Kopřivnická automobilka Tatra Trucks loni zvýšila tržby o 895,1 milionu na 8,36 miliardy korun. Nárůst představoval 12 procent. Po čtyřech letech ale firma skončila ve ztrátě, která dosáhla 45,9 milionu korun. V předchozím roce činil její čistý zisk 277,9 milionu korun. Vyplývá to z informací ve výroční zprávě zveřejněné ve Sbírce listin. „Rok 2023 byl v automobilovém průmyslu, podobně jako v předchozím období, poznamenán vyššími cenami vstupů a zejména energií i nedostatkem určitých surovin a komponent,“ uvedli předseda představenstva Lukáš Andrýsek a místopředseda Daniel Bekeš. Příčinami podle nich byly zhoršená bezpečnostní situace na východě Evropy, Blízkém východě i v jiných částech světa a také potíže některých subdodavatelů s výrobou součástek přetrvávající z doby covidové krize. „Přesto naše společnost dokázala dosáhnout čistý obrat 9,2 miliardy korun a finanční ukazatel EBITDA dosáhl výše 387 milionů korun, což ukazuje, že Tatra Trucks je odolná společnost, která se dokáže s problémy v dodavatelských vztazích vyrovnat. Navíc má oproti jiným výrobcům výhodu i v tom, že velkou část komponent si pro některé své modelové řady dokáže vyrobit a zajistit sama v rámci svého výrobního řetězce,“ uvedli Andrýsek a Bekeš. Tatra Trucks loni vyrobila a prodala 1451 vozidel, což bylo proti roku 2022 navýšení o více než 100 kusů. „Výrobní plán se nám podařilo naplnit a také se dařilo získat zakázky na rok 2024 a další období v delším výhledu. Management automobilky také v roce 2023 zahájil restrukturalizační procesy, které mají vést k navýšení celkového objemu výroby na úroveň 2500 automobilů ročně do dvou až tří let,“ uvedli Andrýsek a Bekeš. Rok 2023 lze podle nich považovat za jeden z nejvýznamnějších z pohledu představení technologických novinek a modernizace produktového portfolia. Téměř 40 procent aut loni z Kopřivnice mířilo na český trh, přes 60 procent bylo exportováno do 28 zemí, především do Indie, Nizozemska, Belgie, Rakouska či na Slovensko. Přibližně 60 procent produkce tvořily automobily a podvozky pro obranné a bezpečnostní složky včetně české armády. „Pro civilní trh bylo určeno 40 procent z celkového počtu vyrobených vozidel za rok 2023, nejvíce, tedy 15 procent, zamířilo k hasičským a záchranářským složkám, další pak do stavebnictví, těžebního průmyslu, zemědělství nebo komunálních služeb,“ uvedla firma. Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Má přes 1400 zaměstnanců, dalších víc než 700 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie. Tatra Trucks patří do skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada, dalším jejím akcionářem je skupina Promet Group rodiny Materových. <!– DIP popup–> Česká energetická soustava může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti. Do roku 2035 tak bude potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1900 megawattů . Při extrémním vývoji počasí může být nedostatek ještě vyšší. Česko se přitom nejspíše stane čistým dovozcem elektřiny už po roce 2025. Vyplývá to z analýzy státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Ceny elektřiny by podle analýzy v budoucnu mohly oproti současnosti klesnout, během jednotlivých roků však budou hodně kolísat. ČEPS dnes představil dokument Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. V něm společnost zobrazila dva základní možné scénáře dalšího vývoje energetiky v Česku. Respondentní varianta vychází z aktuálních dat poskytnutých přímo provozovateli zdrojů, která počítá s útlumem uhelných zdrojů a s jejich postupnou transformací na nové zdroje. Progresivní varianta vývoje předpokládá rychlejší transformaci zdrojů a s tím spojenou i vyšší spotřebu elektřiny. Oba scénáře počítají také s výstavbou nových jaderných zdrojů, první z velkých bloků ovšem bude hotový nejdříve v roce 2036. Podle ČEPS však výsledky obou scénářů naznačují možné problémy s nedostatkem zdrojů pro zajištění spolehlivosti soustavy. I přes vyšší objem importu elektřiny ze zahraničí tak bude podle podniku nutné do roku 2035 zajistit zdroje s výkonem 1600 až 1900 MW. V případě extrémně nepříznivého počasí v příštích letech ovšem může být potřeba dostavby zdrojů až dvojnásobná. Ceny silové elektřiny budou podle analýzy během jednotlivých let hodně kolísat. Během léta by dovoz elektřiny ze zahraničí měl ceny v Česku snižovat, naopak v zimním období se v některých hodinách mohou dostupné zdroje pro dovoz vyčerpat, což by vedlo k cenovým výkyvům. V průměru by však podle obou scénářů vývoje měly ceny elektřiny na trhu do konce této dekády postupně klesat. Po roce 2030 ČEPS očekává opětovný nárůst cen, stále by však za určitých okolností měly zůstat pod současnou úrovní. Dovozcem elektřiny se Česko podle analýzy stane už po příštím roce. V současnosti je ČR je exportérem elektřiny, přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, loni činilo 9,2 terawatthodiny ve prospěch vývozu. ČEPS však zároveň upozornil na to, že záležet bude i na využití energie v přebytkových zemích jako Francie a Německo. Pozici čistého dovozce elektřiny přesto nevnímá analytik Capitalinked.com Radim Dohnal jako velký problém. „Cena elektrické energie v Německu je totiž v současné době velmi často nižší než v ČR a přeshraniční přenosová síť přes hranice s Německem je nejrobustnější,“ vysvětlil. Podle něj by nejlepší investicí bylo ještě posílení připojení s Německem, protože tamější pokračující vývoj výroby z obnovitelných zdrojů bude dále tlačit ceny ve slunečních a větrných hodinách níže. „A to bude dále motivovat k vysokým investicím do akumulace energie, nejen elektrické,“ dodal. Dlouhodobé spoléhání se na import ale podle analytika XTB Jiřího Tylečka vyvolává otázky na téma energetické bezpečnosti. „Otřesy na trhu s energiemi v posledních letech ukázaly, že vlastní výroba elektřiny je minimálně pojistkou proti externím negativním faktorům,“ uvedl. V této souvislosti připustil, že existuje možnost, že kvůli různým průtahům nebudou projekty v tuzemsku dokončeny včas. Ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT Jan Fousek pak uvítal, že dokument počítá s využíváním bateriových systémů.“ S plánovaným masivním rozvojem obnovitelných zdrojů v Česku i v okolních zemích budou hrát flexibilní zdroje klíčovou roli pro stabilizaci sítě, minimalizaci záporných cen elektřiny a vyrovnávání produkce zelené energie,“ řekl.