O jejím potenciálu se mluví jako o druhé průmyslové revoluci, ale realita na trzích i v podnikové praxi zůstává zatím daleko za očekáváními. Výsledky firem, investice i vývoj produktivity ukazují, že AI sice generuje nadšení, ale nikoli skutečné výnosy. Otázkou je, zda současná vlna zájmu neskončí podobně jako internetová bublina na přelomu tisíciletí.V 80. letech pronesl nositel Nobelovy ceny Robert Solow slavnou větu: „Počítače vidíte všude – kromě statistik produktivity.“ Dnes se zdá, že totéž platí pro umělou inteligenci. A to ještě v horší podobě. Nejenže se její vliv zatím neprojevuje v produktivitě, ale není vidět ani v tržbách, které by měly předcházet jakémukoliv zlepšení efektivity práce.Příkladem nerealistických očekávání je řada vizionářských prohlášení, od Billa Gatese, který predikuje, že AI nahradí většinu učitelů a lékařů, až po Geoffreyho Hintona, jenž v roce 2016 varoval, že je konec radiologů. Od té doby však jejich počet v USA narostl. Významní akademici i konzultační firmy jako McKinsey už přes deset let varují před masivními ztrátami pracovních míst kvůli AI – a přitom se tak zatím neděje.Vysoká očekávání, nízké příjmy a reálné limityTechnologie jako velké jazykové modely jsou sice schopné generovat text, odpovídat na jednoduché otázky nebo pomoci s kódováním, ale tyto úkoly nepřinášejí zásadní obchodní hodnotu. Skutečný problém spočívá v tom, že LLM nejsou dostatečně spolehlivé, aby mohly být nasazeny tam, kde jsou chyby drahé – například v medicíně nebo právu.Některé firmy přiznávají limity otevřeně. Satya Nadella z Microsoftu připustil, že nabídka AI výrazně převyšuje poptávku. Společnost dokonce nedávno oznámila pozastavení několika projektů výstavby datových center, včetně miliardového zařízení v Ohiu.IBM nedávno připomněla příběh Watsona, svého kdysi oslavovaného AI systému. MD Anderson Cancer Center v Texasu po investici 60 milionů dolarů systém v roce 2018 opustil – kvůli chybným doporučením ohrožujícím pacienty.Také OpenAI připouští, že jejich nejnovější modely halucinují v benchmarkových testech více než třetinu času. A to navzdory masivním investicím a marketingu, který vyvolává dojem, že AI brzy změní svět. Chcete využít této příležitosti?Kolik skutečně AI vydělává?Otázka, kolik peněz dnes AI přináší, nemá snadnou odpověď. Firmy své příjmy z AI většinou nezveřejňují, což je samo o sobě varující. Výjimkou je například Microsoft , u kterého analytici odhadují, že jeho AI cloudové tržby činily v roce 2024 asi 10 miliard dolarů, s výhledem na přibližně 13 miliard ročně.Alphabet , mateřská společnost Googlu, hlásí 12,3 miliardy dolarů z cloudových služeb za první čtvrtletí 2025 – ale většina těchto příjmů nemá přímou vazbu na AI. I při optimistických odhadech se roční globální tržby z AI pohybují mezi 30 až 35 miliardami dolarů. Při růstu o 35 % ročně by do roku 2030 dosáhly jen 210 miliard. Otázkou pak zůstává, zda to stačí k ospravedlnění očekávaných kapitálových výdajů na AI infrastrukturu ve výši 270 miliard dolarů už letos.U startupů jako OpenAI a Anthropic byly tržby v roce 2024 pod hranicí 5 miliard dolarů. A giganti jako Meta , Amazon , Apple nebo Tesla o svých AI projektech neuvádějí vůbec nic konkrétního – zřejmě proto, že není co ukazovat.Analytici připomínají i znepokojivý fakt: zatímco Amazon v minulosti generoval 4 dolary příjmů na každý dolar investovaný do infrastruktury, v případě generativní AI je to jen 20 centů. Sliby převážily nad výsledkyDnešní situace silně připomíná internetovou bublinu z přelomu tisíciletí. Tehdy patřily firmy jako Microsoft, Intel nebo Cisco mezi nejhodnotnější akcie, přestože reálné zisky nebyly zdaleka takové, jaké investoři očekávali. Nyní se podobně přeceňují firmy jako OpenAI nebo Anthropic, a očekávání rostou rychleji než výsledky.AI samozřejmě bude dál růst a zlepšovat se – otázka je kdy a jak moc. Velké firmy jako Alphabet nebo Microsoft to přežijí. Menší firmy ale mohou v případě zklamání ztratit financování i důvěru investorů. A až euforie opadne, přijde korekce. Možná dříve než za oněch opakovaných „pět až deset let“.