Klíčové body

Trumpova administrativa zvažuje snížení cel na čínské zboží pod 60 % během nadcházejících jednání
USA usilují také o zrušení čínských omezení vývozu vzácných kovů
Přetrvávající cla ohrožují globální obchod a mohou snížit HDP USA o téměř 3 %

Víkendová setkání v Ženevě, která povede americký ministr financí Scott Bessent společně s čínským vicepremiérem He Lifengem, by mohla přinést první konkrétní výsledek: snížení celních sazeb ze současných extrémních úrovní.

Podle osob obeznámených s průběhem příprav by mohly USA jako první krok snížit cla pod 60 %, což by Čína mohla akceptovat. Pokud by byl pokrok dostatečný, mohla by být úleva zavedena už v příštím týdnu.

Průzkumný charakter jednání a tlak domácí politiky

Zdroje však upozorňují, že jednání jsou zatím sondážní a především slouží k vyjádření oboustranných stížností. Každá ze stran má vůči té druhé dlouhý seznam výhrad. Na seznamu požadavků americké strany je vedle snížení cel také zrušení čínských vývozních omezení na vzácné kovy, které jsou nezbytné například pro výrobu magnetů a čipů. Tato omezení již začínají ovlivňovat některé americké průmyslové sektory. Kromě toho se mluví i o pokroku v otázce vývozu fentanylu – syntetického opiátu, který v posledních letech způsobuje vážnou zdravotní krizi v USA. Podle informací agentury Bloomberg by v tomto směru mohla následovat samostatná vyjednávání.

Prezident Trump ve svých komentářích vyjádřil odhodlání snížit cla, která jeho vlastní administrativa prudce navýšila během dubna. „Vyšší už to být nemůže – je to 145 %, takže víme, že to půjde dolů,“ uvedl prezident. V podobném duchu se vyjádřil i ministr obchodu Howard Lutnick, který označil deeskalaci za hlavní cíl nadcházejících jednání. „Snížení sazeb na úroveň, na které by mohly a měly být, je cílem Scotta Bessenta i čínské delegace,“ řekl pro CNBC.

Vliv na trhy a opatrnost Pekingu

Finanční trhy na slova amerických představitelů reagovaly pozitivně. Akcie ve čtvrtek výrazně posílily a index S&P 500 se vrátil na úrovně před dubnovým zavedením cel, které tehdy způsobilo největší jednodenní propad trhu od pandemického roku 2020. Asijské trhy následovaly americký optimismus a rovněž zakončily týden v růstu.

Na čínské straně však převládá opatrnost. Peking opakovaně vyzval USA k odstranění „jednostranných a škodlivých“ cel, které považuje za překážku konstruktivního dialogu. Mluvčí čínského ministerstva obchodu He Yadong uvedl, že USA „musí prokázat upřímnost a být připraveny napravit své chyby“. Podle vládního think tanku v Pekingu je pravděpodobné, že Čína odpoví recipročně, pokud USA sníží cla, ale není reálné, že by všechna cla byla zrušena. Čína totiž nadále považuje přístup USA za strategicky nepřátelský.

Rizika, omezená očekávání a dlouhý proces

Jednání v Ženevě představují první krok v dlouhém a složitém procesu, jehož výsledek je zatím velmi nejistý. Podle odborníků, jako je Scott Kennedy z Centra pro strategická a mezinárodní studia, je zásadní, že se vůbec konají. „USA a Čína si musí najít způsob, jak koexistovat. Jinak hrozí oddělení, které by mělo závažné důsledky pro globální ekonomiku,“ upozornil Kennedy.

Ani v případě, že by USA skutečně snížily cla zpět na úroveň z počátku dubna – konkrétně na 34 %, by to automaticky neznamenalo návrat k předchozí obchodní rovnováze. Stále by šlo o nejvyšší cla zavedená od roku 1930, jak podotýká ekonomka Wendy Cutlerová. Podle Bloomberg Economics se současné clo na Čínu podílí na zvýšení průměrné celní sazby v USA z původních 3 % na 23 %. I částečné snížení by tak ponechalo vysokou bariéru obchodu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.

Z ekonomického hlediska by pokračující cla mohla snížit HDP USA o 2,9 % a zvýšit inflaci o 1,7 % během dvou až tří let. To je varování nejen pro investory, ale i pro politiky v roce, který se již nese ve znamení volební kampaně. I kdyby se celní tlak zmírnil, zůstane vysoká nejistota, která zatěžuje jak americké firmy, tak spotřebitele.

Peking i Washington čelí vnitropolitickým tlakům, které komplikují dosažení dohody. V USA prezident Trump staví svou politiku na „tvrdém“ postupu vůči Číně, zatímco v Číně čelí prezident Si Ťin-pching nacionalistickým náladám a potřebuje si zachovat pevnou pozici před domácím publikem. Obě strany se proto pohybují na tenkém ledě – ustoupit bez ztráty důstojnosti bude obtížné.

