V Q1 2025 zaniklo 4639 firem, nejvíce od roku 1990
Založeno bylo 8695 firem, nejvíce od Q1 2017
Čistý přírůstek firem klesl meziročně o 12 %, ale zůstal pozitivní
Polovina nových firem sídlí v Praze, nejvíc přibylo v Olomouckém kraji
Zároveň ale vzniklo 8695 společností, nejvíce od prvního čtvrtletí 2017. V Česku se tak počet firem o 4056 zvýšil, je to však o 12 procent méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
„Počet společností, které vstoupily na trh v prvním čtvrtletí, meziročně o čtyři procenta vzrostl. Počet těch, které z trhu odešly, byl rovněž vyšší, avšak o 24 procent. Výsledkem byl o 12 procent nižší přírůstek počtu společností letos než ve stejném období před rokem. I tak se počet firem zvýšil více než v letech 2022 a 2021,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
V prvním čtvrtletí měla více než polovina nových firem sídlo v Praze, konkrétně jich bylo 4447. Další v pořadí byl kraj Jihomoravský s 1073 firmami a Moravskoslezský kraj s 594 společnostmi. Nejméně firem vzniklo v Karlovarském kraji, 98.
Počet založených firem se proti prvnímu čtvrtletí loňského roku zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji. V Moravskoslezském kraji byla situace stejná jako v roce 2024. Největší meziroční pokles počtu nových firem byl ve Zlínském kraji.
Společnosti v prvních třech měsících nejrychleji přibývaly v Olomouckém kraji, kde připadlo 30 nových firem na deset zaniklých. Ve Zlínském kraji a Pardubickém kraji to bylo shodně 26 založených firem na deset zaniklých. Naopak v Libereckém kraji připadlo na deset zaniklých firem pouze osm vzniklých.
V prvním čtvrtletí letošního roku vzniklo nejvíce firem v obchodu, a to 964. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 917 a ve stavebnictví 910. Nejvíce firem zaniklo rovněž v obchodu, dále v nakládání s nemovitostmi a v profesních, vědeckých a technických činnostech.
Nejrychleji za první tři letošní měsíce rostl počet firem v sektoru ostatních činností, kde připadlo 62 firem na deset zaniklých. Tyto podniky se zabývají například opravami výrobků pro osobní potřebu nebo službami jako je kadeřnictví, kosmetika či praní a čistění textilních výrobků. V oboru vzdělávání připadlo 55 vzniklých firem na deset zaniklých. Naopak v obchodu to bylo pouze sedm založených společností na deset zaniklých a v nakládání s nemovitostmi to bylo osm nových na deset zaniklých.
Z pohledu stáří firem v prvním čtvrtletí zaniklo nejvíce firem, které byly na trhu šest až deset let, celkem 794. Tyto podniky tvořily pětinu všech zaniklých společností. Stejný podíl tvořily také firmy, které na trhu fungují 11 až 15 let. Od roku 2022 se zvyšuje podíl zaniklých firem, které na trh vstoupily před 31 a více lety. Zatímco před třemi lety tvořily v prvním čtvrtletí jen čtyři procenta všech zaniklých firem, letos to bylo již 14 procent z celkového počtu. Nejmenší podíl na počtu zaniklých firem mají ty, které na trhu působí do pěti let.
<!– DIP popup–>
Zdroj: Canva
Výroba jehněčího v ČR klesá od roku 2019, poptávka roste o Velikonocích
Výroba jehněčího masa v ČR od roku 2019 klesá, zatímco v roce 2019 dosáhla zhruba 150 tun, loni se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) jednalo o 58 tun. Ve zmíněném období klesaly také početní stavy ovcí, v posledních dvou letech ale mírně narůstají. Zájem o jehněčí maso je nicméně mezi Čechy nízký, výjimku tvoří velikonoční období, kdy obchodníkům rostou prodeje až o desítky procent. Nižší zájem o jehněčí maso je v Česku způsobený malou tradicí konzumace a vysokou cenou masa. Vyplývá to z odpovědí odborníků, které ČTK oslovila.
Podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Radka Slance nejsou Češi zvyklí jehněčí maso konzumovat jindy než ve velikonočním období, proto je podle něj produkce i spotřeba dlouhodobě nízká. „Není to tradice, aby se tady jedlo jehněčí nebo skopové. U nás je to spojené jen s Velikonocemi, v jiném období to nikdo nepoptává,“ řekl Slanec.
Podobné důvody zmiňuje i pražské Dobré Řeznictví. „Jehněčí je velmi specifické a u Čechů stále patří mezi méně oblíbená masa. Je to dáno vyšší cenou a slabou tradicí v konzumaci. Jedná se vyloženě o sváteční a gurmánskou záležitost,“ uvedl Vladimír Beneš, ředitel maloobchodu řeznictví.
Dobré řeznictví letos o Velikonocích eviduje téměř o třetinu vyšší poptávku po skopovém v porovnání s loňskem. „Mimo Velikonoce jehněčí maso prodáváme jen okrajově,“ podotkl Beneš.
