty totiž investoři často přesouvají kapitál do dolarových aktiv, která jsou považována za bezpečné útočiště. Silnější dolar zároveň zvyšuje atraktivitu amerických finančních trhů pro globální investory. Nelson upozorňuje, že současný vývoj neodpovídá klasickému scénáři prudkého odlivu kapitálu z rizikových aktiv. Místo toho dochází spíše k přesunu investic mezi jednotlivými sektory. Některé tradičně defenzivní sektory, jako jsou potraviny, nápoje, tabák, zdravotnictví nebo telekomunikace, totiž během posledních tržních výkyvů zaostávaly. Tento vývoj naznačuje, že investoři stále hledají příležitosti k růstu a nesnaží se pouze snižovat riziko ve svých portfoliích. Podle Nelsona tak současné tržní pohyby představují především změnu investičních preferencí. Změny v regionální alokaci kapitálu se přitom netýkají pouze Spojených států a Evropy. Analytici upozorňují také na rostoucí zájem investorů o japonský akciový trh. Japonsko totiž podle některých ukazatelů nabízí atraktivnější výhled zisků než řada jiných vyspělých trhů. Zdroj: Getty Images Podle Nelsona mají japonské společnosti v současnosti jedny z nejlepších revizí ziskových očekávání mezi hlavními světovými trhy. Zároveň japonská ekonomika není tak citlivá na růst cen ropy jako některé jiné regiony. Současná situace tak ukazuje, jak rychle se mohou investiční strategie měnit v reakci na geopolitické události. Konflikt na Blízkém východě sice představuje významné riziko pro globální ekonomiku, zároveň však vytváří nové investiční příležitosti a vede k výrazné rotaci kapitálu mezi jednotlivými trhy.