Evropská unie chce během 90denní pauzy vyjednat s USA férovou obchodní dohodu
Von der Leyenová hrozí zdaněním digitálních služeb, pokud jednání selžou
Brusel odmítá jednat o DPH a digitální regulaci, považuje je za suverénní
Trumpova cla změnila globální obchod, EU jedná s novými partnery mimo USA
EU pohrozila odvetou: digitální daň i cla na služby jako reakce na Trumpovu obchodní politiku
Evropská unie se připravuje na možné zostření transatlantické obchodní války. V návaznosti na Trumpovu vlnu cel předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU zvažuje zásadní protiopatření, pokud jednání během 90denní pauzy nepřinesou výsledek. V sázce je především přístup amerických technologických gigantů na evropský trh – a s tím i budoucnost transatlantických vztahů.
Digitální služby v hledáčku Bruselu
Jedním z hlavních nástrojů, o kterých EU uvažuje, je daň z příjmů z digitální reklamy. Tato daň by zasáhla společnosti jako Meta [META], Google [GOOG] [GOOGL] nebo Amazon [AMZN], jejichž obchodní modely silně spoléhají na evropský trh. Na rozdíl od stávajících národních digitálních daní, které jednotlivé členské státy uplatňují samostatně, by se jednalo o opatření uplatněné jednotně v rámci celého evropského trhu.
Von der Leyenová zároveň potvrdila, že Komise nechystá revizi předpisů týkajících se digitálního obsahu ani změny systému DPH, na které si americká strana dlouhodobě stěžuje. „Jedná se o naše suverénní rozhodnutí,“ uvedla s tím, že evropské daňové systémy nejsou předmětem obchodního vyjednávání.
Předsedkyně Komise připustila možnost sladění technických norem mezi EU a USA, zároveň však upozornila, že kulturní rozdíly a způsob života brání plné harmonizaci pravidel. Z těchto důvodů neočekává, že by se podařilo dosáhnout zásadní shody v oblasti regulace.
Odveta za cla: nejen zboží, ale i služby
Pokud jednání s USA selžou, EU podle von der Leyenové obnoví plánovaná odvetná opatření za americká cla na ocel a hliník. Ta byla pozastavena pouze kvůli šanci na diplomatické řešení a zasahovala zboží v hodnotě přibližně 21 miliard eur, včetně drůbeže, pomerančového džusu a jachet.
Nově by se však odveta mohla rozšířit i na oblast služeb, kde mají Spojené státy výrazný přebytek v obchodní bilanci s EU. Von der Leyenová zdůraznila, že až 80 % dovážených služeb na evropský trh pochází z USA, což z nich činí logický cíl případných cel. Jako další možné opatření se diskutuje zdanění vývozu kovového šrotu, o který je mezi americkými ocelárnami vysoký zájem.
Zdroj: Getty Images
„Připravujeme odvetná opatření,“ řekla von der Leyenová a dodala, že EU by mohla poprvé využít nástroj proti ekonomickému nátlaku, který umožňuje zasáhnout i do oblasti vývozu služeb. „Existuje široká škála protiopatření… přesné kroky ale závisí na výsledku vyjednávání s Washingtonem.“
USA pod tlakem nejen z EU, ale i z Číny
Trumpovo rozhodnutí pozastavit většinu nových cel na své spojence bylo vnímáno jako ústupek před výprodejem na trzích a narůstající kritikou z řad republikánských zákonodárců a velkých donátorů GOP. Cla totiž vedla nejen k prudkému propadu akciových indexů, ale i k výraznému poklesu cen amerických státních dluhopisů.
Na rozdíl od spojenců se však Čína ocitla v centru nových amerických sankcí – clo na její vývoz do USA bylo zvýšeno až na 125 %. Čínská strana okamžitě odpověděla odvetnými opatřeními a přerušila jakékoli diplomatické kontakty s USA. Von der Leyenová v této souvislosti varovala, že Brusel nebude tolerovat přesměrování čínského exportu zasaženého americkými cly do Evropy a že EU zavedla nový monitorovací mechanismus, který má tento jev podchytit.