Jednání v Ženevě tak lze chápat jako konstruktivní začátek, nikoli jako zásadní zlom. Jsou příležitostí otestovat vůli obou zemí hledat kompromisy, ale zároveň připomínkou, jak hluboký a strukturální tento obchodní konflikt je. Jak uvedl Wu Xinbo z Fudanovy univerzity: „Jsme teprve na začátku. Nebuďme příliš optimističtí.“

Víkendová setkání v Ženevě, která povede americký ministr financí Scott Bessent společně s čínským vicepremiérem He Lifengem, by mohla přinést první konkrétní výsledek: snížení celních sazeb ze současných extrémních úrovní. Podle osob obeznámených s průběhem příprav by mohly USA jako první krok snížit cla pod 60 %, což by Čína mohla akceptovat. Pokud by byl pokrok dostatečný, mohla by být úleva zavedena už v příštím týdnu.Průzkumný charakter jednání a tlak domácí politikyZdroje však upozorňují, že jednání jsou zatím sondážní a především slouží k vyjádření oboustranných stížností. Každá ze stran má vůči té druhé dlouhý seznam výhrad. Na seznamu požadavků americké strany je vedle snížení cel také zrušení čínských vývozních omezení na vzácné kovy, které jsou nezbytné například pro výrobu magnetů a čipů. Tato omezení již začínají ovlivňovat některé americké průmyslové sektory. Kromě toho se mluví i o pokroku v otázce vývozu fentanylu – syntetického opiátu, který v posledních letech způsobuje vážnou zdravotní krizi v USA. Podle informací agentury Bloomberg by v tomto směru mohla následovat samostatná vyjednávání.Prezident Trump ve svých komentářích vyjádřil odhodlání snížit cla, která jeho vlastní administrativa prudce navýšila během dubna. „Vyšší už to být nemůže – je to 145 %, takže víme, že to půjde dolů,“ uvedl prezident. V podobném duchu se vyjádřil i ministr obchodu Howard Lutnick, který označil deeskalaci za hlavní cíl nadcházejících jednání. „Snížení sazeb na úroveň, na které by mohly a měly být, je cílem Scotta Bessenta i čínské delegace,“ řekl pro CNBC.Vliv na trhy a opatrnost PekinguFinanční trhy na slova amerických představitelů reagovaly pozitivně. Akcie ve čtvrtek výrazně posílily a index S&P 500 se vrátil na úrovně před dubnovým zavedením cel, které tehdy způsobilo největší jednodenní propad trhu od pandemického roku 2020. Asijské trhy následovaly americký optimismus a rovněž zakončily týden v růstu.Na čínské straně však převládá opatrnost. Peking opakovaně vyzval USA k odstranění „jednostranných a škodlivých“ cel, které považuje za překážku konstruktivního dialogu. Mluvčí čínského ministerstva obchodu He Yadong uvedl, že USA „musí prokázat upřímnost a být připraveny napravit své chyby“. Podle vládního think tanku v Pekingu je pravděpodobné, že Čína odpoví recipročně, pokud USA sníží cla, ale není reálné, že by všechna cla byla zrušena. Čína totiž nadále považuje přístup USA za strategicky nepřátelský.Rizika, omezená očekávání a dlouhý procesJednání v Ženevě představují první krok v dlouhém a složitém procesu, jehož výsledek je zatím velmi nejistý. Podle odborníků, jako je Scott Kennedy z Centra pro strategická a mezinárodní studia, je zásadní, že se vůbec konají. „USA a Čína si musí najít způsob, jak koexistovat. Jinak hrozí oddělení, které by mělo závažné důsledky pro globální ekonomiku,“ upozornil Kennedy.Ani v případě, že by USA skutečně snížily cla zpět na úroveň z počátku dubna – konkrétně na 34 %, by to automaticky neznamenalo návrat k předchozí obchodní rovnováze. Stále by šlo o nejvyšší cla zavedená od roku 1930, jak podotýká ekonomka Wendy Cutlerová. Podle Bloomberg Economics se současné clo na Čínu podílí na zvýšení průměrné celní sazby v USA z původních 3 % na 23 %. I částečné snížení by tak ponechalo vysokou bariéru obchodu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.Z ekonomického hlediska by pokračující cla mohla snížit HDP USA o 2,9 % a zvýšit inflaci o 1,7 % během dvou až tří let. To je varování nejen pro investory, ale i pro politiky v roce, který se již nese ve znamení volební kampaně. I kdyby se celní tlak zmírnil, zůstane vysoká nejistota, která zatěžuje jak americké firmy, tak spotřebitele.Peking i Washington čelí vnitropolitickým tlakům, které komplikují dosažení dohody. V USA prezident Trump staví svou politiku na „tvrdém“ postupu vůči Číně, zatímco v Číně čelí prezident Si Ťin-pching nacionalistickým náladám a potřebuje si zachovat pevnou pozici před domácím publikem. Obě strany se proto pohybují na tenkém ledě – ustoupit bez ztráty důstojnosti bude obtížné.Jednání v Ženevě tak lze chápat jako konstruktivní začátek, nikoli jako zásadní zlom. Jsou příležitostí otestovat vůli obou zemí hledat kompromisy, ale zároveň připomínkou, jak hluboký a strukturální tento obchodní konflikt je. Jak uvedl Wu Xinbo z Fudanovy univerzity: „Jsme teprve na začátku. Nebuďme příliš optimističtí.“