Během roku běžně neprodává jehněčí ani řeznictví Terrys, na Velikonoce ale poptávka stoupá. Letos lidé podle majitele řeznictví Lukáše Komjátiho začali jehněčí objednávat velmi brzy a bylo vyprodané před začátkem svátků. „Jehněčí nakupuje jen úzká klientela, která ví, jak maso připravit a spíše starší generace. Jinak na Velikonoce vede telecí,“ řekl Komjáti.
Zdroj: Canva
Velikonoce jsou vrcholem prodejů také v řetězci Globus. „Zájem o toto maso je každoročně stabilní a stejně tak to bude i letos,“ uvedla Aneta Turnovská, mluvčí Globusu.
Slanec upozornil, že klesající produkce jehněčího je spojená i s poklesem trhu s vlnou. Zemědělci dříve chovali zejména plemena ovcí na vlnu, z vlny se ale vyrábí stále méně, mnoho farem proto začalo chovy ovcí omezovat. „Když nemáte zdroj peněz z vlny a nemáte populaci, která by maso konzumovala, tak nemáte důvod k rozšiřování chovů,“ uvedl Slanec. Situace následně vyústila v nedostatek jehněčího masa a nárůstu ceny, což je také jedním z důvodů, proč lidé jehněčí či skopové tolik nekupují.
„Cena jehněčího masa za poslední zhruba tři roky stoupla z 130 korun za kilogram na dnešních 150 až 180 korun“ uvedl Richard Konrád, předseda Svazu chovatelů ovcí a koz.
Podle Konráda se ale situace začíná měnit a zájem o jehněčí mírně roste. Potvrzují to i data o počtu ovcí chovaných v ČR. Podle statistiků chovali čeští zemědělci v roce 2018 přes 218.000 ovcí, do roku 2022 počet klesl zhruba o 44.000 ovcí na 174.000. Loni podle Konráda počet stoupl na 180.000 ovcí.
Chovatele ovcí v současnosti nejvíce ohrožuje slintavka a kulhavka, která se letos vyskytla v Německu, Maďarsku a na Slovensku. Podle Konráda slintavka vliv na cenu masa ani konzumaci zatím neměla, někteří obchodníci ale zaznamenali problémy s dopravci. „Byli jsme ve stavu, kdy jsme už měli předobjednávky, ale dopravci nám odmítali jet na jatka, protože se báli slintavky,“ sdělil Beneš. Také Slanec potvrdil obavy chovatelů, někteří podle něj nechtěli do svých chovů pouštět přepravce a převážet zvířata, protože se báli zavlečení nákazy.
Zároveň ale vzniklo 8695 společností, nejvíce od prvního čtvrtletí 2017. V Česku se tak počet firem o 4056 zvýšil, je to však o 12 procent méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.„Počet společností, které vstoupily na trh v prvním čtvrtletí, meziročně o čtyři procenta vzrostl. Počet těch, které z trhu odešly, byl rovněž vyšší, avšak o 24 procent. Výsledkem byl o 12 procent nižší přírůstek počtu společností letos než ve stejném období před rokem. I tak se počet firem zvýšil více než v letech 2022 a 2021,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.V prvním čtvrtletí měla více než polovina nových firem sídlo v Praze, konkrétně jich bylo 4447. Další v pořadí byl kraj Jihomoravský s 1073 firmami a Moravskoslezský kraj s 594 společnostmi. Nejméně firem vzniklo v Karlovarském kraji, 98.Počet založených firem se proti prvnímu čtvrtletí loňského roku zvýšil v devíti krajích, nejvíce v Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji. V Moravskoslezském kraji byla situace stejná jako v roce 2024. Největší meziroční pokles počtu nových firem byl ve Zlínském kraji.Společnosti v prvních třech měsících nejrychleji přibývaly v Olomouckém kraji, kde připadlo 30 nových firem na deset zaniklých. Ve Zlínském kraji a Pardubickém kraji to bylo shodně 26 založených firem na deset zaniklých. Naopak v Libereckém kraji připadlo na deset zaniklých firem pouze osm vzniklých.V prvním čtvrtletí letošního roku vzniklo nejvíce firem v obchodu, a to 964. Ve zpracovatelském průmyslu jich bylo 917 a ve stavebnictví 910. Nejvíce firem zaniklo rovněž v obchodu, dále v nakládání s nemovitostmi a v profesních, vědeckých a technických činnostech.Nejrychleji za první tři letošní měsíce rostl počet firem v sektoru ostatních činností, kde připadlo 62 firem na deset zaniklých. Tyto podniky se zabývají například opravami výrobků pro osobní potřebu nebo službami jako je kadeřnictví, kosmetika či praní a čistění textilních výrobků. V oboru vzdělávání připadlo 55 vzniklých firem na deset zaniklých. Naopak