Státní rozpočet skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 27,6 miliardy korun, přičemž významnou roli sehrálo rozpočtové provizorium, které omezovalo tempo výdajů. Schodek 27,6 mld Kč nejnižší od roku 2019 Provizorium výrazně omezilo výdaje státu Příjmy rostly díky daním a silnému trhu práce Rizikem je zpomalení ekonomiky kvůli konfliktu Výsledek je z pohledu posledních let velmi příznivý – jde o nejlepší první čtvrtletí od roku 2019. Pro srovnání, ve stejném období loňského roku dosahoval deficit 91,2 miliardy korun. Na první pohled jde o výrazné zlepšení hospodaření státu. Je však nutné vnímat kontext – výsledek byl částečně ovlivněn technickým omezením výdajů, nikoli pouze strukturálním zlepšením veřejných financí. Další měsíce tak budou klíčové pro posouzení skutečné kondice rozpočtu. Provizorium výrazně omezilo výdaje státu Hlavním faktorem, který ovlivnil vývoj rozpočtu, bylo rozpočtové provizorium, jež platilo do druhé poloviny března. V jeho rámci mohly státní instituce čerpat prostředky pouze do výše jedné dvanáctiny loňských výdajů měsíčně. Tento režim přirozeně vedl k utlumení výdajové aktivity. Celkové výdaje meziročně klesly o 7,9 % na 522,6 miliardy korun. Tento pokles je v ostrém kontrastu s běžným vývojem, kdy výdaje obvykle rostou. Právě omezení výdajů bylo jedním z hlavních důvodů relativně nízkého schodku. Navzdory tomuto restriktivnímu režimu se podařilo mírně zvýšit investice. Kapitálové výdaje vzrostly o 8,7 % na 35 miliard korun, což naznačuje, že stát se snažil udržet alespoň část investiční aktivity. Významně se naopak snížily neinvestiční transfery územním rozpočtům, kam patří například financování regionálního školství. Tyto výdaje klesly o 36,4 % na 60,2 miliardy korun, což odráží právě omezení vyplývající z provizoria. Příjmy rostou díky daním a trhu práce Na příjmové straně došlo k meziročnímu růstu o 3,9 %, přičemž celkové příjmy dosáhly 495 miliard korun. Hlavním tahounem byly vyšší daňové příjmy a inkaso sociálního pojistného. Nejrychleji rostla daň z příjmu právnických osob, jejíž výběr se zvýšil o 15,2 % na 48,6 miliardy korun. Tento vývoj naznačuje relativně solidní výkonnost firemního sektoru. Růst byl patrný i u daně z příjmu fyzických osob, kde inkaso vzrostlo o 6,6 % na 48,7 miliardy korun. Za tímto vývojem stojí především růst mezd a platů, což potvrzuje stabilitu trhu práce. Podobným tempem rostlo i sociální pojištění, jehož výběr se zvýšil o 6,6 % na 204 miliard korun. Vedle růstu mezd k tomu přispělo také zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky. Daň z přidané hodnoty přinesla do rozpočtu 94,5 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 2,5 %. Naopak spotřební daně mírně klesly o 1,1 % na 40,8 miliardy korun, zejména kvůli nižšímu výběru z tabáku a lihu. Je důležité zmínit, že letos rozpočet již nepočítá s příjmy z windfall tax, která v loňském prvním čtvrtletí přinesla devět miliard korun. Tento výpadek znamená, že růst příjmů je do určité míry ještě významnější. Rizika spojená s vývojem ekonomiky a konfliktem Přestože aktuální čísla působí pozitivně, výhled pro další část roku zůstává nejistý. Klíčovým rizikem je dopad geopolitického napětí, zejména konfliktu na Blízkém východě. Analytici upozorňují, že případné zpomalení ekonomiky by mohlo negativně ovlivnit příjmovou stránku rozpočtu. Pokud by růst ekonomiky skutečně zpomalil, znamenalo by to nižší inkaso daní a vyšší tlak na deficit. Odhady naznačují, že hospodářský růst by mohl dosáhnout pouze 1,4 %, což je méně než předpoklady, na nichž byl rozpočet postaven. Tento rozdíl může mít přímý dopad na plnění státního rozpočtu. Dalším rizikem jsou případná vládní opatření zaměřená na zmírnění dopadů růstu cen energií a paliv. Taková opatření by mohla být fiskálně nákladná a zároveň ne zcela efektivní, což by dále zatížilo veřejné finance. Struktura výdajů zůstává stabilní Z hlediska struktury výdajů se nic zásadního nemění. Největší položkou zůstávají sociální dávky, na které stát v prvním čtvrtletí vynaložil 243,5 miliardy korun, meziročně o 5,2 % více. Z této částky tvořily důchody 188,2 miliardy korun, což potvrzuje dlouhodobý tlak na výdajovou stránku rozpočtu v důsledku demografického vývoje. Celkový schválený rozpočet pro letošní rok počítá s příjmy ve výši 2,118 bilionu korun a výdaji 2,428 bilionu korun. Plánovaný deficit činí 310 miliard korun. Pro srovnání, loňský schodek dosáhl 290,7 miliardy korun a byl čtvrtý nejvyšší od vzniku České republiky. To ukazuje, že i přes relativně dobrý start do roku zůstává fiskální situace dlouhodobě napjatá. Hospodaření státu v milionech korun: leden - březensaldo2012-22.690201313.965201443.590201519.915201643.59720174680201816.2592019-92422020-44.7082021-125.1982022-59.1402023-166.1902024-104.9732025-91.1802026-27.610