Cena za štěstí? Podle mileniálů je to 525 000 amerických dolarů

Analýza ukázala značný rozdíl mezi požadovaným platem mileniálů a předchozích generací, přičemž mileniálové si pro své “finanční štěstí” vyčleňují průměrný roční plat 525 000 USD.

Mileniálové, pojmenovaní podle generace narozené zhruba v letech 1981 až 1996, ve srovnání s ostatními generacemi výrazně překračují platové touhy. Jejich požadovaný roční plat trojnásobně převyšuje platové požadavky generace X, která měla druhý nejvyšší platový požadavek pro naplnění svého vnímání finančního štěstí.

Jedno z možných vysvětlení značných platových očekávání mileniálů může souviset s jejich souběžnou věkovou skupinou. Vzhledem k tomu, že mileniálové jsou v nejlepších letech, pravděpodobně se potýkají s významnými finančními rozhodnutími, jako je pořízení bydlení a založení rodiny. Tyto faktory mohou mít vliv na jejich výrazně vyšší platové potřeby, aby mohli prožívat štěstí.

Jednotlivci zapojení do průzkumu chápali finanční štěstí rozdílně. Pro některé z nich finanční štěstí znamenalo schopnost rychle platit účty, žít bez dluhů, mít možnost užívat si každodenního luxusu bez finančních starostí a vlastnit dům.

Carol Waddellová, prezidentka společnosti Empower Personal Wealth, komentovala cestu každé generace k finančnímu štěstí. Zdůraznila nutnost tvrdé práce, plánování, pravidelného spoření a trochy štěstí.

Kromě subjektivních sfér finančního štěstí nelze přehlédnout význam požadovaného ročního platu 525 000 USD. Kontrast s mediánem týdenního výdělku amerického pracovníka podle Úřadu pro statistiku práce – pouhých 1 059 dolarů (55 068 Kč ročně) je zarážející. Podle tohoto průzkumu považují mileniálové za vstupenku ke svému finančnímu štěstí zhruba desetinásobek mediánového platu, zatímco ostatní generace vyžadovaly více než dvojnásobek zmíněné mediánové částky.

Průzkum Empower, který probíhal mezi 7. a 14. srpnem, získal odpovědi od více než 2 000 Američanů ve věku od 17 let. Chybovost tohoto průzkumu byla 2,9 procentního bodu.

Studie nejenže osvětluje finanční očekávání, ale také vyvolala většinový názor, že “mít více peněz by vyřešilo většinu mých problémů”. To potvrdilo 71 % Američanů. Vztah mezi bohatstvím a štěstím je však složitý a různé studie nabízejí protichůdná zjištění týkající se vztahu mezi penězi a štěstím.

Pozoruhodná studie, kterou v roce 2010 provedli psycholog Daniel Kahneman a ekonom Angus Deaton, oba nositelé Nobelovy ceny z Princetonské univerzity, zjistila, že příjem ovlivňuje emoční pohodu pouze do ročního příjmu 75 000 dolarů. Následná studie výzkumníka Matthewa Killingswortha z Pensylvánské univerzity však zjistila zlepšení pohody po dosažení hranice 75 000 dolarů.

V nedávné spolupráci se Kahneman a Killingsworth spolu se spoluautorkou Barbarou Mellersovou hlouběji zabývali touto korelací a zkoumali nejméně šťastnou část populace – dolních 20 %. Jejich zjištění ukazují, že vyšší příjmy jsou obvykle spojeny s vyšší úrovní štěstí. Jedinou zaznamenanou výjimkou bylo, že jedinci, kteří jsou bohatí, ale nešťastní, nenajdou větší štěstí s větším množstvím peněz.

Tyto studie se zaměřily především na vztah mezi příjmem a emoční pohodou. Naproti tomu průzkum Empower se zaměřil na koncept “finančního štěstí”, a nabídl tak diferencovanější pochopení vztahu mezi štěstím a financemi.

Načasování průzkumu je rozhodující, protože nabízí údaje v období ekonomického zmatku a nejistoty. Na pozadí vysokých úrokových sazeb, tvrdohlavé inflace, nízké nezaměstnanosti a snahy Federálního rezervního systému zmírnit přistání americké ekonomiky by toto chápání finančního štěstí mohlo pomoci osvětlit souvislost mezi osobním štěstím a ekonomickou stabilitou.