v obchodu to bylo pouze sedm založených společností na deset zaniklých a v nakládání s nemovitostmi to bylo osm nových na deset zaniklých.Z pohledu stáří firem v prvním čtvrtletí zaniklo nejvíce firem, které byly na trhu šest až deset let, celkem 794. Tyto podniky tvořily pětinu všech zaniklých společností. Stejný podíl tvořily také firmy, které na trhu fungují 11 až 15 let. Od roku 2022 se zvyšuje podíl zaniklých firem, které na trh vstoupily před 31 a více lety. Zatímco před třemi lety tvořily v prvním čtvrtletí jen čtyři procenta všech zaniklých firem, letos to bylo již 14 procent z celkového počtu. Nejmenší podíl na počtu zaniklých firem mají ty, které na trhu působí do pěti let.<!– DIP popup–>Výroba jehněčího masa v ČR od roku 2019 klesá, zatímco v roce 2019 dosáhla zhruba 150 tun, loni se podle Českého statistického úřadu jednalo o 58 tun. Ve zmíněném období klesaly také početní stavy ovcí, v posledních dvou letech ale mírně narůstají. Zájem o jehněčí maso je nicméně mezi Čechy nízký, výjimku tvoří velikonoční období, kdy obchodníkům rostou prodeje až o desítky procent. Nižší zájem o jehněčí maso je v Česku způsobený malou tradicí konzumace a vysokou cenou masa. Vyplývá to z odpovědí odborníků, které ČTK oslovila.Podle ředitele Českého svazu zpracovatelů masa Radka Slance nejsou Češi zvyklí jehněčí maso konzumovat jindy než ve velikonočním období, proto je podle něj produkce i spotřeba dlouhodobě nízká. „Není to tradice, aby se tady jedlo jehněčí nebo skopové. U nás je to spojené jen s Velikonocemi, v jiném období to nikdo nepoptává,“ řekl Slanec.Podobné důvody zmiňuje i pražské Dobré Řeznictví. „Jehněčí je velmi specifické a u Čechů stále patří mezi méně oblíbená masa. Je to dáno vyšší cenou a slabou tradicí v konzumaci. Jedná se vyloženě o sváteční a gurmánskou záležitost,“ uvedl Vladimír Beneš, ředitel maloobchodu řeznictví.Dobré řeznictví letos o Velikonocích eviduje téměř o třetinu vyšší poptávku po skopovém v porovnání s loňskem. „Mimo Velikonoce jehněčí maso prodáváme jen okrajově,“ podotkl Beneš.Během roku běžně neprodává jehněčí ani řeznictví Terrys, na Velikonoce ale poptávka stoupá. Letos lidé podle majitele řeznictví Lukáše Komjátiho začali jehněčí objednávat velmi brzy a bylo vyprodané před začátkem svátků. „Jehněčí nakupuje jen úzká klientela, která ví, jak maso připravit a spíše starší generace. Jinak na Velikonoce vede telecí,“ řekl Komjáti.Velikonoce jsou vrcholem prodejů také v řetězci Globus. „Zájem o toto maso je každoročně stabilní a stejně tak to bude i letos,“ uvedla Aneta Turnovská, mluvčí Globusu.Slanec upozornil, že klesající produkce jehněčího je spojená i s poklesem trhu s vlnou. Zemědělci dříve chovali zejména plemena ovcí na vlnu, z vlny se ale vyrábí stále méně, mnoho farem proto začalo chovy ovcí omezovat. „Když nemáte zdroj peněz z vlny a nemáte populaci, která by maso konzumovala, tak nemáte důvod k rozšiřování chovů,“ uvedl Slanec. Situace následně vyústila v nedostatek jehněčího masa a nárůstu ceny, což je také jedním z důvodů, proč lidé jehněčí či skopové tolik nekupují.„Cena jehněčího masa za poslední zhruba tři roky stoupla z 130 korun za kilogram na dnešních 150 až 180 korun“ uvedl Richard Konrád, předseda Svazu chovatelů ovcí a koz.Podle Konráda se ale situace začíná měnit a zájem o jehněčí mírně roste. Potvrzují to i data o počtu ovcí chovaných v ČR. Podle statistiků chovali čeští zemědělci v roce 2018 přes 218.000 ovcí, do roku 2022 počet klesl zhruba o 44.000 ovcí na 174.000. Loni podle Konráda počet stoupl na 180.000 ovcí.Chovatele ovcí v současnosti nejvíce ohrožuje slintavka a kulhavka, která se letos vyskytla v Německu, Maďarsku a na Slovensku. Podle Konráda slintavka vliv na cenu masa ani konzumaci zatím neměla, někteří obchodníci ale zaznamenali problémy s dopravci. „Byli jsme ve stavu, kdy jsme už měli předobjednávky, ale dopravci nám odmítali jet na jatka, protože se báli slintavky,“ sdělil Beneš. Také Slanec potvrdil obavy chovatelů, někteří podle něj nechtěli do svých chovů pouštět přepravce a převážet zvířata, protože se báli zavlečení nákazy.