Klíčové body

Optimismus není vrozený, ale je možné se mu naučit, pokud se rozhodnete vidět svět pozitivně
Optimisté lépe zvládají neúspěchy a jsou vytrvalejší v dosahování svých cílů
Přílišný optimismus však může vést k nerealistickým cílům a ignorování důležitých varovných signálů

Podle nedávného průzkumu Marist Institute for Public Opinion se 56 % Američanů cítí ohledně roku 2025 optimisticky, zatímco 43 % lidí se přiklání k pesimismu. To ukazuje, že ve společnosti převažuje pozitivní pohled na budoucnost, ale stále zde zůstává velká část lidí, kteří svět vidí temněji.

Podle Sumita Paul-Choudhuryho, autora knihy The Bright Side: How Optimists Change the World and How You Can Be One („Světlá strana: Jak optimisté mění svět a jak se jím můžete stát“), není optimismus vrozený. Autor to zjistil na vlastní kůži v mimořádně těžkém období svého života, po smrti své první ženy. Tehdy se vědomě rozhodl být optimistou. „Zpočátku šlo spíš o černý humor,“ vzpomíná Paul-Choudhury. Říkal si: „Věci jsou teď opravdu chmurné, ale rozhodl jsem se, že bude lépe a budu se chovat, jako by tomu tak skutečně bylo.“

A právě tento přístup ho posunul k lepší budoucnosti. „Nevědomky jsem začal dělat věci, které pěstují optimismus,“ říká autor. Později si uvědomil, že měl vždy sklony být optimistou. Zpočátku to však bral jen jako povrchní vlastnost, která nemá větší význam. Nakonec pochopil, jak zásadní sílu optimismus má v situacích, kdy potřebujeme překonávat životní překážky.

Proč je optimismus důležitý?

Podle Paul-Choudhuryho jsou lidé a dokonce i zvířata evolučně předurčeni k optimistickému přístupu. Optimismus je užitečný, protože podněcuje k aktivitě. Když nám chybí přesné informace, optimismus nám poskytne motivaci jednat, což je z evolučního hlediska velmi cenné.

„Nicnedělání obvykle není cestou k úspěchu,“ zdůrazňuje Paul-Choudhury. Optimisté jsou podle něj více otevření novým nápadům a mají větší výdrž je realizovat. Dokážou se také lépe vyrovnat s neúspěchy a nevzdávají se snadno při dosahování svých cílů.

Optimismus má i společenskou výhodu. „Raději budete trávit čas s někým, kdo vám říká, že věci jsou dobré a zlepší se, než s někým, kdo neustále tvrdí opak,“ uvádí autor. To umožňuje optimistům získávat větší společenskou i ekonomickou moc.

Kombinace otevřenosti, vytrvalosti a schopnosti přitahovat lidi k pozitivním cílům je podle Paul-Choudhuryho klíčem k úspěchu a změnám.

Jak se naučit optimismu?

Dobrou zprávou je, že optimismu se lze naučit. Jedním z důležitých kroků je změnit svůj pohled na neúspěch. Optimista například interpretuje neúspěch jako důsledek dočasných vnějších faktorů, které s ním nemají nic společného. Pesimista naopak automaticky přisuzuje neúspěch svým vlastním schopnostem.

Autor uvádí příklad ze svého života: když neuspěl u zkoušky na řidičský průkaz, svedl to na formalitu testu a nesympatického inspektora. Jeho kamarádka se stejným problémem však pesimisticky usoudila, že je prostě špatnou řidičkou.

Dalším praktickým nástrojem pro budování optimismu je cvičení zvané „nejlepší možné já“, které vytvořila profesorka psychologie Laura Kingová z univerzity v Missouri. Každý den věnujte 15 minut tomu, že budete psát o své budoucnosti, ve které se vše daří podle vašich představ. Poté ještě 5 minut vizualizujte tuto pozitivní budoucnost.

Paul-Choudhury uvádí, že nechtěně používal podobnou techniku během svého období smutku, když si vedl blog, kde popisoval lepší budoucnost. Toto cvičení praktikuje i nadále, kdykoli potřebuje dodat energii a připomenout si optimismus.

Ačkoliv má optimismus řadu výhod, může být problematický, pokud je přehnaný. Přílišní optimisté často přeceňují své schopnosti a stanovují si nereálné cíle. Mají tendenci ignorovat varovné signály a věnovat pozornost jen informacím, které potvrzují jejich pozitivní náhled.

Paul-Choudhury varuje před tímto typem zkresleného úsudku. „Pokud se věci nevyvíjejí dobře, příliš optimističtí lidé si toho často nevšimnou, protože hledají jen potvrzení svého postoje,“ říká.

Další problém představuje tzv. konflikt cílů. Optimisté vidí příležitosti všude a mohou mít potíže s výběrem priorit. Často se pokoušejí dělat příliš mnoho věcí najednou, což vede k selhání v plnění cílů.

Zdravá míra optimismu je nejlepší cesta

Paul-Choudhury uzavírá tím, že zdravá míra optimismu výrazně zlepšuje kvalitu života. Když si uvědomíte, že můžete svůj optimismus aktivně ovlivnit, zaměřte ho na věci, které chcete změnit. Schopnost nacházet světlou stránku i v obtížných situacích je podle něj neocenitelnou schopností, která vám pomůže překonat životní výzvy.