V telefonickém hovoru s čínským premiérem Li Čchiangem předsedkyně Komise uvedla, že EU očekává spolupráci při zamezení přetlaku čínského zboží na evropském trhu. Čínská strana odmítla, že by takové riziko existovalo, a poukázala na plán podpořit domácí spotřebu, která by měla absorbovat přebytečnou výrobu.
Obchodní chaos jako impuls k reformě WTO
Podle von der Leyenové Trumpova politika přinesla zásadní zlom v globálních obchodních vztazích, který nelze přehlížet. Přestože prezident dočasně pozastavil část svých opatření, trh již ztratil důvěru v dlouhodobou předvídatelnost americké politiky.
„Nejsou v tom žádní vítězové, jen poražení,“ uvedla šéfka Komise s odkazem na ekonomické škody způsobené výkyvy trhů a celkovou nejistotou. Právě tato situace podle ní podnítila novou vlnu diplomatických kontaktů mezi EU a dalšími partnery, včetně Malajsie, Indonésie či Spojených arabských emirátů. Jejím cílem je posílení volného obchodu založeného na kvalitě, nikoli na clech.
Společným jmenovatelem zůstává potřeba reformy Světové obchodní organizace (WTO). EU i USA se shodují, že stávající pravidla nedokázala zamezit neférovým praktikám Číny, která subvencuje výrobní sektor a tím uměle snižuje ceny na světových trzích. Von der Leyenová dodala, že reforma WTO musí být ambiciózní: „Nechceme zachovat to, co máme dnes, ale systém modernizovat a stabilizovat.“
Zdroj: Canva
Závěrem citovala známé rčení: „Nikdy nepromarněte dobrou krizi.“ Evropští lídři tak obchodní napětí využívají jako příležitost ke strategickému přehodnocení obchodních aliancí a k posílení své globální vyjednávací síly. O tom, zda EU s Trumpovou administrativou dosáhne dohody, rozhodnou nadcházející týdny. Ale jedno je jisté – Evropa už nehodlá být pasivním hráčem.
EU pohrozila odvetou: digitální daň i cla na služby jako reakce na Trumpovu obchodní politikuEvropská unie se připravuje na možné zostření transatlantické obchodní války. V návaznosti na Trumpovu vlnu cel předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že EU zvažuje zásadní protiopatření, pokud jednání během 90denní pauzy nepřinesou výsledek. V sázce je především přístup amerických technologických gigantů na evropský trh – a s tím i budoucnost transatlantických vztahů.Digitální služby v hledáčku BruseluJedním z hlavních nástrojů, o kterých EU uvažuje, je daň z příjmů z digitální reklamy. Tato daň by zasáhla společnosti jako Meta [META], Google [GOOG] [GOOGL] nebo Amazon [AMZN], jejichž obchodní modely silně spoléhají na evropský trh. Na rozdíl od stávajících národních digitálních daní, které jednotlivé členské státy uplatňují samostatně, by se jednalo o opatření uplatněné jednotně v rámci celého evropského trhu.Von der Leyenová zároveň potvrdila, že Komise nechystá revizi předpisů týkajících se digitálního obsahu ani změny systému DPH, na které si americká strana dlouhodobě stěžuje. „Jedná se o naše suverénní rozhodnutí,“ uvedla s tím, že evropské daňové systémy nejsou předmětem obchodního vyjednávání. Předsedkyně Komise připustila možnost sladění technických norem mezi EU a USA, zároveň však upozornila, že kulturní rozdíly a způsob života brání plné harmonizaci pravidel. Z těchto důvodů neočekává, že by se podařilo dosáhnout zásadní shody v oblasti regulace.Odveta za cla: nejen zboží, ale i službyPokud jednání s USA selžou, EU podle von der Leyenové obnoví plánovaná odvetná opatření za americká