Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na výročním fóru v Sintře oznámila konec jedné éry měnové politiky. Po více než deseti letech, kterým dominovaly nákupy dluhopisů, nouzové úvěry a signalizace budoucího vývoje sazeb, se banka vrací ke klasickým nástrojům. Hlavním nástrojem pro kontrolu inflace tak budou opět úrokové sazby.
Tento posun odráží vyšší odolnost eurozóny, která v posledním desetiletí posílila bankovní dohled a zavedla společné fiskální nástroje. Inflační očekávání navíc zůstávají pevně ukotvena kolem cíle ve výši 2 %. Odolnost ekonomiky vůči energetickým šokům zvyšuje také postupný přechod na obnovitelné zdroje energie.
Návrat k tradiční politice přichází po historicky nejrychlejším cyklu zpřísňování měnové politiky, kdy ECB zvyšovala sazby v krocích po 75 bazických bodech. Svět kolem centrální banky však zůstává nepředvídatelný. Současné nabídkové šoky mohou eskalovat velmi rychle, což ztěžuje posouzení, zda jsou inflační tlaky pouze dočasné, nebo trvalé.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na výročním fóru v Sintře oznámila konec jedné éry měnové politiky. Po více než deseti letech, kterým dominovaly nákupy dluhopisů, nouzové úvěry a signalizace budoucího vývoje sazeb, se banka vrací ke klasickým nástrojům. Hlavním nástrojem pro kontrolu inflace tak budou opět úrokové sazby.
Tento posun odráží vyšší odolnost eurozóny, která v posledním desetiletí posílila bankovní dohled a zavedla společné fiskální nástroje. Inflační očekávání navíc zůstávají pevně ukotvena kolem cíle ve výši 2 %. Odolnost ekonomiky vůči energetickým šokům zvyšuje také postupný přechod na obnovitelné zdroje energie.
Návrat k tradiční politice přichází po historicky nejrychlejším cyklu zpřísňování měnové politiky, kdy ECB zvyšovala sazby v krocích po 75 bazických bodech. Svět kolem centrální banky však zůstává nepředvídatelný. Současné nabídkové šoky mohou eskalovat velmi rychle, což ztěžuje posouzení, zda jsou inflační tlaky pouze dočasné, nebo trvalé.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na výročním fóru v Sintře oznámila konec jedné éry měnové politiky. Po více než deseti letech, kterým dominovaly nákupy dluhopisů, nouzové úvěry a signalizace budoucího vývoje sazeb, se banka vrací ke klasickým nástrojům. Hlavním nástrojem pro kontrolu inflace tak budou opět úrokové sazby. Tento posun odráží vyšší odolnost eurozóny, která v posledním desetiletí posílila bankovní dohled a zavedla společné fiskální nástroje. Inflační očekávání navíc zůstávají pevně ukotvena kolem cíle ve výši 2 %. Odolnost ekonomiky vůči energetickým šokům zvyšuje také postupný přechod na obnovitelné zdroje energie. Návrat k tradiční politice přichází po historicky nejrychlejším cyklu zpřísňování měnové politiky, kdy ECB zvyšovala sazby v krocích po 75 bazických bodech. Svět kolem centrální banky však zůstává nepředvídatelný. Současné nabídkové šoky mohou eskalovat velmi rychle, což ztěžuje posouzení, zda jsou inflační tlaky pouze dočasné, nebo trvalé.
