Současná situace je v prakticky jakémkoli kontextu kontroverzní. A řešení je podle všeho v nedohlednu.Zahraniční společnosti působící v Číně čelí stále většímu tlaku v důsledku obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Nově zavedená cla prezidenta Donalda Trumpa znamenají, že firmy platí 125 % clo při dovozu komponentů do Číny a následně 145 % clo při exportu hotových výrobků zpět do USA. Tento model dvojího zdanění dramaticky zvyšuje náklady na provoz, zejména pro společnosti, které dlouhodobě využívají Čínu jako výrobní základnu.Podle údajů čínského Generálního celního úřadu tvořily loni firmy zcela nebo částečně vlastněné zahraničními investory téměř třetinu čínského zahraničního obchodu. Velké americké společnosti jako Apple a Tesla, stejně jako mnoho menších výrobců, jsou nyní přímo vystaveny riziku, že budou muset platit cla na obou stranách svého obchodního cyklu. Tento vývoj zásadně narušuje dlouholetou obchodní strategii mnoha mezinárodních firem.Dvojí zdanění komplikuje exportní modelDopady nové celní politiky se výrazně dotýkají podniků, které spoléhají na dovoz amerických surovin do Číny a následný vývoz hotových výrobků. Firmy musí platit vysoká čínská cla na vstupy a poté americká cla na výstupy. Jak poznamenal Heiwai Tang z Hongkongské univerzity, zahraniční výrobci jsou doslova „zasaženi dvakrát“.Podle analýzy Financial Times tvořil vývoz zahraničních firem z Číny v roce 2024 přibližně 980 miliard dolarů, což představuje více než čtvrtinu celkového vývozu. Jejich podíl na dovozu pak činil 820 miliard dolarů, tedy více než třetinu. Ačkoli zahraniční firmy představují jen 16 % obchodního přebytku Číny, jejich význam pro udržení fungování exportního modelu zůstává zásadní.V minulosti tvořily firmy se zahraničními investory více než polovinu celkového čínského obchodu. I když jejich podíl v posledních letech klesl, stále hrají důležitou roli v naplňování čínské obchodní bilance. Výsledky obchodní války však naznačují, že mnoho z těchto firem bude muset své operace v Číně zásadně přehodnotit.Výjimky z cel a jejich omezeníV reakci na tlak zahraničních výrobců čínské ministerstvo obchodu zvažuje možnost výjimek z cel v některých sektorech. Čína již nyní poskytuje úlevy firmám, které dovážejí suroviny pro výrobu zboží určeného k opětovnému vývozu. Tento režim, známý jako zpracovatelský obchod, má pomoci zmírnit finanční zátěž.Nicméně podle zkušeností firem, jako je Velong Enterprises, která vyrábí kuchyňské nádobí pro americké maloobchodníky, získat výjimku není jednoduché. Generální ředitel Jacob Rothman upozornil, že jeho společnost sice může využít výjimky při exportu do USA, ale nikoliv při exportu do jiných zemí. To výrazně omezuje flexibilitu a zvyšuje náklady na obsluhu globálního trhu.Přestože některé velké americké firmy, zejména v oblasti elektroniky, získaly dočasné úlevy přímo od Trumpovy administrativy, většina menších firem tento benefit nezískala. Pro mnoho z nich tak výroba v Číně ztrácí ekonomickou logiku, zejména pokud jsou jejich produkty určeny primárně pro americký trh.Výhled zahraničních investic v ČíněObchodní válka již nyní negativně ovlivňuje přímé zahraniční investice v Číně. Podle údajů čínského ministerstva obchodu klesl příliv zahraničního kapitálu v roce 2024 o 27,1 % v porovnání s předchozím rokem. Tento pokles odráží rostoucí obavy zahraničních firem z udržitelnosti jejich operací v prostředí vysokých cel a rostoucí politické nejistoty.Jak poznamenal Qiu Dongxiao z Lingnan University, zahraniční firmy budou muset přehodnotit svou globální strategii. Pro společnosti, které vstupují na čínský trh za účelem obsluhy domácí poptávky, zůstává Čína atraktivní. Pro firmy zaměřené na export, zejména do USA, se však výroba v Číně stává stále méně životaschopnou.V dlouhodobém horizontu by tento trend mohl zásadně změnit mapu globální výroby. Firmy budou hledat nové výrobní základny v jiných regionech, aby se vyhnuly nákladům spojeným s obchodními tarify. Tento proces však nebude rychlý ani bezbolestný a krátkodobě může způsobit výrazné narušení globálních dodavatelských řetězců.