Klíčové body Analytici předpovídají, že kapitálové výdaje na infrastrukturu umělé inteligence mohou do roku 2027 dosáhnout až 1,4 bilionu dolarů. Spotřeba výpočetního výkonu by měla do konce desetiletí vzrůst čtyřiadvacetinásobně, hlavní brzdou však budou fyzické kapacity. Podniky masivně investují do nových technologií, drtivá většina z nich však zatím nedokáže vyčíslit reálnou návratnost těchto kroků.   Obří výdaje a podceněný potenciál trhu Wall Street strávila uplynulý rok vášnivými debatami o tom, kdy konečně poleví zběsilé utrácení za umělou inteligenci. Podle nejnovějších dat se však zdá, že technologičtí giganti s masivními investicemi do této oblasti zdaleka nekončí a pravý vrchol teprve přijde. Analytici investiční banky Goldman Sachs Group, Inc. (GS) ve své středeční zprávě upozornili, že poskytovatelé cloudových služeb a takzvaní hyperscaleři pravděpodobně utratí mnohem více, než trh v současnosti očekává. Tento předpoklad platí i po sérii nedávných a velmi výrazných revizí směrem nahoru. Současné odhady Wall Street ohledně kapitálových výdajů na rok 2027 jsou podle expertů stále příliš konzervativní a neodrážejí skutečnou dynamiku technologického rozvoje. Zatímco širší tržní konsenzus počítá s výdaji hyperscalerů na úrovni zhruba 920 miliard dolarů, experti odhadují, že tato částka hravě dosáhne hranice 1,1 bilionu dolarů. V případě vysoce optimistického scénáře by se celkové investiční výdaje mohly vyšplhat až na neuvěřitelných 1,4 bilionu dolarů. Klíčovým předpokladem pro tento raketový růst výdajů je skutečnost, že poptávka po výpočetním výkonu se nachází teprve ve svých raných fázích. Bankovní dům prognózuje, že do roku 2030 vzroste spotřeba takzvaných tokenů až čtyřiadvacetinásobně. Tento enormní nárůst bude tažen především masivním nasazováním podnikových agentů a pokročilých jazykových modelů v korporátní sféře. Tyto autonomní systémy budou brzy schopny řešit komplexní úkoly bez lidského zásahu, což si vyžádá bezprecedentní výpočetní kapacity. Zdroj: Getty Images Fyzické překážky a honba za výpočetním výkonem Větší množství zpracovávaných tokenů logicky vyžaduje podstatně více výpočetního výkonu. Tato neúprosná rovnice následně pohání neukojitelnou poptávku po nových datových centrech, pokročilých čipech, síťovém vybavení a v neposlední řadě po robustní energetické infrastruktuře. Vyšší vstupní náklady navíc vytvářejí silný tlak na růst nominálních částek, které jsou nezbytné k podpoře požadovaného objemu spotřeby. Přestože finanční prostředky nepředstavují hlavní problém, objevují se na obzoru zcela jiné a mnohem hmatatelnější bariéry. Skutečným úzkým hrdlem celého boomu nebudou peníze, ale spíše fyzické a logistické limity. Analytici upozorňují na rostoucí počet zpožděných projektů výstavby datových center. Jako hlavní překážky pro další expanzi byly označeny nedostatečné kapacity pamětí, omezené dodávky elektrické energie a kritický nedostatek kvalifikované pracovní síly. Jeden z nejsilnějších signálů, který podporuje tento býčí pohled na trh, přichází přímo od samotných poskytovatelů cloudových služeb. Společnosti Alphabet Inc. (GOOGL) a Amazon.com, Inc. (AMZN) vykázaly ke konci prvního čtvrtletí kombinovaný objem nevyřízených zakázek ve výši 832 miliard dolarů. Tato hodnota představuje dramatický skok oproti 358 miliardám dolarů, které tyto firmy reportovaly o pouhých šest měsíců dříve. Odborníci přitom neočekávají, že by se nabídka a poptávka v oblasti umělé inteligence dostaly do rovnováhy dříve než ve druhé polovině roku 2027. Historická srovnání navíc naznačují, že investoři mohou hrubě podceňovat, jak obrovských rozměrů může toto budování infrastruktury nakonec nabýt. Zatímco investice spojené s umělou inteligencí by měly v roce 2026 dosáhnout zhruba 1,5 procenta HDP, historické boomy spojené s výstavbou železnic či elektrifikací dosahovaly na svém vrcholu až tří procent HDP. Zdroj: Getty Images Rizika přehřátí a nejistá návratnost investic Přes zjevný optimismus zpráva zdůrazňuje i nezanedbatelná rizika. Několik velkých technologických hráčů v poslední době upozornilo na enormní náklady spojené s provozem nástrojů umělé inteligence. To vyvolává palčivé otázky, zda výsledné zvýšení produktivity nakonec vůbec převýší náklady na běh stále sofistikovanějších modelů. Toto napětí podtrhuje širší debatu, která se v současnosti odehrává napříč celou korporátní Amerikou. Společnosti sice agresivně investují do nových technologií, ale stále bojují s tím, jak prokázat reálnou návratnost těchto gigantických investic před svými akcionáři. Důkazy o plošném zvýšení produktivity díky umělé inteligenci zůstávají velmi omezené. Ačkoliv během konferenčních hovorů k výsledkům za první čtvrtletí diskutovalo o produktivitě 54 procent firem, pouze 11 procent z nich dokázalo kvantifikovat konkrétní přínosy a pouhá dvě procenta vyčíslila přímý dopad na hospodářské výsledky. Silnější než očekávané kapitálové výdaje by měly i nadále podporovat růst zisků společností napojených na budování infrastruktury. Banka však varuje, že některé části trhu začínají být nebezpečně přeplněné a valuace mnoha akcií v oblasti infrastruktury v posledních měsících raketově vzrostly. Ceny akcií v několika segmentech tohoto sektoru výrazně předběhly revize zisků, což logicky zvyšuje riziko extrémní volatility. Tato varování přicházejí v době, kdy technologický sektor zažívá citelné výprodeje, umocněné obavami z geopolitického napětí na Blízkém východě a nejistým výhledem úrokových sazeb. Technologický index Nasdaq 100 (^NDX) uzavřel nedávné středeční obchodování s dvouprocentní ztrátou a od začátku páteční korekce odepsal již šest procent. Přesto si tento klíčový ukazatel udržuje od začátku letošního roku solidní třináctiprocentní zhodnocení, což dokazuje přetrvávající důvěru dlouhodobých investorů.