A jak ukazuje příběh autora, optimismus není jen náhodný osobnostní rys, ale silný nástroj, který si může osvojit každý z nás. Stačí jen udělat první krok a vědomě se rozhodnout vidět svět o něco pozitivněji.

Podle nedávného průzkumu Marist Institute for Public Opinion se 56 % Američanů cítí ohledně roku 2025 optimisticky, zatímco 43 % lidí se přiklání k pesimismu. To ukazuje, že ve společnosti převažuje pozitivní pohled na budoucnost, ale stále zde zůstává velká část lidí, kteří svět vidí temněji.Podle Sumita Paul-Choudhuryho, autora knihy The Bright Side: How Optimists Change the World and How You Can Be One , není optimismus vrozený. Autor to zjistil na vlastní kůži v mimořádně těžkém období svého života, po smrti své první ženy. Tehdy se vědomě rozhodl být optimistou. „Zpočátku šlo spíš o černý humor,“ vzpomíná Paul-Choudhury. Říkal si: „Věci jsou teď opravdu chmurné, ale rozhodl jsem se, že bude lépe a budu se chovat, jako by tomu tak skutečně bylo.“A právě tento přístup ho posunul k lepší budoucnosti. „Nevědomky jsem začal dělat věci, které pěstují optimismus,“ říká autor. Později si uvědomil, že měl vždy sklony být optimistou. Zpočátku to však bral jen jako povrchní vlastnost, která nemá větší význam. Nakonec pochopil, jak zásadní sílu optimismus má v situacích, kdy potřebujeme překonávat životní překážky.Proč je optimismus důležitý?Podle Paul-Choudhuryho jsou lidé a dokonce i zvířata evolučně předurčeni k optimistickému přístupu. Optimismus je užitečný, protože podněcuje k aktivitě. Když nám chybí přesné informace, optimismus nám poskytne motivaci jednat, což je z evolučního hlediska velmi cenné.„Nicnedělání obvykle není cestou k úspěchu,“ zdůrazňuje Paul-Choudhury. Optimisté jsou podle něj více otevření novým nápadům a mají větší výdrž je realizovat. Dokážou se také lépe vyrovnat s neúspěchy a nevzdávají se snadno při dosahování svých cílů.Optimismus má i společenskou výhodu. „Raději budete trávit čas s někým, kdo vám říká, že věci jsou dobré a zlepší se, než s někým, kdo neustále tvrdí opak,“ uvádí autor. To umožňuje optimistům získávat větší společenskou i ekonomickou moc.Kombinace otevřenosti, vytrvalosti a schopnosti přitahovat lidi k pozitivním cílům je podle Paul-Choudhuryho klíčem k úspěchu a změnám.Jak se naučit optimismu?Dobrou zprávou je, že optimismu se lze naučit. Jedním z důležitých kroků je změnit svůj pohled na neúspěch. Optimista například interpretuje neúspěch jako důsledek dočasných vnějších faktorů, které s ním nemají nic společného. Pesimista naopak automaticky přisuzuje neúspěch svým vlastním schopnostem.Autor uvádí příklad ze svého života: když neuspěl u zkoušky na řidičský průkaz, svedl to na formalitu testu a nesympatického inspektora. Jeho kamarádka se stejným problémem však pesimisticky usoudila, že je prostě špatnou řidičkou.Dalším praktickým nástrojem pro budování optimismu je cvičení zvané „nejlepší možné já“, které vytvořila profesorka psychologie Laura Kingová z univerzity v Missouri. Každý den věnujte 15 minut tomu, že budete psát o své budoucnosti, ve které se vše daří podle vašich představ. Poté ještě 5 minut vizualizujte tuto pozitivní budoucnost.Paul-Choudhury uvádí, že nechtěně používal podobnou techniku během svého období smutku, když si vedl blog, kde popisoval lepší budoucnost. Toto cvičení praktikuje i nadále, kdykoli potřebuje dodat energii a připomenout si optimismus.Ačkoliv má optimismus řadu výhod, může být problematický, pokud je přehnaný. Přílišní optimisté často přeceňují své schopnosti a stanovují si nereálné cíle. Mají tendenci ignorovat varovné signály a věnovat pozornost jen informacím, které potvrzují jejich pozitivní náhled.Paul-Choudhury varuje před tímto typem zkresleného úsudku. „Pokud se věci nevyvíjejí dobře, příliš optimističtí lidé si toho často nevšimnou, protože hledají jen potvrzení svého postoje,“ říká.Další problém představuje tzv. konflikt cílů. Optimisté vidí příležitosti všude a mohou mít potíže s výběrem priorit. Často se pokoušejí dělat příliš mnoho věcí najednou, což vede k selhání v plnění cílů.Zdravá míra optimismu je nejlepší cestaPaul-Choudhury uzavírá tím, že zdravá míra optimismu výrazně zlepšuje kvalitu života. Když si uvědomíte, že můžete svůj optimismus aktivně ovlivnit, zaměřte ho na věci, které chcete změnit. Schopnost nacházet světlou stránku i v obtížných situacích je podle něj neocenitelnou schopností, která vám pomůže překonat životní výzvy.A jak ukazuje příběh autora, optimismus není jen náhodný osobnostní rys, ale silný nástroj, který si může osvojit každý z nás. Stačí jen udělat první krok a vědomě se rozhodnout vidět svět o něco pozitivněji.