Klíčové body Cena mědi na londýnské burze klesla na 13 431 dolarů za tunu, což představuje nejnižší hodnotu od 20. května. Nové vojenské údery amerického centrálního velení na Blízkém východě zvyšují obavy z rychlejší inflace a přísnější měnové politiky. Očekávání růstu úrokových sazeb ze strany Fedu a blížící se letní útlum v Číně vytvářejí masivní tlak na základní kovy.   Geopolitické napětí a bezprostřední reakce trhů Cena mědi (HG=F) zaznamenala na globálních komoditních trzích výrazný pokles a nekompromisně se propadla na své třítýdenní minimum. Tento silný sestupný trend je přímým a bezprostředním důsledkem obnovených bojů na Blízkém východě, které otřásly důvěrou investorů. Nová vlna vojenských operací vyvolala napříč obchodními parkety značnou nervozitu a neklid. Trhy se nyní zcela oprávněně obávají rychlejšího růstu inflace, následných vyšších úrokových sazeb a především celkového zpomalení hospodářského růstu v globálním měřítku. Americké centrální velení v této souvislosti provedlo sérii vojenských akcí, které oficiálně označilo za nezbytné dodatečné obranné údery. Tyto strategické kroky následovaly bezprostředně po úterních odvetných opatřeních americké armády. Původním spouštěčem této vojenské eskalace bylo sestřelení amerického vrtulníku, což vyvolalo okamžitou a tvrdou reakci ozbrojených sil. Celá situace navíc jasně podtrhuje neustále rostoucí netrpělivost prezidenta Donalda Trumpa ohledně vývoje v regionu. Administrativa Spojených států amerických a Írán totiž navzdory dlouhodobému diplomatickému úsilí dosud nedokázaly dospět k jakékoli hmatatelné mírové dohodě. Tento přetrvávající diplomatický pat tak nadále udržuje celý Blízký východ ve stavu extrémně vysokého napětí. Na prestižní londýnské burze kovů klesla cena klíčového průmyslového kovu o 0,6 procenta na hodnotu 13 431 dolarů za tunu. K tomuto signifikantnímu poklesu došlo přesně v 11:40 šanghajského času. Ještě předtím se však cena během obchodní seance propadla až na úroveň 13 378 dolarů, což představuje absolutně nejnižší hodnotu zaznamenanou od 20. května. Trh se základními kovy tak vykazuje zřetelné známky fundamentálního oslabení a odklonu od rizika. Podobný osud potkal i zinek (ZI=F) , jehož tržní hodnota klesla o rovné 1 procento, čímž potvrdila širší negativní sentiment. Naopak hliník (ALI=F) zaznamenal mírný nárůst o 0,5 procenta poté, co se během středečního obchodování propadl o výrazných 2,3 procenta. Zdroj: Shutterstock Ropný šok a hrozba akcelerující inflace Nejnovější americké vojenské údery vnesly do globálních finančních trhů další silnou vlnu volatility, která nutí portfoliomanažery přehodnocovat svá rizika. Nejviditelnějším důsledkem tohoto geopolitického napětí je okamžitý a prudký tlak na růst cen ropy (CL=F) . Dražší energetické suroviny zcela přirozeně vyvolávají na trzích obavy z mnohem rychlejšího tempa globální inflace. Tento strach je navíc v současné situaci silně umocněn nedávnými makroekonomickými daty, která dorazila ze Spojených států. Květnový růst amerických spotřebitelských cen totiž zrychlil vůbec nejvýraznějším tempem za více než poslední tři roky. Kombinace dražší ropy a již tak silných inflačních tlaků vytváří pro akciové i komoditní trhy vysoce rizikové investiční prostředí. Tržní aktéři si plně uvědomují, že dlouhodobější eskalace vojenského konfliktu na Blízkém východě může mít dalekosáhlé negativní důsledky pro globální dodavatelské řetězce. Vyšší náklady na energie se nevyhnutelně a postupně propíší do koncových cen většiny zboží a služeb napříč celou ekonomikou. Tento nepříznivý makroekonomický vývoj představuje zcela zásadní problém pro centrální banky, které se primárně snaží udržet cenovou stabilitu. Rychlejší inflace by mohla donutit měnové autority k mnohem razantnějším a rychlejším krokům, než trhy ve svých modelech původně předpokládaly. Právě obava z přísnějších měnových podmínek a celkově dražšího financování začíná stahovat spekulativní kapitál z rizikovějších aktiv. Průmyslové kovy, které jsou historicky vysoce citlivé na globální ekonomický cyklus, se tak ocitají pod masivním a setrvalým prodejním tlakem. Zdroj: Bloomberg Měnová politika Fedu a čínský letní útlum Zásadním faktorem, který v současnosti sráží ceny základních kovů na nová minima, je nervózní očekávání dalšího vývoje americké měnové politiky. Vojenská eskalace bojů a s ní spojená inflační rizika radikálně mění výhled celého komoditního trhu. Očekávání, že americký Federální rezervní systém v dohledné době přistoupí k dalšímu zvyšování úrokových sazeb, vytváří na trhu enormní deflační tlak. Tuto skutečnost ve své podrobné analytické poznámce zdůraznil Zhan Dapeng, respektovaný analytik společnosti Everbright Futures Co. Rostoucí úrokové sazby totiž zásadním způsobem prodražují financování průmyslových projektů a zpomalují tak celkový hospodářský růst. Právě hrozba pomalejší expanze globální ekonomiky je pro budoucí poptávku po průmyslových kovech tou nejhorší možnou zprávou. Zvýšená volatilita a nepředvídatelnost cen mědi má navíc přímý a okamžitý dopad na chování klíčových asijských hráčů. Podle analytika Dapenga činí tato extrémní cenová nestabilita čínské kupce mnohem opatrnějšími a zdrženlivějšími při uzavírání nových dlouhodobých kontraktů. Tato výrazná tržní zdrženlivost navíc přichází ve velmi citlivém období, těsně před tradičním sezónním letním útlumem, který asijské trhy pravidelně zasahuje. Během tohoto období průmyslová aktivita obvykle zpomaluje a poptávka po surovinách zcela přirozeně klesá. Čína, která dlouhodobě figuruje jako suverénně největší světový spotřebitel mědi, tak momentálně neposkytuje komoditnímu trhu tolik potřebnou fundamentální podporu. Její citelná absence na straně poptávky je na klesajícím vývoji cen zcela jasně patrná. Kombinace vážných geopolitických rizik, reálné hrozby utahování měnové politiky Fedu a slábnoucí čínské poptávky tak vytváří naprosto dokonalou bouři. Trh se základními kovy bude muset v následujících týdnech čelit mimořádně složitému makroekonomickému prostředí, kde bude hrát prim averze k riziku.