ECB míří k dalšímu snížení sazeb, ekonomiku brzdí cla a nejistota
Evropská centrální banka se připravuje na další snížení úrokových sazeb, protože očekává trvalé škody na ekonomice způsobené americkými cly, i přesto, že administrativa Donalda Trumpa avizovala možné zmírnění svého postoje.
ECB se chystá na další snížení sazeb kvůli trvalým škodám na ekonomice
Depozitní sazba by mohla klesnout až na 1,5 % během letošního roku
Prognózy MMF a ECB očekávají nižší růst i inflaci v roce 2025
I když určité známky zotavení obchodu existují, představitelé ECB považují dopady obchodních opatření za dostatečně závažné, aby ospravedlnily pokračující uvolňování měnové politiky.
Po sérii intenzivních jednání v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF) v uplynulém týdnu odjíždí většina evropských centrálních bankéřů z Washingtonu s pocitem rozčarování. Přetrvávající nepředvídatelnost Trumpovy politiky totiž nadále posiluje globální nejistotu, tlumí firemní výdaje a investice a zároveň oslabuje inflační tlaky, což podle analytiků vyžaduje aktivní zásah měnové politiky.
Zdroj: Getty Images
Možné osmé snížení sazeb v červnu
Dopady posilování eura, přísnějších podmínek financování způsobených zvýšenými fiskálními výdaji a poklesu cen energií dále podporují argumenty pro osmé snížení sazeb o čtvrt procentního bodu v červnu. Vývoj po tomto kroku bude záviset na aktualizovaných inflačních prognózách pro rok 2026 a další období.
ECB od června již sedmkrát snížila své úrokové sazby. V současnosti je depozitní sazba na úrovni 2,25 %, přičemž podle ekonomů Bank of America, Deutsche Bank a Morgan Stanley se očekává její pokles minimálně na 1,5 % do konce roku. Někteří členové Rady guvernérů ECB, jako Olli Rehn a Gediminas Simkus, naznačili otevřenost k dalšímu snižování sazeb. Jiní, například Klaas Knot a Martins Kazaks, však varují před příliš rychlým postupem a upozorňují na stále značnou míru nejistoty ohledně střednědobých dopadů posledních událostí.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová se v posledních projevech držela oficiální linie, když uvedla, že ECB musí být „extrémně závislá na datech“ a nemůže se zavázat k předem určené trajektorii sazeb v podmínkách zvýšené nejistoty.
Slabší růst a mírnější inflace
Nejnovější ekonomické ukazatele naznačují zpomalování růstu. Průzkum nákupních manažerů odhalil pokles důvěry firem a pomalou poptávku, zatímco prognózy MMF snížily očekávanou expanzi ekonomiky eurozóny z 1 % na 0,8 % v roce 2025.
S tímto mírnějším růstem souvisí i pokles inflačních tlaků. Stejně jako ECB očekává MMF, že inflace dosáhne cílových 2 % ve druhé polovině roku. I přesto zůstává tón MMF o něco více jestřábí než vyjádření některých evropských politiků. Alfred Kammer, ředitel evropského oddělení MMF, uvedl, že dosažení inflačního cíle lze dosáhnout dalším snížením sazeb o 25 bazických bodů, ale pod hranici 2 % by se podle něj nemělo jít, pokud nenastanou „velké šoky“.
Úroveň 2 % je považována za přibližnou neutrální úrokovou sazbu, která ani nepodporuje, ani nebrzdí ekonomickou aktivitu. Překročení této hranice směrem dolů by vyžadovalo významné zhoršení inflačního nebo hospodářského výhledu, což v současnosti podle členů ECB nenastalo.
Očekávání a nejistoty do budoucna
Přestože část členů ECB, například Francois Villeroy de Galhau z Francie a Peter Kazimír ze Slovenska, již naznačuje, že inflační riziko v Evropě je v současnosti zanedbatelné, panuje ohledně budoucího vývoje stále značná opatrnost. Především kvůli nejistotám ohledně vývoje obchodních vztahů a geopolitické situace.
Podle průzkumu agentury Bloomberg se očekává, že inflace v dubnu klesne na 2,1 % a ekonomika eurozóny vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,2 %. Tyto údaje spolu s aktualizovanými prognózami budou klíčové pro další rozhodování ECB na zasedání 5. června.
Někteří představitelé, například šéf finské centrální banky Olli Rehn, zdůrazňují potřebu agilní a flexibilní měnové politiky, která nebude mechanicky vázaná na určité prahové hodnoty. Hlavní ekonom ECB Philip Lane rovněž připustil možnost, že v případě potřeby mohou přijít i kroky větší než standardní čtvrtprocentní změny.
Estonský centrální bankéř Madis Müller upozornil, že pokud by se ukázalo, že obchodní nejistota má větší negativní dopad na růst, bude nutné uvolnit politiku ještě více.
