Projekt nazvaný „Golden Dome“ má být funkční do konce Trumpova současného volebního období, tedy během tří a půl roku. Ambiciózní plán, který má být financován z dosud neschváleného daňového a výdajového zákona, přináší značné příležitosti pro obranný a vesmírný průmysl, ale zároveň otevírá otázky ohledně proveditelnosti, načasování a financování.

Cíle a rozsah projektu Golden Dome

Podle prezidenta Trumpa má nový systém chránit Spojené státy před širokým spektrem hrozeb – od balistických střel až po sofistikované letecké útoky. Trump označil štít jako „velkolepý projekt, který bude chránit americké rodiny“ a dodal, že půjde o „bezpečnostní revoluci“ srovnatelnou s programem Hvězdných válek z 80. let.

Očekává se, že štít bude zahrnovat satelity včasného varování, pokročilé radary i vesmírné interceptory, které by měly tvořit první linii obrany. Cílem je vytvořit systém schopný detekce, sledování a ničení hrozeb ještě mimo americké území, a to s co nejmenším zpožděním.

Ken Herbert z RBC Securities odhaduje, že celkové roční financování systému se zvýší z dříve očekávaných 5 miliard dolarů až na 20 miliard dolarů. To by podle něj znamenalo dramatický posun v politických prioritách a signalizovalo by, že realizace je brána vážně již v krátkodobém horizontu.

Kdo může z projektu nejvíce těžit

Mezi hlavními vítězi projektu se rýsují firmy s výraznou přítomností v oblasti vesmírných technologií a integrovaných systémů protiraketové obrany. Analytik Herbert jmenoval zejména L3Harris Technologies (LHX), Karman Holdings (KRMN) a Northrop Grumman (NOC). Podle něj je L3Harris nejlépe připravena těžit z programu Golden Dome. Firma již investovala 125 milionů dolarů do rozšíření své továrny v Indianě, což naznačuje její očekávání výrazného růstu zakázek.

Dalšími kandidáty na zakázky jsou RTX Corporation (RTX) (dříve Raytheon) a Lockheed Martin (LMT), které disponují sofistikovanými obrannými systémy. Obě společnosti mají zkušenosti s dodávkami pokročilých radarových systémů, raket a systémů řízení palby, což je činí přirozenými partnery vládních projektů tohoto rozsahu.

Pozornost budí také SpaceX Elona Muska, která může nabídnout své raketové technologie a satelitní infrastrukturu. Musk se v posledních měsících profiluje jako důležitý hráč na poli obranných inovací, a ačkoliv v úterý oznámil omezení svých politických výdajů, jeho společnosti zůstávají ve středu zájmu administrativy.

Finanční rámec a legislativní výzvy

Náklady na Golden Dome jsou propojeny s Trumpovým „velkým a krásným“ daňovým a výdajovým zákonem, který však dosud nebyl schválen Kongresem. Zákon zahrnuje 25 miliard dolarů specificky alokovaných na protivzdušnou a protiraketovou obranu. Zvýšené financování pro Golden Dome by se podle dostupných informací mělo objevit v rozpočtech na roky 2026 až 2028.

Podle Toma Karaka z Centra pro strategická a mezinárodní studia bude systém zaměřen nejen na balistické střely z „neposlušných států“, ale na celé spektrum hrozeb, včetně útoků s použitím hypersonických zbraní a dronů. „Už to nebude jen o jednorázové obraně. Musíme chránit americké nebe proti čemukoliv, co přijde,“ uvedl Karako.

Analytici nicméně varují, že schválení zákona může narazit na politický odpor, zejména kvůli vysokým nákladům a potenciálním rozpočtovým dopadům. Rozhodnutí o alokaci prostředků bude záviset na prioritách Kongresu a na schopnosti prezidenta získat podporu napříč politickým spektrem.

Politické pozadí a reakce trhu

Zpráva o projektu Golden Dome přišla v době, kdy prezident Trump stupňuje svou předvolební aktivitu a snaží se profilovat jako silný lídr v oblasti národní bezpečnosti. Projekt má potenciál stát se ústředním bodem jeho kampaně a zároveň slouží jako signál spojencům i protivníkům o ochotě Spojených států investovat do nových obranných kapacit.

Trhy na oznámení reagovaly pozitivně, zejména akcie obranných firem zaznamenaly růst. Výjimkou byla Tesla (TSLA), která klesla o 2,4 %, což je pravděpodobně reakcí na zprávu, že Elon Musk hodlá omezit své politické angažmá. Tento krok může být interpretován jako snaha oddělit svůj byznys s elektromobily od rostoucí kontroverze okolo financování obranných aktivit.

Akvizice startupu Windsurf za 3 miliardy dolarů, kterou OpenAI zvažuje paralelně, i spolupráce s designérským studiem Jonyho Ivea ukazují, že spojení soukromého sektoru s vládními iniciativami v oblasti obrany je silnější než kdy dřív.