Akcie vesmírné společnosti klesly pod svou upisovací cenu 135 dolarů, čímž odepsaly zhruba 30 % ze svých červnových maxim. Historická data z let 1975 až 2021 ukazují, že téměř polovina velkých primárních úpisů se po třech letech nachází pod svou původní hodnotou. Dlouhodobý potenciál akcií by měli investoři posuzovat spíše podle fundamentálních ukazatelů než podle krátkodobých výkyvů bezprostředně po vstupu na burzu.   Propad pod upisovací cenu a historický kontext Akcie společnosti SpaceX (SPCX) se v tomto týdnu propadly pod svou upisovací cenu, která byla při vstupu na burzu stanovena na 135 dolarů. Tento výrazný pokles znamená, že se cenné papíry vesmírného giganta obchodují zhruba 30 % pod svým lokálním maximem z poloviny června. Pro mnoho investorů, kteří do společnosti vložili svá očekávání, představuje tento vývoj nepříjemné překvapení. Existuje přitom poměrně vysoká pravděpodobnost, že se hodnota akcií v horizontu následujících tří let nemusí vůbec odrazit k vyšším úrovním. Tato skeptická prognóza vychází z rozsáhlých historických dat, která pečlivě shromáždil profesor financí Jay Ritter z prestižní University of Florida. Jeho detailní analýza trhu přináší střízlivý pohled na realitu primárních úpisů akcií. Z databáze zahrnující všechny velké burzovní debuty mezi lety 1975 a 2021 jasně vyplývá, že téměř polovina z nich se v den svých třetích narozenin na trhu obchodovala pod svou původní upisovací cenou. Přesný statistický údaj hovoří o 44,5 % případů, což ukazuje na zcela běžný tržní fenomén. Pokud bychom šance vesmírné společnosti posuzovali na základě kompletní Ritterovy databáze, která zahrnuje všechny primární úpisy bez ohledu na jejich tržní kapitalizaci či velikost, získáme ještě varovnější obrázek. Podle těchto komplexních modelů existuje přesně 56,1% pravděpodobnost, že se akcie budou i v červnu roku 2029 nacházet pod vodou. Tento statistický fakt by měl sloužit jako důležité memento pro všechny, kteří očekávají okamžité a nepřetržité zhodnocení svých investic bezprostředně po zahájení veřejného obchodování. Dosavadní zklamání z tržního vývoje je nutné zasadit do širší historické perspektivy. Akcie výrobce raket totiž zaznamenaly strmý pád ze svého vnitrodenního maxima, které 16. června překonalo hranici 225 dolarů za kus. Tento dramatický sešup logicky vyvolal hlasitou odezvu z řad mnoha kritiků a pochybovačů, kteří současný cenový vývoj vnímají jako jasné potvrzení svých dřívějších varování a skeptických postojů vůči valuaci společnosti. Fenomenální obrat Mety jako varování pro skeptiky Ztráta pevných pozic během prvních několika let po vstupu na burzu však v žádném případě nemusí znamenat definitivní zkázu dlouhodobého potenciálu daného titulu. Učebnicovým příkladem tohoto burzovního paradoxu je společnost Facebook, dnes známá jako Meta Platforms (META) . Její ostře sledovaný primární úpis proběhl v květnu roku 2012 a zpočátku se zdál být naprostým fiaskem. Trh tehdy novou emisi přijal s obrovskými rozpaky a silným prodejním tlakem. Do amerického Svátku práce, který připadá na začátek září, se akcie technologického giganta obchodovaly o drtivých 54 % níže, než činila jejich původní upisovací cena. Tehdejší titulky finančních médií hovořily o historickém selhání a zničených portfoliích. Přesto je dlouhodobá výkonnost společnosti z dnešního pohledu naprosto ohromující. Podle dat společnosti LSEG se hodnota akcií od upisovací ceny zvýšila o téměř 1 700 %, což představuje úctyhodné anualizované zhodnocení na úrovni zhruba 23 %. Tato historická paralela jasně ukazuje, že současní kritici vesmírné společnosti pravděpodobně zacházejí ve svých apokalyptických soudech příliš daleko. Mnoho nově upsaných akcií se po vstupu na trh potýká s obrovskými obtížemi, protože stávající akcionáři často dychtí po první příležitosti k realizaci zisků. Touha rychle prodat a inkasovat hotovost je přirozeným tržním mechanismem, který vytváří silný tlak na pokles ceny bezprostředně po zahájení obchodování. Tato prodejní vlna však nutně neznamená, že by tito prodejci byli ohledně budoucnosti podniku fundamentálně pesimističtí. Typickým příkladem jsou zaměstnanci, kteří v průběhu let dostávali firemní akcie jako náhradu za chybějící hotovostní odměny. Pro tyto pracovníky představuje prodej akcií na veřejném trhu často jediný reálný způsob, jak konečně zpeněžit svou dlouhodobě odkládanou kompenzaci. Jejich motivace k prodeji je tak ryze praktická, nikoliv strategická. Převis akcií, predikční síla a fundamenty V konkrétním případě tohoto raketového výrobce existuje na trhu značný převis akcií, které by mohly být v dohledné době uvolněny k prodeji. Zasvěcení pracovníci a firemní insajdeři, kteří drží takzvané akcie s možností předčasného uvolnění, dostanou brzy zelenou k masivním transakcím. Podle platných pravidel mohou tito držitelé prodat až 20 procent svých podílů, a to počínaje dvěma obchodními dny po zveřejnění hospodářských výsledků za druhé čtvrtletí, které se očekává na začátku srpna. Tento blížící se termín představuje pro tržní cenu akcií významné riziko. Vzhledem k tomu, že takzvaný float, tedy podíl volně obchodovatelných akcií, je extrémně malý, může mít jakýkoliv větší prodejní příkaz drastický dopad. Společnost totiž při svém primárním úpisu nabídla investorům pouhá 4 % z celkového počtu svých akcií. Tyto chystané prodeje ze strany insajderů by tak mohly mít přinejmenším v krátkodobém horizontu velmi silný medvědí efekt na celkovou valuaci. Jaký význam by tedy mělo, pokud by cena akcií v nadcházejících týdnech pokračovala ve svém sestupném trendu? Profesor Ritter ve svém komentáři upozorňuje, že pokles během prvních šesti měsíců po primárním úpisu slouží jako mírně negativní indikátor pro pravděpodobný vývoj v následujícím půlroce. Tato prediktivní síla rané výkonnosti je fenoménem, který institucionální investoři bedlivě sledují při tvorbě svých střednědobých strategií. V praxi to znamená poměrně jasný scénář. Pokud se budou akcie 12. prosince, tedy přesně šest měsíců po svém debutu, stále obchodovat pod hranicí 135 dolarů, statisticky se mírně zvyšuje pravděpodobnost, že pod touto úrovní zůstanou i 12. června následujícího roku, kdy oslaví své první výročí na burze. Vzhledem k obrovské variabilitě výnosů jednotlivých emisí v prvních šesti měsících je však obtížné přesně určit, jak velkou statistickou váhu tento průměrný rozdíl skutečně má. Klíčové ponaučení pro trh zůstává neměnné. Investoři, kteří zvažují nákup těchto akcií, by měli svůj pohled upřít primárně na fundamentální ukazatele podniku, jako jsou tempo růstu tržeb a reálná ziskovost. Právě tyto klíčové fundamenty budou mít na dlouhodobé výnosy akcií mnohem zásadnější vliv než to, zda se cenné papíry v prvních měsících po svém příchodu na trh obchodují nad, nebo pod svou původní upisovací cenou.