Klíčové body Americký prezident stanovil úterní ultimátum, po jehož vypršení hrozí zničením íránské civilní infrastruktury včetně elektráren a mostů. Zásadní podmínkou jakékoliv dohody je okamžité otevření Hormuzského průlivu, přes který proudí pětina světových dodávek ropy. Ceny americké ropy od začátku konfliktu vzrostly o téměř 70 procent, zatímco akciové trhy sčítají ztráty uprostřed obav z globální energetické krize.   Ultimátum a hrozba absolutní destrukce Eskalace napětí na Blízkém východě dosahuje kritického bodu. Donald Trump v pondělí z Bílého domu vyslal Teheránu nekompromisní vzkaz, ve kterém varoval, že celý Írán může být „vymazán během jediné noci“. Tato rétorika přichází v době, kdy se americký prezident snaží vnutit své podmínky pro dohodu na poslední chvíli, jež by ukončila více než pět týdnů trvající válečný konflikt. Šéf Bílého domu stanovil jasný a nekompromisní termín. Pokud Írán nepřistoupí na dohodu s Washingtonem do úterních 20:00 východoamerického času, bude čelit novým, masivním útokům. Tyto údery by se podle prezidenta měly primárně zaměřit na klíčovou civilní infrastrukturu, jejíž zničení by zemi uvrhlo do chaosu. Prezident novinářům sdělil, že Spojené státy mají připravený detailní plán, podle kterého bude zdecimován každý most v Íránu. Hrozba se vztahuje i na energetickou síť. Trump varoval, že každá íránská elektrárna bude vyřazena z provozu, ocitne se v plamenech, exploduje a už nikdy nebude moci být znovu použita. K této destrukci má dojít v řádu pouhých hodin po vypršení stanoveného ultimáta. Trumpovo sebevědomí v otázce vojenské eskalace zjevně posílila nedávná úspěšná mise amerických speciálních jednotek. Těm se podařilo zachránit dva letce, jejichž stíhačku Íránci v pátek sestřelili. Tento incident však zároveň podtrhuje přetrvávající schopnost Teheránu zasahovat americké letouny i přes týdny trvající intenzivní bombardování. Teherán na tyto bezprecedentní hrozby reagoval okamžitě. Vrchní velení íránské armády označilo nejnovější Trumpova prohlášení za zcela blouznivá a odtržená od reality. Írán navíc pohrozil drtivými odvetnými útoky v případě, že Spojené státy nebo Izrael skutečně udeří na jeho civilní infrastrukturu, což jen prohlubuje globální strach z dalšího narušení dodávek energií. Donald Trump cla Hormuzský průliv a tržní otřesy Středobodem celého sporu a hlavní prioritou případného příměří je podle Trumpa Hormuzský průliv. Tato strategická vodní cesta, která je od zahájení války ze strany USA a Izraele omezena, představuje naprosto klíčovou tepnu pro globální ekonomiku. Prochází tudy zhruba pětina veškerých světových dodávek ropy. Americký prezident zašel ve svých plánech ještě dále, když otevřeně prohlásil, že Spojené státy po skončení války očekávají převzetí kontroly nad celým íránským ropným sektorem. Své záměry shrnul lapidárním konstatováním, že „vítězi náleží kořist“. Tento přístup vyvolává na mezinárodních trzích značnou nervozitu. Reakce komoditních burz na sebe nenechala dlouho čekat. Ropa Brent (BZ=F) během pondělního Trumpova projevu vystřelila nad hranici 110 dolarů za barel, ačkoliv později část svých zisků odevzdala. Ještě dramatičtější je dlouhodobější pohled. Americká lehká ropa WTI (CL=F) zaznamenala od začátku války 28. února cenový skok o hrozivých téměř 70 procent. Zatímco komodity zažívají prudký růst, akciové trhy trpí. Širší americký Index S&P 500 (^GSPC) ztratil od vypuknutí konfliktu 4 procenta své hodnoty, přestože v pondělí americké akcie mírně posílily. Situaci na trzích dále zkomplikoval pondělní krok Izraele, který provedl cílené údery na íránská petrochemická zařízení. Trhy se nyní nacházejí v bodě zlomu. Válečná rétorika a odmítání kompromisů z obou stran vyvolávají oprávněné obavy z hluboké globální energetické krize. Investoři s napětím sledují, zda se podaří klíčovou námořní trasu uvolnit, nebo zda dojde k naplnění katastrofických scénářů o zničení íránské infrastruktury. Donald Trump Diplomatický pat a domácí tlak na Bílý dům K eskalaci dochází v momentě, kdy se Donald Trump potýká s obrovským domácím tlakem na ukončení konfliktu, který sám inicioval. Jeho preference a podpora veřejnosti prudce klesají, zatímco ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele raketově rostou. To prezidenta nutí k čím dál agresivnějším krokům a vyjádřením. Tato frustrace se naplno projevila během neděle, kdy Trump na sociálních sítích nevybíravě zaútočil na Íránce. Označil je za „šílené parchanty“ a vzkázal jim, že pokud neotevřou Hormuzský průliv, budou „žít v pekle“. Přestože v minulosti prezident své hrozby často stupňoval, aby z nich následně ustoupil, nyní v pondělí zdůraznil, že prodloužení úterního ultimáta je vysoce nepravděpodobné. Pondělní vyjádření v Bílém domě přišla jen několik hodin poté, co Teherán i Washington vzájemně smetli ze stolu své návrhy na ukončení války. Podle íránských státních médií Teherán trvá na tom, že jakákoliv dohoda musí vést k trvalému ukončení války, zrušení amerických sankcí a vytvoření jasného protokolu pro bezpečný průjezd lodí Hormuzským průlivem. Zajímavý je i Trumpův posun v odhadech délky konfliktu. Zatímco dříve opakovaně tvrdil, že válka skončí za dva až tři týdny, v pondělí již přiznal nejistotu. Uvedl, že neví, zda se konflikt brzy podaří ukončit, nebo zda dojde k další eskalaci, i když současně tvrdil, že vyjednávání stále probíhají v dobré víře. Situace tak zůstává extrémně nepřehledná. „Nemohu to říct. Záleží na tom, co udělají. Tohle je kritické období,“ prohlásil prezident na adresu íránského vedení. Světové trhy i diplomaté nyní upínají zrak k úternímu večeru, který rozhodne o tom, zda Blízký východ zachvátí další vlna destrukce, nebo zda se podaří najít cestu z této bezprecedentní krize.