Co se Elon Musk může naučit od Henryho Forda

V roce 1918, kdy Ford dovršil 55 let, tedy na vrcholu své slávy a moci, koupil místní noviny Dearborn Independent v Michiganu.

Udělal z nich celostátní megafon nepodložených konspiračních teorií, které se točily kolem skupiny židovských kapitalistů, kteří údajně řídili svět, a Independent se dočkal rychlého odsouzení a obrovského nárůstu nákladu. (Prodejci Fordu byli nuceni garantovat určitý počet předplatných novin.)

Ford do novin, které přicházely o peníze, vkládal spoustu energie a denně konzultoval jejich obsah, například seriál „Mezinárodní Žid: Světový problém“, jak uvádí životopisec Steven Watts. Čelí však právním hrozbám a bojkotu své automobilky a nakonec v roce 1927 Dearborn Independent zavřel.

Pro investory do Tesly je zajímavé, co se v těchto letech stalo s Ford Motor: Ten se propadl.

Ford se z dominantního výrobce automobilů v zemi – v roce 1919 překonal prodej dalších sedmi značek dohromady – stal druhořadým výrobcem za General Motors. Zatímco pozornost zakladatele byla zaměstnána, konkurence ji minula.

Mohlo by se něco podobného stát Tesle, dnešnímu dominantnímu výrobci elektromobilů, když se její 51letý generální ředitel soustředí jinam?

Aby bylo jasno, neexistují žádné důkazy o tom, že by Musk zastával antisemitské nebo rasistické názory. Místo toho je Twitter obviňován skupinami na ochranu občanských svobod a organizacemi pro dohled nad médii, že nedostatečně hlídá ty, kteří takové názory vyjadřují. Podle výzkumného ústavu Network Contagion Research Institute Rutgersovy univerzity, který se zabývá identifikací a předpovídáním kybernetických hrozeb, došlo od Muskova nákupu na této sociální síti k prudkému nárůstu nenávistných projevů.

Musk, Tesla ani Twitter neodpověděli na žádost o komentář. Po předložení nabídky na koupi loni na jaře Musk uvedl, že chce z Twitteru vytvořit de facto náměstí, „veřejnou platformu, která je maximálně důvěryhodná a široce inkluzivní“.

V prosinci, poté, co Twitter koupil, Musk na Twitteru napsal: „Počet impresí nenávistných projevů (#násobků zobrazení tweetu) nadále klesá, a to navzdory výraznému nárůstu uživatelů.“

Musk a jeho značky utrpěly po koupi Twitteru ztrátu reputace, jak vyplývá z průzkumů amerického Morning Consult a britského YouGov. Musk utrpěl i finanční ztrátu, když byl vytlačen z pozice nejbohatšího člověka na světě.

Dan Ives je jedním z „býků“ společnosti Tesla, který viní z „debaklu“ akcií Tesly – jejich cena se loni propadla o 65 % – Muskovu koupi Twitteru. Výkonný ředitel akciového výzkumu ve společnosti Wedbush Securities v prosinci snížil cílovou cenu pro Teslu z 250 na 175 dolarů. Nedávno ji zvýšil na 200 dolarů. Akcie společnosti Tesla se nedávno obchodovaly za 173 USD, což představuje nárůst o 40 % v tomto roce.

„Pro Muska je klíčové, aby jmenoval generálního ředitele Twitteru a vrátil se ke společnostem Tesla a SpaceX, které jsou jeho korunovačními klenoty,“ říká Ives. „Tesla je stále daleko před ostatními výrobci elektromobilů. Má však na zádech býčí oko a každý konkurent na ni míří.“

Ford měl býčí oko na zádech od roku 1919, a to od chvíle, kdy z továrny vyjel první Model T o 11 let dříve.

Ford nevynalezl montážní linku. Jako první však dokázal využít její sílu v masovém měřítku, což mu umožnilo vyrábět automobily rychleji a levněji než konkurence. Výsledkem byl Model T, který se okamžitě stal hitem.

Debutoval v roce 1908 a jeho neohrabaná „Tin Lizzie“ stála 850 dolarů (v dnešních dolarech asi 25 000 Kč). S tím, jak Ford zvyšoval efektivitu, cena skutečně klesala až na 360 dolarů v roce 1916, kdy se Buicky a Studebakery prodávaly za 600 až 1 000 dolarů,

V roce 1919 Ford vyrobil 820 445 vozů Model T. Značky GM na druhém místě, v čele s Chevroletem (129 118 kusů), vyrobily přibližně polovinu tohoto počtu.

V článku s titulkem „Nejbohatší muž“ z 25. září 1922 časopis Barron’s vypočítal, že Ford vydělal 100 dolarů na každém z přibližně 1,1 milionu prodaných vozů Model T a že společnost – v úzkém vlastnictví Forda – „by mohla být kapitalizována na 2 000 000 000 dolarů a platit 5 % z tohoto kapitálu“.

