Ačkoli americký prezident veřejně tvrdí, že konečné rozhodnutí o případné obchodní dohodě leží na bedrech ministra financí Scotta Bessenta, v zákulisí je zřejmé, že veškerá klíčová rozhodnutí zůstávají na Trumpovi samotném. Tato zdánlivá decentralizace má podle poradců sloužit spíše jako vyjednávací nástroj – cílem je zvýšit vážnost Bessenta v očích čínské strany a posílit jeho pozici v diplomatických kruzích.Přestože se vyjednávání koná v neutrálním prostředí švýcarské Ženevy, symbolika i praktická očekávání jsou zcela reálné. Na dvoudenních jednáních se kromě Bessenta účastní také Jamieson Greer, obchodní zástupce USA, který hrál klíčovou roli už během prvního Trumpova mandátu. Z čínské strany dorazili vysoce postavení představitelé včetně He Lifenga, blízkého poradce prezidenta Si Ťin-pchinga, a podle některých informací také Wang Xiaohong, hlavní bezpečnostní poradce čínského prezidenta.Signály změny v diplomatickém klimatuPřed samotnými schůzkami zaznívala z obou stran opatrná, ale patrná změna tónu. Zatímco na veřejnosti si USA i Čína nadále udržují tvrdé pozice a trvají na svých „červených liniích“, v zákulisí probíhá jemná kalibrace. Koordinované oznámení o setkání v Ženevě, symbolickém místě pro složité diplomatické rozhovory, signalizuje snahu navázat na profesionální úroveň jednání.Podle Kevina Hassetta, šéfa Národní ekonomické rady, obě delegace přistupují k jednáním s „respektem a náznaky pozitivního vývoje“. To představuje kontrast k začátku druhého Trumpova období, kdy čínská strana údajně marně hledala kontakty na americké poradce. Evropští diplomaté označili tehdejší situaci za plnou frustrace a zmatení, protože bylo zřejmé, že Trump usiluje o zásadní změnu vztahů – nikoli prostřednictvím tradiční diplomacie, ale ekonomickým tlakem.Strategie moci a ekonomické zranitelnostiJedním z hlavních pilířů Trumpovy strategie je víra v ekonomickou nevyváženost sil mezi USA a Čínou. Podle amerických představitelů čínská ekonomika jednoduše nemůže dlouhodobě vydržet obchodní válku s USA. Analýzy a ekonomické údaje, na které se Bílý dům odvolává, naznačují křehkost čínského hospodářského modelu a riziko, které s sebou nese dlouhodobá obchodní izolace od největší světové ekonomiky.Přesto není Trumpova strategie jednostranně „jestřábí“. Poradci připouštějí, že Trump má sklon překvapivě měnit kurz, pokud vycítí příležitost k uzavření „velké dohody“. Jeho administrativa vyslala signály, že jednání v Ženevě mají připravit půdu pro možnou deeskalaci napětí. Jednání se mají soustředit nejen na cla, ale i na další palčivé otázky – včetně amerických obav z výroby a pašování fentanylu, na něž Čína signalizovala určitou ochotu spolupracovat.Trumpovi poradci vnímají aktuální víkendové jednání jako šanci přerušit stav diplomatické paralýzy, který charakterizoval poslední měsíce. Snahou je najít cestu, která nevede nutně k bezprostřední dohodě, ale k opětovnému nastavení komunikačního kanálu.Ekonomická dohoda jako „bílá velryba“ Donalda TrumpaNěkteří členové administrativy a bývalí poradci přirovnávají Trumpovu touhu po obchodní dohodě s Čínou k osobní posedlosti. „Je to jeho bílá velryba,“ řekl CNN jeden z úředníků z jeho první vlády – narážka na klasický motiv nepolapitelného cíle, který definuje celý příběh. Trump údajně vnímá velkou dohodu s Čínou jako ekvivalent Nobelovy ceny míru, ekonomickou verzí historického úspěchu. To často vede k napětí s jeho tvrdšími poradci, kteří vnímají nutnost systematického a strategického přístupu k Číně. Trump však opakovaně prokázal ochotu opustit striktní kurz a přistoupit na kompromis, pokud cítí možnost „velkého vítězství“.Nejde jen o prestiž – Trump a jeho tým věří, že efektivní dohoda s Pekingem by mohla uklidnit globální trhy, podpořit americký export a zlepšit vyhlídky pro domácí výrobce. Zároveň by však oslabila čínské ambice na globálním poli a posílila Trumpovu pozici doma i v zahraničí.Situace je v tuto chvíli více než nejistá. Jednání ale dle všeho vykazují zdárný průběh — tedy alespoň nyní na samotném začátku.