Trump hrozí zavedením cel na evropské zboží, což nutí EU hledat strategie pro ochranu svých ekonomických zájmů
Evropská unie navrhuje zlepšení spolupráce s USA, například v energetice a kontrole vývozu, aby zmírnila obchodní napětí
Dohoda o celních kvótách mezi EU a USA má vypršet, což může znovu vyvolat celní spory v následujících měsících
Prezident Donald Trump tento týden oznámil, že „k zavedení cel na evropské zboží určitě dojde“, což vyvolalo obavy v evropských kruzích. Unie se proto snaží o vytvoření strategie, která by zabránila eskalaci a zároveň zajistila ochranu evropských ekonomických zájmů. V úterý se kvůli této situaci sešli ve Varšavě ministři obchodu členských států EU, aby projednali možné scénáře a přípravu odvetných opatření.
Trump nedávno přikročil k odkladu zavedení cel na dovoz z Kanady a Mexika, což bylo v EU přijato jako pozitivní signál, že cla nemusí být konečným cílem americké administrativy. Tento obrat posílil důvěru evropských vyjednavačů, kteří věří, že podobná dohoda by mohla být dosažena i mezi EU a USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že Brusel je připraven na dialog, avšak také zdůraznila, že Unie je ochotna přistoupit k tvrdým opatřením, pokud by se situace vyhrotila.
Zdroj: Reuters
Strategické oblasti spolupráce mezi EU a USA
Jedním z klíčových problémů, kterému EU čelí, je omezená komunikace s novou americkou administrativou. Řada významných obchodních pozic ve Washingtonu totiž dosud čeká na schválení Senátem. Tato skutečnost komplikuje navazování kontaktů a přípravu jednání. Evropská komise však neztrácí čas a již připravila konkrétní nabídku spolupráce, která by mohla zlepšit vztahy mezi oběma stranami.
Mezi navrhovanými opatřeními je zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA, dále rozšíření importu amerických hnojiv a vojenského vybavení. Kromě toho EU navrhuje užší koordinaci s Washingtonem v otázkách kontroly vývozu klíčových technologií, investiční politiky a řešení problémů souvisejících s čínskou nadprodukcí oceli. Čína totiž zůstává globálním hráčem, jehož nadměrné kapacity negativně ovlivňují ceny a konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Vedoucí představitelé EU věří, že propojení zájmů v těchto strategických oblastech by mohlo zlepšit vyjednávací pozici Unie a zároveň zmírnit Trumpovu kritiku zaměřenou na evropské obchodní praktiky. Ursula von der Leyenová nicméně varovala, že EU musí být připravena na obranná opatření v případě, že USA přistoupí k nespravedlivým tarifům.
Historie celních sporů
Celní spory mezi Evropskou unií a Spojenými státy nejsou novým jevem. K nejvýraznějšímu konfliktu došlo v roce 2018, kdy americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zavedla cla na dovoz evropské oceli a hliníku. USA tehdy zdůvodnily tento krok ochranou národní bezpečnosti, což EU odmítla jako neopodstatněné a nelegitimní. Výsledkem bylo, že Unie přijala odvetná opatření zaměřená na politicky citlivé americké produkty, mezi které patřily například motocykly Harley-Davidson a džíny Levi Strauss.
Evropská protiopatření se dotkla exportu v hodnotě přibližně 3 miliard dolarů. Spor se částečně uklidnil v roce 2021, kdy se obě strany dohodly na dočasném příměří. USA tehdy nahradily sankční cla systémem celních kvót a EU pozastavila svá odvetná opatření. Tento stav však může být jen dočasný, protože kvóty mají vypršet koncem letošního roku. Na konci března by také měla znovu vstoupit v platnost dříve pozastavená evropská cla na americké výrobky.
Brusel se snaží této situaci předejít a nadále usiluje o vyjednání kompromisu. Na úterním zasedání ve Varšavě ministr obchodu EU Maroš Šefčovič zdůraznil, že dialog je klíčem k řešení problému. „Prostřednictvím konstruktivního zapojení a diskuse můžeme tento problém vyřešit,“ prohlásil Šefčovič. Dodal však, že EU je připravena reagovat přiměřeně tvrdě, pokud by USA přistoupily k nespravedlivým opatřením.
Zdroj: Getty images
Současné výzvy a očekávání do budoucna
Evropská unie se nyní nachází v situaci, kdy musí vyvažovat své zájmy a zároveň se snažit udržet stabilní vztahy s USA. Jakékoli zhoršení obchodních vztahů by mohlo mít negativní dopad na ekonomiky obou stran. Spory o cla na ocel a hliník jsou jen jedním z příkladů, jak mohou geopolitické faktory ovlivnit globální trhy a obchodní prostředí.
Evropské podniky, které exportují do USA, se obávají zvýšené nejistoty, která by mohla poškodit jejich konkurenceschopnost. V této souvislosti je klíčové, aby EU pokračovala v diplomatických jednáních a hledala řešení, která budou přínosná pro obě strany. Pozitivní výsledky jednání by mohly zároveň posílit důvěru investorů a přispět k větší stabilitě na trzích.