„Jeho příjmy,“ prohlásil Barron’s, „pravděpodobně nemají obdoby v celé historii.“

Ford byl nejen pohádkově bohatý, ale také celebritou – živoucím ztělesněním vznikajícího amerického konzumního životního stylu.

„Ford se stal kolosem v americkém povědomí,“ píše Watts v knize „Lidový magnát: Henry Ford a americké století“. „Zdálo se, že reprezentuje vše, co je v této triumfující nové společnosti moderní, inovativní a vitální.“

Tisk sledoval každý Fordův krok, na jeho každoroční výlety s Thomasem Edisonem jezdila celá auta reportérů. Jeho rozhovory byly nejprodávanější – když se ho podařilo vypátrat.

„Henry Ford je asi nejhůře dosažitelný muž v zemi,“ naříkal Barron’s v článku z 21. května 1923. „Žádný člověk není tak nedostupný.“

Zatímco si však Ford užíval svého postavení celebrity, podpořeného silnou komunikační mašinérií – jeho duchovně napsaná autobiografie z roku 1922 se stala bestsellerem – konkurenční automobilky ho doháněly.

V roce 1925, jak napsal Barron’s, se GM poprvé vyrovnal Fordovým ziskům, a to při nižším objemu prodeje. Bylo to díky řadě vozů „rozšířených ve všech cenových třídách“.

Pod vedením dnes již legendárního prezidenta Alfreda P. Sloana se v GM rozvíjela moderní korporace, doplněná o školení manažerů a zaměřená na výzkum a dlouhodobé plánování.

V roce 1927, posledním roce existence Dearborn Independent, Ford konečně nahradil plechovou Lizzie modelem A, ale bylo už pozdě. Když Ford zastavil výrobu a několik měsíců ji přepracovával, Chevrolet se poprvé dostal na první místo. GM se brzy odpoutal a už se nikdy nevrátil zpět.

Kolik času věnoval Ford novinám místo společnosti Ford Motor? Životopisec Watts píše, že navštěvoval kanceláře novin téměř každý den – sídlily v obrovském průmyslovém komplexu Ford River Rouge – a diktoval obsah redaktorovi Williamu Cameronovi.

„Ford mluvil, někdy s nohama opřenýma o Cameronův stůl, a vykládal svou filozofii, zatímco si duchovní redaktor dělal poznámky,“ píše Watts. Něco z toho se dostalo na „vlastní stránku pana Forda“, plný list jeho úvah.

A přestože není možné posoudit jeho vliv na prodej automobilů, kontroverzní téma Independentu vyvolalo odsouzení ze strany bývalých amerických prezidentů a římskokatolických kardinálů a redakční výtky publikací včetně The Wall Street Journal a Minneapolis Star.

Ford čelil nákladné žalobě za urážku na cti a bojkotu, který podpořila Liga proti hanobení, a proto časopis stáhl. Jeho polovičatá omluva vydaná při ukončení vydávání novin přitáhla pozornost humoristy Willa Rogerse.

„Měl židy rád,“ vtipkoval Rogers, „dokud je neviděl v Chevroletu.“

Průzkum YouGov ukázal, že reputace Tesly nejvíce klesla mezi demokraty a liberály, zatímco mezi republikány a konzervativci poněkud stoupla. Podobné politické rozdělení zaznamenala i společnost Morning Consult.

Alespoň prozatím zůstává Tesla dominantním výrobcem elektromobilů, který v roce 2022 ovládne 65 % trhu (Ford se 7,6 % byl na druhém místě). A jak upozorňuje Al Root z Barron’s, Tesla je nákladově nejefektivnějším výrobcem, což znamená, že může podrážet konkurenci, jako to dělal Ford před sto lety.

Přesto to nestačilo k tomu, aby se Ford udržel na vrcholu. Navzdory mnoha výhodám, kterými disponoval v roce 1919, kdy Ford začal vydávat Independent, se vše rozpadlo v době, kdy jej v roce 1927 zavřel.

Ford příliš dlouho setrvával v jednočlenném vedení společnosti. Příliš dlouho se držel modelu T. A v případě novin udělal velkou chybu.

„V kombinaci s krizí ve Ford Motor Company, která se týkala úpadku modelu T,“ píše Watts, „odhalil debakl listu Dearborn Independent muže, který již překonal svůj vrchol.“

Dnes Ives ze společnosti Wedbush Securities říká: „Elon Musk je Henry Ford 21. století a Tesla je nejdůležitější automobilovou společností od dob Forda a Modelu T.“

Tesla, která zopakovala svůj dlouhodobý plán růstu v průměru o 50 % ročně, může jen doufat, že nebude následovat konečnou trajektorii Modelu T.

