Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, proti loňskému roku se zvýšily o dvě procenta. Výdaje na konci srpna byly 1,446 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,4 procenta.
„Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 miliardy korun bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně,“ uvedl k srpnovému deficitu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ uvedl ministr.
Zdroj: Canva
Příjmové straně rozpočtu pomohl zejména výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 7,2 procenta více než před rokem. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které do rozpočtu přineslo 107,2 miliardy korun, meziročně o 14,2 procenta více. Podle ministerstva k tomu přispěl růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Na povinném pojistném se vybralo 497,1 miliardy korun, o 9,2 procenta víc než loni. Podle ministerstva se projevuje zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, ale také znovuzavedení nemocenského pojištění, na kterém se zatím vybralo téměř sedm miliard korun.
Na dani z přidané hodnoty získal státní rozpočet 245 miliard korun, meziročně o 6,2 procenta více. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,6 procenta na 105,7 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se naopak vybralo o 10,9 procenta méně než loni, inkaso dosáhlo 110,4 miliardy korun. Příjmovou stranu rozpočtu také brzdily o 27,3 miliardy korun nižší příjmy z Evropské unie.
Hlavní výdajovou položkou rozpočtu tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 603 miliard korun, meziročně o 4,4 procenta víc. Z toho 474,7 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.
Kapitálové výdaje do konce srpna dosáhly 103,1 miliardy korun, meziročně se snížily o 11 procent. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 10,4 miliardy korun, dotace pro Státní fond životního prostředí o 8,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se do uvolňování a realizace státních investic letos promítá přechod na nový evropský víceletý finanční rámec.
Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka.
Schodek rozpočtu bude dál klesat, v roce 2027 pod 200 miliard Kč, čeká MF
Schodek státního rozpočtu by se měl v nadcházejících letech dál snižovat, v roce 2027 se dostane pod 200 miliard korun. Předpokládá to střednědobý výhled, který ministerstvo financí zveřejnilo společně s návrhem státního rozpočtu na rok 2025. V příštím roce by měl deficit být 230 miliard korun po letos plánovaných 252 miliardách korun.
Podle střednědobého výhledu bude v roce 2026 schodek státního rozpočtu 225 miliard korun, o rok později by měl dosáhnout 180 miliard korun. Snižovat by se měl i deficit veřejného sektoru v relativním vyjádření vůči hrubému domácímu produktu (HDP), když letos klesne na 2,5 procenta HDP z loňských 3,8 procenta HDP. V příštím roce by měl být 2,1 procenta HDP, v roce 2026 klesne na 1,7 procenta HDP a o rok později na 1,4 procenta HDP.
Veřejný dluh by se měl letos zvýšit na 43,7 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP. V příštím roce dál poroste na 44,4 procenta HDP, v roce 2026 se zvýší o dalšího půl procentního bodu a v roce 2027 bude 44,7 procenta HDP.
Ministerstvo financí očekává také růst výdajů na obsluhu státního dluhu. Příští rok by tyto výdaje měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun. V roce 2026 podle střednědobého výhledu dosáhnou náklady dluhové služby 110 miliard korun, o rok později 118 miliard korun. Loni přitom Česko na obsluhu státního dluhu vydalo 68,3 miliardy korun.