S tím, jak se blíží klíčová rozhodnutí o obnově celních opatření, zůstává hlavní otázkou, zda se EU a USA dokážou dohodnout na dlouhodobém urovnání. Odpověď na tuto otázku bude zásadní pro budoucí vývoj transatlantických obchodních vztahů.
Prezident Donald Trump tento týden oznámil, že „k zavedení cel na evropské zboží určitě dojde“, což vyvolalo obavy v evropských kruzích. Unie se proto snaží o vytvoření strategie, která by zabránila eskalaci a zároveň zajistila ochranu evropských ekonomických zájmů. V úterý se kvůli této situaci sešli ve Varšavě ministři obchodu členských států EU, aby projednali možné scénáře a přípravu odvetných opatření.Trump nedávno přikročil k odkladu zavedení cel na dovoz z Kanady a Mexika, což bylo v EU přijato jako pozitivní signál, že cla nemusí být konečným cílem americké administrativy. Tento obrat posílil důvěru evropských vyjednavačů, kteří věří, že podobná dohoda by mohla být dosažena i mezi EU a USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že Brusel je připraven na dialog, avšak také zdůraznila, že Unie je ochotna přistoupit k tvrdým opatřením, pokud by se situace vyhrotila.Strategické oblasti spolupráce mezi EU a USAJedním z klíčových problémů, kterému EU čelí, je omezená komunikace s novou americkou administrativou. Řada významných obchodních pozic ve Washingtonu totiž dosud čeká na schválení Senátem. Tato skutečnost komplikuje navazování kontaktů a přípravu jednání. Evropská komise však neztrácí čas a již připravila konkrétní nabídku spolupráce, která by mohla zlepšit vztahy mezi oběma stranami.Mezi navrhovanými opatřeními je zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu z USA, dále rozšíření importu amerických hnojiv a vojenského vybavení. Kromě toho EU navrhuje užší koordinaci s Washingtonem v otázkách kontroly vývozu klíčových technologií, investiční politiky a řešení problémů souvisejících s čínskou nadprodukcí oceli. Čína totiž zůstává globálním hráčem, jehož nadměrné kapacity negativně ovlivňují ceny a konkurenceschopnost evropského průmyslu.Vedoucí představitelé EU věří, že propojení zájmů v těchto strategických oblastech by mohlo zlepšit vyjednávací pozici Unie a zároveň zmírnit Trumpovu kritiku zaměřenou na evropské obchodní praktiky. Ursula von der Leyenová nicméně varovala, že EU musí být připravena na obranná opatření v případě, že USA přistoupí k nespravedlivým tarifům.Historie celních sporůCelní spory mezi Evropskou unií a Spojenými státy nejsou novým jevem. K nejvýraznějšímu konfliktu došlo v roce 2018, kdy americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zavedla cla na dovoz evropské oceli a hliníku. USA tehdy zdůvodnily tento krok ochranou národní bezpečnosti, což EU odmítla jako neopodstatněné a nelegitimní. Výsledkem bylo, že Unie přijala odvetná opatření zaměřená na politicky citlivé americké produkty, mezi které patřily například motocykly Harley-Davidson a džíny Levi Strauss.Evropská protiopatření se dotkla exportu v hodnotě přibližně 3 miliard dolarů. Spor se částečně uklidnil v roce 2021, kdy se obě strany dohodly na dočasném příměří. USA tehdy nahradily sankční cla systémem celních kvót a EU pozastavila svá odvetná opatření. Tento stav však může být jen dočasný, protože kvóty mají vypršet koncem letošního roku. Na konci března by také měla znovu vstoupit v platnost dříve pozastavená evropská cla na americké výrobky.Brusel se snaží této situaci předejít a nadále usiluje o vyjednání kompromisu. Na úterním zasedání ve Varšavě ministr obchodu EU Maroš Šefčovič zdůraznil, že dialog je klíčem k řešení problému. „Prostřednictvím konstruktivního zapojení a diskuse můžeme tento problém vyřešit,“ prohlásil Šefčovič. Dodal však, že EU je připravena reagovat přiměřeně tvrdě, pokud by USA přistoupily k nespravedlivým opatřením.Současné výzvy a očekávání do budoucnaEvropská unie se nyní nachází v situaci, kdy musí vyvažovat své zájmy a zároveň se snažit udržet stabilní vztahy s USA. Jakékoli zhoršení obchodních vztahů by mohlo mít negativní dopad na ekonomiky obou stran. Spory o cla na ocel a hliník jsou jen jedním z příkladů, jak mohou geopolitické faktory ovlivnit globální trhy a obchodní prostředí.Evropské podniky, které exportují do USA, se obávají zvýšené nejistoty, která by mohla poškodit jejich konkurenceschopnost. V této souvislosti je klíčové, aby EU pokračovala v diplomatických jednáních a hledala řešení, která budou přínosná pro obě strany. Pozitivní výsledky jednání by mohly zároveň posílit důvěru investorů a přispět k větší stabilitě na trzích.S tím, jak se blíží klíčová rozhodnutí o obnově celních opatření, zůstává hlavní otázkou, zda se EU a USA dokážou dohodnout na dlouhodobém urovnání. Odpověď na tuto otázku bude zásadní pro budoucí vývoj transatlantických obchodních vztahů.