Tím, že se pustil do divokého světa sociálních médií, si však generální ředitel společnosti Tesla možná přehrává aspekty jedné z nejproblematičtějších a nejneúspěšnějších epizod Fordovy kariéry.V roce 1918, kdy Ford dovršil 55 let, tedy na vrcholu své slávy a moci, koupil místní noviny Dearborn Independent v Michiganu.Udělal z nich celostátní megafon nepodložených konspiračních teorií, které se točily kolem skupiny židovských kapitalistů, kteří údajně řídili svět, a Independent se dočkal rychlého odsouzení a obrovského nárůstu nákladu. Ford do novin, které přicházely o peníze, vkládal spoustu energie a denně konzultoval jejich obsah, například seriál „Mezinárodní Žid: Světový problém“, jak uvádí životopisec Steven Watts. Čelí však právním hrozbám a bojkotu své automobilky a nakonec v roce 1927 Dearborn Independent zavřel.Pro investory do Tesly je zajímavé, co se v těchto letech stalo s Ford Motor: Ten se propadl.Ford se z dominantního výrobce automobilů v zemi – v roce 1919 překonal prodej dalších sedmi značek dohromady – stal druhořadým výrobcem za General Motors. Zatímco pozornost zakladatele byla zaměstnána, konkurence ji minula.Mohlo by se něco podobného stát Tesle, dnešnímu dominantnímu výrobci elektromobilů, když se její 51letý generální ředitel soustředí jinam?Aby bylo jasno, neexistují žádné důkazy o tom, že by Musk zastával antisemitské nebo rasistické názory. Místo toho je Twitter obviňován skupinami na ochranu občanských svobod a organizacemi pro dohled nad médii, že nedostatečně hlídá ty, kteří takové názory vyjadřují. Podle výzkumného ústavu Network Contagion Research Institute Rutgersovy univerzity, který se zabývá identifikací a předpovídáním kybernetických hrozeb, došlo od Muskova nákupu na této sociální síti k prudkému nárůstu nenávistných projevů.Musk, Tesla ani Twitter neodpověděli na žádost o komentář. Po předložení nabídky na koupi loni na jaře Musk uvedl, že chce z Twitteru vytvořit de facto náměstí, „veřejnou platformu, která je maximálně důvěryhodná a široce inkluzivní“.V prosinci, poté, co Twitter koupil, Musk na Twitteru napsal: „Počet impresí nenávistných projevů nadále klesá, a to navzdory výraznému nárůstu uživatelů.“Musk a jeho značky utrpěly po koupi Twitteru ztrátu reputace, jak vyplývá z průzkumů amerického Morning Consult a britského YouGov. Musk utrpěl i finanční ztrátu, když byl vytlačen z pozice nejbohatšího člověka na světě.Dan Ives je jedním z „býků“ společnosti Tesla, který viní z „debaklu“ akcií Tesly – jejich cena se loni propadla o 65 % – Muskovu koupi Twitteru. Výkonný ředitel akciového výzkumu ve společnosti Wedbush Securities v prosinci snížil cílovou cenu pro Teslu z 250 na 175 dolarů. Nedávno ji zvýšil na 200 dolarů. Akcie společnosti Tesla se nedávno obchodovaly za 173 USD, což představuje nárůst o 40 % v tomto roce.„Pro Muska je klíčové, aby jmenoval generálního ředitele Twitteru a vrátil se ke společnostem Tesla a SpaceX, které jsou jeho korunovačními klenoty,“ říká Ives. „Tesla je stále daleko před ostatními výrobci elektromobilů. Má však na zádech býčí oko a každý konkurent na ni míří.“Ford měl býčí oko na zádech od roku 1919, a to od chvíle, kdy z továrny vyjel první Model T o 11 let dříve.Ford nevynalezl montážní linku. Jako první však dokázal využít její sílu v masovém měřítku, což mu umožnilo vyrábět automobily rychleji a levněji než konkurence. Výsledkem byl Model T, který se okamžitě stal hitem.Debutoval v roce 1908 a jeho neohrabaná „Tin Lizzie“ stála 850 dolarů . S tím, jak Ford zvyšoval efektivitu, cena skutečně klesala až na 360 dolarů v roce 1916, kdy se Buicky a Studebakery prodávaly za 600 až 1 000 dolarů,V roce 1919 Ford vyrobil 820 445 vozů Model T. Značky GM na druhém místě, v čele s Chevroletem , vyrobily přibližně polovinu tohoto počtu.V článku s titulkem „Nejbohatší muž“ z 25. září 1922 časopis Barron’s vypočítal, že Ford vydělal 100 dolarů na každém z přibližně 1,1 milionu prodaných vozů Model T a že společnost – v úzkém vlastnictví Forda – „by mohla být kapitalizována na 2 000 000 000 dolarů a platit 5 % z tohoto kapitálu“.