Regulace stlačuje rozdíly mezi benzinem a naftou. Klíčové body Cena nafty klesne na 41,16 Kč za litr Benzin zdraží na 41,12 Kč za litr Česko zaznamenalo nejrychlejší růst cen nafty v EU Regulace zahrnuje marže, daně i maximální ceny Cenové stropy na pohonné hmoty v Česku se postupně přibližují, což vede k téměř identickým maximálním cenám benzinu a nafty. Podle aktuálních údajů ministerstva financí dojde ke snížení maximální ceny nafty o 18 haléřů na 41,16 Kč za litr, zatímco cena benzinu naopak mírně vzroste o pět haléřů na 41,12 Kč za litr. Tento vývoj znamená, že rozdíl mezi oběma hlavními typy paliv se prakticky vytrácí. Cenová konvergence je přímým důsledkem regulatorních zásahů státu, který se snaží stabilizovat trh a omezit volatilitu způsobenou vnějšími šoky. Ministerstvo financí začalo maximální ceny stanovovat od předminulého týdne a podle dostupných informací by mělo v tomto režimu pokračovat minimálně do konce dubna. Tento krok doplňuje širší balík opatření zaměřených na zmírnění dopadů růstu cen energií. Kombinace daní a marží jako klíčový nástroj Zásadním krokem vlády bylo zastropování marží distributorů pohonných hmot. Ty nyní nesmí překročit 2,50 Kč na litr u benzinu ani nafty. Současně došlo ke snížení spotřební daně u nafty z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstává daň na úrovni 12,84 Kč za litr. Zdroj: Shutterstock Vedle těchto opatření stát také aktivně stanovuje maximální ceny, které vycházejí z kombinace několika faktorů. Patří mezi ně průměr velkoobchodních cen hlavních distributorů, konkrétně Čepro, Orlen a MOL, dále kotace burzovní organizace Platts, nastavené marže a daňové zatížení. Důležité je, že tato regulace se nevztahuje na prémiová paliva, která zůstávají mimo cenové stropy. Trh tak zůstává částečně liberalizovaný, zatímco základní segment je pod silnou kontrolou státu. Český trh reagoval prudčeji než zbytek Evropy Data Eurostat ukazují, že ceny pohonných hmot v Česku rostly v posledních měsících výrazně rychleji než v jiných zemích Evropské unie. V březnu ceny nafty meziměsíčně vzrostly o 27,6 %, což spolu se Švédskem představovalo nejvyšší nárůst v celé EU. Ceny benzinu stouply o 14,6 %, což znamenalo čtvrtý nejvyšší růst. Podle analytiků je tento vývoj důsledkem specifické struktury českého trhu, který je v současnosti považován za jeden z nejzranitelnějších v Evropě. Rychlejší růst cen byl navíc ovlivněn i časováním vládních opatření, která přišla později než v řadě jiných států. Právě kombinace těchto faktorů vedla k situaci, kdy se cenový šok promítl do české ekonomiky výrazněji než jinde. Tento efekt se projevil nejen na čerpacích stanicích, ale i v širším makroekonomickém prostředí. Vliv geopolitiky a dopady na inflaci Klíčovým spouštěčem růstu cen pohonných hmot byly geopolitické události, konkrétně vojenský konflikt na Blízkém východě. Po útoku Spojených států a Izraele na Írán na přelomu února a března došlo k prudkému růstu cen ropy na světových trzích. Tento vývoj se rychle promítl i do domácích cen paliv a následně do inflace. V březnu meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Česku zrychlilo na 1,9 % z únorových 1,4 %. Pohonné hmoty tak opět potvrdily svou roli významného inflačního faktoru. Zástupci vlády ale tvrdí, že přijatá opatření začínají fungovat. Podle vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jsou ceny paliv v současnosti pod úrovní střední Evropy. Podobně ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že Česko patřilo před konfliktem k zemím s nejlevnějšími palivy, a proto byl následný cenový nárůst výraznější. Zdroj: Shutterstock Reakce na růst cen paliv však nebyla specifická pouze pro Českou republiku. Řada evropských zemí zavedla vlastní opatření. Německo snížilo spotřební daň, Rakousko kombinovalo snížení daní s omezením marží, Polsko zavedlo cenové stropy a snížilo DPH i spotřební daň. Slovensko pak zavedlo rozdílné ceny nafty podle registrační značky vozidla, což ale vyvolalo kritiku ze strany Evropské komise. Celkově tak evropský trh s pohonnými hmotami prochází obdobím silných zásahů ze strany států. Regulace cen, daňové úpravy a další opatření mají za cíl zmírnit dopady externích šoků, především geopolitického napětí a volatility na energetických trzích.