Přesto však některé signály naznačují, že situace není zdaleka beznadějná. Šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčič upozornil na příliv finančních prostředků do eurozóny a pokles výnosů dluhopisů, což podle něj ukazuje, že současná situace nemusí být pro Evropu nejhorším scénářem.
Zdroj: Getty images
I když určité známky zotavení obchodu existují, představitelé ECB považují dopady obchodních opatření za dostatečně závažné, aby ospravedlnily pokračující uvolňování měnové politiky.Po sérii intenzivních jednání v rámci Mezinárodního měnového fondu v uplynulém týdnu odjíždí většina evropských centrálních bankéřů z Washingtonu s pocitem rozčarování. Přetrvávající nepředvídatelnost Trumpovy politiky totiž nadále posiluje globální nejistotu, tlumí firemní výdaje a investice a zároveň oslabuje inflační tlaky, což podle analytiků vyžaduje aktivní zásah měnové politiky.Možné osmé snížení sazeb v červnuDopady posilování eura, přísnějších podmínek financování způsobených zvýšenými fiskálními výdaji a poklesu cen energií dále podporují argumenty pro osmé snížení sazeb o čtvrt procentního bodu v červnu. Vývoj po tomto kroku bude záviset na aktualizovaných inflačních prognózách pro rok 2026 a další období.ECB od června již sedmkrát snížila své úrokové sazby. V současnosti je depozitní sazba na úrovni 2,25 %, přičemž podle ekonomů Bank of America, Deutsche Bank a Morgan Stanley se očekává její pokles minimálně na 1,5 % do konce roku. Někteří členové Rady guvernérů ECB, jako Olli Rehn a Gediminas Simkus, naznačili otevřenost k dalšímu snižování sazeb. Jiní, například Klaas Knot a Martins Kazaks, však varují před příliš rychlým postupem a upozorňují na stále značnou míru nejistoty ohledně střednědobých dopadů posledních událostí.Prezidentka ECB Christine Lagardeová se v posledních projevech držela oficiální linie, když uvedla, že ECB musí být „extrémně závislá na datech“ a nemůže se zavázat k předem určené trajektorii sazeb v podmínkách zvýšené nejistoty.Slabší růst a mírnější inflaceNejnovější ekonomické ukazatele naznačují zpomalování růstu. Průzkum nákupních manažerů odhalil pokles důvěry firem a pomalou poptávku, zatímco prognózy MMF snížily očekávanou expanzi ekonomiky eurozóny z 1 % na 0,8 % v roce 2025.S tímto mírnějším růstem souvisí i pokles inflačních tlaků. Stejně jako ECB očekává MMF, že inflace dosáhne cílových 2 % ve druhé polovině roku. I přesto zůstává tón MMF o něco více jestřábí než vyjádření některých evropských politiků. Alfred Kammer, ředitel evropského oddělení MMF, uvedl, že dosažení inflačního cíle lze dosáhnout dalším snížením sazeb o 25 bazických bodů, ale pod hranici 2 % by se podle něj nemělo jít, pokud nenastanou „velké šoky“.Úroveň 2 % je považována za přibližnou neutrální úrokovou sazbu, která ani nepodporuje, ani nebrzdí ekonomickou aktivitu. Překročení této hranice směrem dolů by vyžadovalo významné zhoršení inflačního nebo hospodářského výhledu, což v současnosti podle členů ECB nenastalo.Očekávání a nejistoty do budoucnaPřestože část členů ECB, například Francois Villeroy de Galhau z Francie a Peter Kazimír ze Slovenska, již naznačuje, že inflační riziko v Evropě je v současnosti zanedbatelné, panuje ohledně budoucího vývoje stále značná opatrnost. Především kvůli nejistotám ohledně vývoje obchodních vztahů a geopolitické situace.Podle průzkumu agentury Bloomberg se očekává, že inflace v dubnu klesne na 2,1 % a ekonomika eurozóny vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,2 %. Tyto údaje spolu s aktualizovanými prognózami budou klíčové pro další rozhodování ECB na zasedání 5. června.Někteří představitelé, například šéf finské centrální banky Olli Rehn, zdůrazňují potřebu agilní a flexibilní měnové politiky, která nebude mechanicky vázaná na určité prahové hodnoty. Hlavní ekonom ECB Philip Lane rovněž připustil možnost, že v případě potřeby mohou přijít i kroky větší než standardní čtvrtprocentní změny.Estonský centrální bankéř Madis Müller upozornil, že pokud by se ukázalo, že obchodní nejistota má větší negativní dopad na růst, bude nutné uvolnit politiku ještě více.Přesto však některé signály naznačují, že situace není zdaleka beznadějná. Šéf chorvatské centrální banky Boris Vujčič upozornil na příliv finančních prostředků do eurozóny a pokles výnosů dluhopisů, což podle něj ukazuje, že současná situace nemusí být pro Evropu nejhorším scénářem.