<!– DIP popup–>
Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za prvních osm měsíců roku je nejlepší za posledních pět let, zároveň je ale deficit pátý nejvyšší v historii Česka. Loni v srpnu byl schodek 194,6 miliardy korun.Rozpočtové příjmy dosáhly 1,27 bilionu korun, proti loňskému roku se zvýšily o dvě procenta. Výdaje na konci srpna byly 1,446 bilionu korun, meziročně vzrostly o 0,4 procenta.„Do konce roku zbývají čtyři měsíce, nicméně schválený celoroční deficit 252 miliardy korun bychom měli dodržet, pokud jako vláda budeme nadále přistupovat k výdajům zodpovědně,“ uvedl k srpnovému deficitu ministr financí Zbyněk Stanjura . „V souhrnném pohledu uplynulých osmi měsíců je pro mě pozitivní zprávou stagnace celkových výdajů za situace, kdy poměrně výrazně rostou povinné platby do sociální oblasti, zdravotního systému, bezpečnosti státu a bohužel i na obsluhu státního dluhu. Na příjmové straně vidíme nárůst daňových příjmů, kde se začínají projevovat změny nastavené ozdravným balíčkem,“ uvedl ministr.Příjmové straně rozpočtu pomohl zejména výběr daní a pojistného, na kterých se vybralo o 7,2 procenta více než před rokem. Nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu fyzických osob, které do rozpočtu přineslo 107,2 miliardy korun, meziročně o 14,2 procenta více. Podle ministerstva k tomu přispěl růst mezd, ale i změny obsažené v konsolidačním balíčku, jako snížení hranice pro vyšší sazbu daně. Na povinném pojistném se vybralo 497,1 miliardy korun, o 9,2 procenta víc než loni. Podle ministerstva se projevuje zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, ale také znovuzavedení nemocenského pojištění, na kterém se zatím vybralo téměř sedm miliard korun.Na dani z přidané hodnoty získal státní rozpočet 245 miliard korun, meziročně o 6,2 procenta více. Inkaso spotřebních daní vzrostlo o 9,6 procenta na 105,7 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se naopak vybralo o 10,9 procenta méně než loni, inkaso dosáhlo 110,4 miliardy korun. Příjmovou stranu rozpočtu také brzdily o 27,3 miliardy korun nižší příjmy z Evropské unie.Hlavní výdajovou položkou rozpočtu tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 603 miliard korun, meziročně o 4,4 procenta víc. Z toho 474,7 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. O 47,4 miliardy korun se meziročně snížily výdaje spojené s podporou poskytovanou kvůli vysokým cenám energií.Kapitálové výdaje do konce srpna dosáhly 103,1 miliardy korun, meziročně se snížily o 11 procent. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury se snížily o 10,4 miliardy korun, dotace pro Státní fond životního prostředí o 8,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se do uvolňování a realizace státních investic letos promítá přechod na nový evropský víceletý finanční rámec.Letos by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek je 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek v historii Česka. Chcete využít této příležitosti?Schodek rozpočtu bude dál klesat, v roce 2027 pod 200 miliard Kč, čeká MFSchodek státního rozpočtu by se měl v nadcházejících letech dál snižovat, v roce 2027 se dostane pod 200 miliard korun. Předpokládá to střednědobý výhled, který ministerstvo financí zveřejnilo společně s návrhem státního rozpočtu na rok 2025. V příštím roce by měl deficit být 230 miliard korun po letos plánovaných 252 miliardách korun.Podle střednědobého výhledu bude v roce 2026 schodek státního rozpočtu 225 miliard korun, o rok později by měl dosáhnout 180 miliard korun. Snižovat by se měl i deficit veřejného sektoru v relativním vyjádření vůči hrubému domácímu produktu , když letos klesne na 2,5 procenta HDP z loňských 3,8 procenta HDP. V příštím roce by měl být 2,1 procenta HDP, v roce 2026 klesne na 1,7 procenta HDP a o rok později na 1,4 procenta HDP.Veřejný dluh by se měl letos zvýšit na 43,7 procenta HDP z loňských 42,4 procenta HDP. V příštím roce dál poroste na 44,4 procenta HDP, v roce 2026 se zvýší o dalšího půl procentního bodu a v roce 2027 bude 44,7 procenta HDP.Ministerstvo financí očekává také růst výdajů na obsluhu státního dluhu. Příští rok by tyto výdaje měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun. V roce 2026 podle střednědobého výhledu dosáhnou náklady dluhové služby 110 miliard korun, o rok později 118 miliard korun. Loni přitom Česko na obsluhu státního dluhu vydalo 68,3 miliardy korun.<!– DIP popup–>
