Růst české ekonomiky podle všeho mírně zrychlí. MMF zvýšil odhad růstu české ekonomiky na 2,2 % Inflace má podle všeho klesnout na 2,4 % a dále zpomalovat Eskalace konfliktu může výrazně zpomalit globální ekonomiku Česko má jednu z nejnižších nezaměstnaností v regionu Mezinárodní měnový fond upravil svůj odhad vývoje české ekonomiky směrem nahoru. Hrubý domácí produkt by měl letos vzrůst o 2,2 %, zatímco v předchozí podzimní prognóze fond počítal s růstem o dvě procenta. Stejným tempem, tedy 2,2 %, by měla ekonomika růst i v příštím roce. Zlepšení výhledu naznačuje určitou stabilizaci ekonomického prostředí, i když tempo růstu zůstává spíše mírné. Česká ekonomika tak podle aktuální prognózy nevykazuje výraznou dynamiku, ale zároveň se drží v relativně stabilním pásmu. Odlišný pohled nabízí Ministerstvo financí České republiky, které svůj odhad naopak nedávno snížilo. Podle jeho aktuální prognózy by měl HDP letos vzrůst o 2,1 %, zatímco na začátku roku počítalo s růstem o 2,4 %. Rozdíl mezi oběma odhady ukazuje, že nejistota ohledně dalšího vývoje zůstává vysoká. Inflace klesá, nezaměstnanost zůstává nízká Z pohledu cenového vývoje očekává MMF mírné zpomalení inflace. V letošním roce by měla dosáhnout 2,4 %, přičemž v roce následujícím by měla dále klesnout na 2,2 %. Pro srovnání, v minulém roce činila průměrná inflace v Česku 2,5 %. Tento vývoj naznačuje postupnou stabilizaci cenového prostředí, což je pozitivní signál jak pro domácnosti, tak pro podniky. Nižší inflace zároveň snižuje tlak na centrální banku v oblasti měnové politiky. Velmi silnou stránkou české ekonomiky zůstává trh práce. MMF očekává, že nezaměstnanost letos dosáhne pouze 3 % a v příštím roce dále klesne na 2,9 %. Česká republika si tak i nadále udržuje jednu z nejnižších nezaměstnaností v regionu. Schodek běžného účtu platební bilance by měl letos činit 1,5 % HDP a v příštím roce se mírně snížit na 1,3 % HDP, což ukazuje na relativně stabilní vnější rovnováhu ekonomiky. Srovnání s regionem V4 V rámci zemí Visegrádské skupiny si Česká republika vede velmi dobře zejména v oblasti inflace a nezaměstnanosti. Naopak v tempu ekonomického růstu ji překonává Polsko. Polská ekonomika by měla podle MMF letos vzrůst o 3,3 % a v příštím roce o 2,4 %, což ji staví do pozice nejrychleji rostoucí ekonomiky v regionu. Naopak Slovensko vykazuje výrazně slabší výkon, když letos očekává růst pouze 0,6 % a příští rok 1,6 %. Maďarská ekonomika by měla po loňském slabém růstu o 0,4 % letos zrychlit na 1,7 % a v příštím roce na 2 %. Z hlediska inflace jsou ostatní země regionu méně stabilní. V Polsku se očekává růst cen o 3,3 % v obou sledovaných letech. Maďarsko by mělo letos dosáhnout inflace 3,8 % a příští rok 3,5 %. Nejvyšší inflaci vykazuje Slovensko, kde by letos měla dosáhnout 4,2 % a v příštím roce 3,3 %. Geopolitická rizika jako hlavní hrozba Základní scénář MMF předpokládá, že konflikt na Blízkém východě zůstane omezený, a to jak z hlediska délky, tak intenzity. Tento předpoklad je klíčový pro relativně stabilní ekonomický výhled. Fond však upozorňuje na výrazná rizika v případě eskalace konfliktu. Pokud by došlo k jeho prodloužení nebo rozšíření, mohly by ceny ropy ve druhém čtvrtletí vzrůst až o 80 % oproti lednovým úrovním a stabilizovat se kolem hranice 100 dolarů za barel. Ještě výraznější dopad by měl vývoj na trhu se zemním plynem. V Evropě by ceny mohly vzrůst až o 160 % oproti úrovním před konfliktem, což by mělo zásadní dopady na průmysl i domácnosti. Česká republika by jako čistý dovozce energií byla takovým vývojem významně zasažena. Negativní dopady by se projevily jak v růstu nákladů, tak ve zpomalení ekonomické aktivity. V nepříznivém scénáři by růst vyspělých ekonomik klesl z původně očekávaných 1,8 % na přibližně 1,2 %, zatímco globální inflace by vzrostla na 5,4 %. Vyšší inflace by zároveň vedla k dalšímu zpřísňování měnové politiky, což by dále tlumilo ekonomiku. Riziko globální recese nelze vyloučit Měnový fond zároveň upozorňuje na ještě závažnější variantu vývoje, ve které by konflikt výrazně poškodil klíčovou energetickou infrastrukturu. Takový scénář by měl zásadní dopady na globální ekonomiku. Celosvětový ekonomický růst by v takovém případě zpomalil na 2 %, což se pohybuje na hranici globální recese. Zároveň by globální inflace v roce 2027 překročila 6 %, což by výrazně komplikovalo situaci centrálních bank. Ty by byly nuceny dále zvyšovat úrokové sazby, aby zabránily nekontrolovatelnému růstu cen. Tento krok by však zároveň vedl k dalšímu utlumení ekonomické aktivity, čímž by se ekonomika dostala do ještě složitější situace. Celkově tak aktuální výhled ukazuje relativně stabilní základní scénář, který je však silně podmíněn vývojem geopolitické situace. Právě ta zůstává klíčovým faktorem, který může ekonomický vývoj zásadně změnit.