„Jeho příjmy,“ prohlásil Barron’s, „pravděpodobně nemají obdoby v celé historii.“Ford byl nejen pohádkově bohatý, ale také celebritou – živoucím ztělesněním vznikajícího amerického konzumního životního stylu.„Ford se stal kolosem v americkém povědomí,“ píše Watts v knize „Lidový magnát: Henry Ford a americké století“. „Zdálo se, že reprezentuje vše, co je v této triumfující nové společnosti moderní, inovativní a vitální.“Tisk sledoval každý Fordův krok, na jeho každoroční výlety s Thomasem Edisonem jezdila celá auta reportérů. Jeho rozhovory byly nejprodávanější – když se ho podařilo vypátrat.„Henry Ford je asi nejhůře dosažitelný muž v zemi,“ naříkal Barron’s v článku z 21. května 1923. „Žádný člověk není tak nedostupný.“Zatímco si však Ford užíval svého postavení celebrity, podpořeného silnou komunikační mašinérií – jeho duchovně napsaná autobiografie z roku 1922 se stala bestsellerem – konkurenční automobilky ho doháněly.V roce 1925, jak napsal Barron’s, se GM poprvé vyrovnal Fordovým ziskům, a to při nižším objemu prodeje. Bylo to díky řadě vozů „rozšířených ve všech cenových třídách“.Pod vedením dnes již legendárního prezidenta Alfreda P. Sloana se v GM rozvíjela moderní korporace, doplněná o školení manažerů a zaměřená na výzkum a dlouhodobé plánování.V roce 1927, posledním roce existence Dearborn Independent, Ford konečně nahradil plechovou Lizzie modelem A, ale bylo už pozdě. Když Ford zastavil výrobu a několik měsíců ji přepracovával, Chevrolet se poprvé dostal na první místo. GM se brzy odpoutal a už se nikdy nevrátil zpět.Kolik času věnoval Ford novinám místo společnosti Ford Motor? Životopisec Watts píše, že navštěvoval kanceláře novin téměř každý den – sídlily v obrovském průmyslovém komplexu Ford River Rouge – a diktoval obsah redaktorovi Williamu Cameronovi.„Ford mluvil, někdy s nohama opřenýma o Cameronův stůl, a vykládal svou filozofii, zatímco si duchovní redaktor dělal poznámky,“ píše Watts. Něco z toho se dostalo na „vlastní stránku pana Forda“, plný list jeho úvah.A přestože není možné posoudit jeho vliv na prodej automobilů, kontroverzní téma Independentu vyvolalo odsouzení ze strany bývalých amerických prezidentů a římskokatolických kardinálů a redakční výtky publikací včetně The Wall Street Journal a Minneapolis Star.Ford čelil nákladné žalobě za urážku na cti a bojkotu, který podpořila Liga proti hanobení, a proto časopis stáhl. Jeho polovičatá omluva vydaná při ukončení vydávání novin přitáhla pozornost humoristy Willa Rogerse.„Měl židy rád,“ vtipkoval Rogers, „dokud je neviděl v Chevroletu.“Průzkum YouGov ukázal, že reputace Tesly nejvíce klesla mezi demokraty a liberály, zatímco mezi republikány a konzervativci poněkud stoupla. Podobné politické rozdělení zaznamenala i společnost Morning Consult.Alespoň prozatím zůstává Tesla dominantním výrobcem elektromobilů, který v roce 2022 ovládne 65 % trhu . A jak upozorňuje Al Root z Barron’s, Tesla je nákladově nejefektivnějším výrobcem, což znamená, že může podrážet konkurenci, jako to dělal Ford před sto lety.Přesto to nestačilo k tomu, aby se Ford udržel na vrcholu. Navzdory mnoha výhodám, kterými disponoval v roce 1919, kdy Ford začal vydávat Independent, se vše rozpadlo v době, kdy jej v roce 1927 zavřel.Ford příliš dlouho setrvával v jednočlenném vedení společnosti. Příliš dlouho se držel modelu T. A v případě novin udělal velkou chybu.„V kombinaci s krizí ve Ford Motor Company, která se týkala úpadku modelu T,“ píše Watts, „odhalil debakl listu Dearborn Independent muže, který již překonal svůj vrchol.“Dnes Ives ze společnosti Wedbush Securities říká: „Elon Musk je Henry Ford 21. století a Tesla je nejdůležitější automobilovou společností od dob Forda a Modelu T.“Tesla, která zopakovala svůj dlouhodobý plán růstu v průměru o 50 % ročně, může jen doufat, že nebude následovat konečnou trajektorii Modelu T.