Historická data neúprosně ukazují, že akciové trhy zaznamenávají výrazné poklesy bezprostředně po vyřazení národního týmu z prestižního fotbalového turnaje. Globální akciový trh během šampionátu v průměru ztrácí, protože případná euforie vítězů nedokáže vykompenzovat silný negativní sentiment v poražených zemích. Behaviorální ekonomie vysvětluje tuto tržní anomálii tím, že špatná nálada fanoušků podvědomě zkresluje jejich analytický úsudek a vede k iracionálnímu investičnímu rozhodování.   Tržní výkonnost ve stínu vyřazovacích bojů Mistrovství světa ve fotbale, které odstartuje 11. června a vyvrcholí finálovým zápasem 19. července, představuje pro miliardy lidí po celém světě svátek sportu. Zkušení investoři by však podle historických dat měli tuto globální událost sledovat spíše z bezpečné vzdálenosti mimo hlavní obchodní parkety. Vyřazovací fáze turnaje, jež začíná 28. června, totiž tradičně přináší na finanční trhy nečekanou turbulenci a zvýšenou volatilitu. Důvod k obezřetnosti je podložen tvrdými daty. Historicky si akcie během tohoto fotbalového svátku vedou podprůměrně, a to zejména v momentech, kdy turnaj přejde do nekompromisní vyřazovací fáze. Během této kritické části šampionátu v roce 2022 například Index S&P 500 (^GSPC) odepsal 5,4 procenta. Globální akciový trh na tom nebyl o mnoho lépe a ztratil 4,6 procenta, jak dokládá vývoj fondu Vanguard Total World Stock ETF (VT) . Zásadní kontext těmto propadům dodává fakt, že se neodehrály v době ekonomické recese. Podle specializovaného kalendáře a analytických dat společnosti Ned Davis Research byly tyto výrazné ztráty zaznamenány během silného býčího trhu. To naznačuje, že sportovní událost dokázala dočasně převážit i jinak velmi pozitivní makroekonomické fundamenty a přerušit růstový trend. Výkonnost akcií během turnaje v roce 2022 není ojedinělým výkyvem, ale spíše potvrzením dlouhodobého pravidla. Zkušenosti z minulých dekád ukazují, že pozornost upřená na zelené trávníky dokáže na několik týdnů zcela změnit dynamiku obchodování. Investoři, kteří by očekávali standardní reakce trhu na ekonomická data, mohou být v tomto období nepříjemně překvapeni silou sportovního sentimentu. Asymetrie emocí a globální dopad na portfolia Tento fenomén detailně zkoumala známá akademická studie s názvem „Sports Sentiment and Stock Returns“, která analyzovala vliv sportovních emocí na akciové trhy. Výzkumníci se zaměřili na rozsáhlý vzorek dat z mistrovství světa v letech 1973 až 2004. Závěry byly jednoznačné: akciový trh dané země vyprodukoval výrazně podprůměrný výnos hned den poté, co její národní tým prohrál ve vyřazovací fázi turnaje. Logická úvaha by mohla naznačovat, že tento negativní efekt bude vyvážen pozitivní reakcí na trzích těch států, jejichž týmy naopak zvítězí. Kdyby platila tato symetrie, globální akciový trh by jako celek neměl zaznamenat žádný čistý dopad, protože v každém zápase vyřazovací fáze je z podstaty věci vždy jeden vítěz a jeden poražený. Realita na burzách je však mnohem pesimističtější. Analytici nenašli žádný důkaz o existenci tohoto druhého, pozitivního efektu. Vítězství národního týmu nevyvolává u investorů takovou nákupní euforii, která by dokázala kompenzovat výprodeje na trzích poražených. Radost z postupu se zkrátka do zvýšené ochoty riskovat na burze nepromítá. Důsledek této asymetrie je pro globální portfolia poměrně tvrdý. Vzhledem k tomu, že z každého zápasu vzejde poražená země, jejíž trh následně klesá, je globální akciový trh po celou dobu trvání mistrovství světa tlačen dolů. Tento závěr potvrzuje i další rozsáhlá akademická studie měřící výkonnost mezi lety 1950 a 2007. Zjistila, že americký akciový trh během těchto turnajů vygeneroval průměrnou ztrátu 2,6 procenta, což je na tak krátké časové období vysoce signifikantní propad. Behaviorální ekonomie jako klíč k pochopení anomálie Pro mnoho pragmaticky uvažujících jedinců může být těžko uvěřitelné, že by prohra ve fotbalovém zápase mohla mít tak masivní dopad na něco tak exaktního a zdánlivě nesouvisejícího, jako je globální akciový trh. Tato tržní anomálie je však plně v souladu s rostoucím množstvím výzkumů v oblasti behaviorální ekonomie, které dokazují, jak naše aktuální nálada zásadně zkresluje naše rozhodovací procesy. Když národní tým prohraje důležitý zápas, celou zemí se přežene vlna zklamání a pesimismu. Tento kolektivní splín se nevyhýbá ani portfoliomanažerům, institucionálním investorům či drobným akcionářům. Podvědomý pocit zmaru vede k tomu, že lidé začnou vnímat ekonomická rizika jako mnohem závažnější, než ve skutečnosti jsou, což spouští averzi k riziku a následné výprodeje akciových pozic. Fascinující a velmi jasnou ilustraci tohoto lidského chování poskytuje jedna z nejcitovanějších studií v oboru behaviorální ekonomie. Byla založena na průzkumu mezi fanoušky amerického fotbalu, který se uskutečnil krátce před vypuknutím války v Perském zálivu v roce 1991. Průzkum se zaměřil na to, jak sportovní výsledek ovlivní vnímání geopolitického rizika. Bezprostředně po velkém univerzitním zápase dostali fanoušci otázku, zda si myslí, že skutečně dojde k válce v Iráku, a pokud ano, jaké odhadují počty obětí. Výsledky byly ohromující. Výzkumníci zjistili, že fanoušci poraženého týmu považovali válku za mnohem pravděpodobnější a odhadovali výrazně vyšší počet obětí než fanoušci týmu, který zvítězil. Tento psychologický mechanismus přesně vysvětluje, proč burzy během mistrovství světa krvácejí. Smutek z prohry zatemňuje racionální úsudek a nutí investory vidět budoucnost v temnějších barvách. Pochopení tohoto fenoménu tak dává chladnokrevným obchodníkům jedinečnou výhodu – možnost rozpoznat, kdy jsou tržní poklesy taženy skutečnými ekonomickými problémy a kdy jde pouze o dočasnou iluzi způsobenou sportovním zklamáním.