Jeho vystoupení zdůraznilo, že heslo „Amerika na prvním místě“ nemá znamenat uzavřenost nebo izolaci, ale spíše výzvu k posílení spolupráce a vzájemného respektu na globální scéně. Tento přístup se promítá i do aktuálních obchodních vztahů s Čínou, které Bessent označil za oblast s potenciálem pro „velkou dohodu“.

Vize silnějšího globálního vedení místo izolace

Bessent se snažil vyvrátit domněnky, že současná americká obchodní a geopolitická strategie směřuje k izolacionismu. Podle něj má Spojené státy vést strategie, která posílí jejich pozici v mezinárodních institucích, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka. Zdůraznil, že USA by měly být aktivní silou, která pomáhá obnovit spravedlnost v globálním ekonomickém systému.

Kriticky se vyjádřil k současnému fungování MMF, který podle něj trpí „únikem z poslání“ a měl by hrát aktivnější roli jako „krutý pravdomluvec“, který pokládá těžké otázky. V případě Světové banky Bessent navrhl, aby se přestala soustředit na půjčování peněz Číně a místo toho zaměřila své kapacity na podporu energetické dostupnosti v rozvojových zemích.

Snížení cel vůči Číně jako signál pragmatismu

Jedním z nejvýznamnějších sdělení byla potenciální deeskalace obchodní války mezi USA a Čínou. Bessent zmínil, že existuje prostor pro „velkou dohodu“, která by mohla vyvážit zájmy obou zemí. USA podle něj usilují o posílení domácího průmyslu, zatímco Čína hledá způsoby, jak snížit svou závislost na exportně orientovaném růstu. Tento vzájemný zájem by mohl otevřít dveře ke kompromisu.

Prezident Donald Trump v souvislosti s tím v úterý prohlásil, že nová verze cel („Trump 2.0“) o výši 145 % se pravděpodobně sníží, i když nebudou zcela zrušena. Následné zprávy z Bílého domu naznačují, že sazby by mohly klesnout na 50 až 65 %. Bessent zároveň upřesnil, že nejde o jednostranný krok, ale že by očekával vzájemné snižování celních bariér.

Reakce trhů a posílení pozice ministra financí

Změna tónu Trumpovy administrativy se okamžitě projevila na trzích. Hlavní americké akciové indexy, jako S&P 500 a Dow Jones Industrial Average, zaznamenaly růst – částečně díky uklidnění napětí kolem Federálního rezervního systému a čínských cel.

Komentáře Bessenta byly vnímány jako známka jeho rostoucího vlivu v administrativě. Podle Terryho Hainese z Pangaea Policy jde o přechod k realističtější formě „America First“, která kombinuje geopolitické cíle s tržními prioritami a flexibilitou ve způsobu jejich dosažení. Tento posun je trhem vnímán jako pozitivní a Bessent tak získává prostor na úkor dříve dominantních hlasů, jako je poradce Peter Navarro, známý svým tvrdým postojem vůči Číně.

V kontextu měnové politiky se Bessent také vyjádřil smířlivěji směrem k předsedovi Fedu Jeromeu Powellovi. Trump v úterý uvedl, že nemá v úmyslu Powella odvolat, čímž rovněž přispěl ke zmírnění obav o nezávislost centrální banky.

Výzvy pro mezinárodní instituce a geopolitický rámec

Bessent se v závěru svého vystoupení vrátil k potřebě transformace globálních ekonomických institucí. Vyzval k reformě MMF a důrazně kritizoval jeho současné směřování. Uvedl, že organizace by měla více přispívat k řešení strukturálních nerovnováh a být méně politicky motivovaná. U Světové banky navrhl přehodnocení alokace zdrojů – konkrétně zdůraznil nutnost zefektivnění podpory zemí s nedostatečným přístupem k energii.

Z geopolitického pohledu Bessent apeloval na rovnovážný přístup k Číně, ve kterém Spojené státy prosazují vlastní strategické zájmy, ale současně zůstávají otevřené spolupráci. Prohlásil, že USA a Čína mají historickou příležitost, jak přesměrovat svůj vztah na nový základ vzájemného respektu a komplementarity. „Pokud chtějí obnovit rovnováhu, pojďme to udělat společně,“ uvedl doslova.

Podle některých pozorovatelů by mohla být Bessentova vystoupení interpretována jako ústupek Trumpovy administrativy. Samotný ministr však trvá na tom, že nejde o ústupky, ale o strategické předefinování cílů v novém globálním kontextu.