cla na ocel a hliník. Ta byla pozastavena pouze kvůli šanci na diplomatické řešení a zasahovala zboží v hodnotě přibližně 21 miliard eur, včetně drůbeže, pomerančového džusu a jachet.Nově by se však odveta mohla rozšířit i na oblast služeb, kde mají Spojené státy výrazný přebytek v obchodní bilanci s EU. Von der Leyenová zdůraznila, že až 80 % dovážených služeb na evropský trh pochází z USA, což z nich činí logický cíl případných cel. Jako další možné opatření se diskutuje zdanění vývozu kovového šrotu, o který je mezi americkými ocelárnami vysoký zájem.„Připravujeme odvetná opatření,“ řekla von der Leyenová a dodala, že EU by mohla poprvé využít nástroj proti ekonomickému nátlaku, který umožňuje zasáhnout i do oblasti vývozu služeb. „Existuje široká škála protiopatření… přesné kroky ale závisí na výsledku vyjednávání s Washingtonem.“USA pod tlakem nejen z EU, ale i z ČínyTrumpovo rozhodnutí pozastavit většinu nových cel na své spojence bylo vnímáno jako ústupek před výprodejem na trzích a narůstající kritikou z řad republikánských zákonodárců a velkých donátorů GOP. Cla totiž vedla nejen k prudkému propadu akciových indexů, ale i k výraznému poklesu cen amerických státních dluhopisů.Na rozdíl od spojenců se však Čína ocitla v centru nových amerických sankcí – clo na její vývoz do USA bylo zvýšeno až na 125 %. Čínská strana okamžitě odpověděla odvetnými opatřeními a přerušila jakékoli diplomatické kontakty s USA. Von der Leyenová v této souvislosti varovala, že Brusel nebude tolerovat přesměrování čínského exportu zasaženého americkými cly do Evropy a že EU zavedla nový monitorovací mechanismus, který má tento jev podchytit.V telefonickém hovoru s čínským premiérem Li Čchiangem předsedkyně Komise uvedla, že EU očekává spolupráci při zamezení přetlaku čínského zboží na evropském trhu. Čínská strana odmítla, že by takové riziko existovalo, a poukázala na plán podpořit domácí spotřebu, která by měla absorbovat přebytečnou výrobu.Obchodní chaos jako impuls k reformě WTOPodle von der Leyenové Trumpova politika přinesla zásadní zlom v globálních obchodních vztazích, který nelze přehlížet. Přestože prezident dočasně pozastavil část svých opatření, trh již ztratil důvěru v dlouhodobou předvídatelnost americké politiky.„Nejsou v tom žádní vítězové, jen poražení,“ uvedla šéfka Komise s odkazem na ekonomické škody způsobené výkyvy trhů a celkovou nejistotou. Právě tato situace podle ní podnítila novou vlnu diplomatických kontaktů mezi EU a dalšími partnery, včetně Malajsie, Indonésie či Spojených arabských emirátů. Jejím cílem je posílení volného obchodu založeného na kvalitě, nikoli na clech.Společným jmenovatelem zůstává potřeba reformy Světové obchodní organizace . EU i USA se shodují, že stávající pravidla nedokázala zamezit neférovým praktikám Číny, která subvencuje výrobní sektor a tím uměle snižuje ceny na světových trzích. Von der Leyenová dodala, že reforma WTO musí být ambiciózní: „Nechceme zachovat to, co máme dnes, ale systém modernizovat a stabilizovat.“Závěrem citovala známé rčení: „Nikdy nepromarněte dobrou krizi.“ Evropští lídři tak obchodní napětí využívají jako příležitost ke strategickému přehodnocení obchodních aliancí a k posílení své globální vyjednávací síly. O tom, zda EU s Trumpovou administrativou dosáhne dohody, rozhodnou nadcházející týdny. Ale jedno je jisté – Evropa už nehodlá být pasivním hráčem.