Valuační prémie elitní skupiny technologických gigantů vůči zbytku indexu S&P 500 klesla na pouhých 10 %, což představuje nejnižší úroveň za více než dekádu. Trh v uplynulých měsících preferoval výrobce polovodičů a paměťových čipů, zatímco poskytovatelé cloudových služeb dopláceli na skepsi ohledně návratnosti masivních investic. Přední analytici z Wall Street nyní považují ocenění některých lídrů za extrémně atraktivní, přičemž vyzdvihují zejména historicky nízký poměr ceny a zisků u Nvidie.   Rotace kapitálu sráží valuace technologických lídrů Zdá se, že na finančních trzích nastal ideální čas k opětovnému přehodnocení postoje k takzvané Velké sedmičce. Největší technologické korporace světa mají za sebou poměrně náročné období, které bylo definováno masivní rotací kapitálu. Investoři totiž v uplynulém roce systematicky přesouvali své prostředky směrem k výrobcům polovodičů a paměťových čipů. Právě tyto firmy jsou vnímány jako ti nejjasnější a bezprostřední beneficienti probíhajícího budování infrastruktury pro umělou inteligenci, na rozdíl od technologických gigantů, kteří tento masivní rozvoj z velké části financují. Tento trend se jasně propisuje do výkonnosti jednotlivých tržních segmentů. Akcie výrobců paměťových čipů od začátku roku prudce posilují, což se odráží i na silném růstu jihokorejských akciových indexů. Výmluvným indikátorem tohoto vývoje je fond iShares Semiconductor ETF (SOXX) , který si od počátku letošního roku připsal impozantní zhodnocení o zhruba 85 %. Trh tak jednoznačně odměňuje dodavatele hardwarových řešení, bez nichž by trénink komplexních jazykových modelů nebyl vůbec myslitelný. Na druhé straně barikády však stojí samotní zadavatelé těchto objednávek. Tematický fond Roundhill Magnificent Seven ETF (MAGS) vykazuje od začátku roku mírný pokles. Pro srovnání, širší americký index S&P 500 (^GSPC) ve stejném období vzrostl o téměř 9 %. Tento nepoměr je dán především tím, že technologičtí giganti začali ve velkém emitovat dluhopisy, aby mohli financovat své ambiciózní závody ve zbrojení na poli umělé inteligence. Trh na tyto kroky reagoval s rostoucí skepsí ohledně reálné návratnosti takto astronomických investic. Desetileté minimum a bezkonkurenční růst zisků Navzdory převládající opatrnosti však existuje minimálně jedno zásadní měřítko, podle kterého začínají největší technologické společnosti vypadat jako vysoce atraktivní nákupní příležitost. Podle dat Globálního investičního výboru společnosti Morgan Stanley Wealth Management se valuační prémie Velké sedmičky vůči zbývajícím 493 akciím v indexu S&P 500 smrskla na pouhých 10 %. Tato hodnota představuje absolutní minimum za více než deset let, což naznačuje, že trh možná rizika spojená s masivními výdaji na infrastrukturu přecenil. Analytici z Morgan Stanley navíc upozorňují na jeden klíčový fundamentální paradox. Ačkoliv se valuační nůžky mezi technologickou elitou a zbytkem trhu dramaticky uzavřely, skupina Velké sedmičky se stále může pochlubit pětačtyřicetiprocentní výhodou v meziročním růstu zisků. Tento propastný rozdíl v ziskovosti ukazuje, že fundamentální síla těchto firem zůstává nedotčena, i když jejich akcie momentálně procházejí obdobím tržní nemilosti. Lisa Shalett, vedoucí globální investiční kanceláře v Morgan Stanley Wealth Management, v úterní zprávě klientům zdůraznila, že v tomto srovnání působí provozovatelé obřích datových center vyloženě levně. Na základě této analýzy investiční ředitelka doporučuje postupné snižování expozice vůči akciím polovodičových firem. Uvolněný kapitál by podle ní měl být selektivně reinvestován zpět do těch společností z Velké sedmičky, které mají nejlepší předpoklady k tomu, aby ze závodů o dominanci v umělé inteligenci vyšly jako vítězové. Zajímavým faktorem, který by mohl těmto firmám hrát do karet, je odklon od takzvaného „tokenmaxxingu“. Tento přístup měří adopci umělé inteligence čistě podle počtu spotřebovaných tokenů, avšak kvůli enormním nákladům a extrémní energetické náročnosti se stává pro mnoho podniků neudržitelným. Shalett upozorňuje, že rostoucí preference hybridních návrhů pro pracovní postupy umělé inteligence bude hrát do karet právě gigantům, jako jsou Alphabet (GOOGL) , Amazon (AMZN) a Microsoft (MSFT) . Tyto společnosti disponují nejen dominantním postavením v oblasti cloudových služeb, ale také vlastním vývojem specializovaných čipů. Historická sleva a nedoceněná síla Nvidie Pohled na historické valuace napříč spektrem Velké sedmičky odhaluje, jak propastně levnými se některé z těchto firem skutečně staly. Zářným příkladem této dynamiky je společnost Nvidia (NVDA) . Tento klíčový dodavatel grafických procesorů se aktuálně obchoduje s forwardovým poměrem ceny a zisků (P/E) pro následujících dvanáct měsíců na úrovni 18,7. Pro kontext je nutné dodat, že historický průměr tohoto ukazatele se u dané společnosti pohybuje na hodnotě 36,9. Akcie se tak z historického hlediska nabízejí s masivním diskontem. Této atraktivní cenové hladiny si všímají i další významní hráči na Wall Street. Analytici z Bank of America Securities v průběhu tohoto týdne zopakovali své silné nákupní doporučení právě pro akcie tohoto čipového giganta. Vivek Arya, přední analytik banky, v úterní poznámce uvedl, že současný pokles ceny akcií představuje ideální příležitost k nákupu. Trh podle jeho názoru fatálně nedoceňuje schopnost společnosti diktovat si ceny, takzvanou cenovou sílu, která je v současném vysoce konkurenčním prostředí naprosto klíčová. Arya ve svém hodnocení nešetřil sebevědomím a otevřeně se postavil proti aktuálnímu tržnímu sentimentu. Zásadně nesouhlasí se současným diskontem, který trh aplikuje na očekávané zisky na akcii. Současnou situaci vnímá jako vylepšenou nákupní příležitost pro získání podílu v unikátní a mimořádně odolné růstové franšíze. Skutečnost, že se akcie nyní obchodují za osmnáctinásobek budoucích zisků, což představuje sedmileté minimum, považuje za anomálii, která dříve či později přiláká masivní pozornost dlouhodobých hodnotových investorů.