Soudní verdikt dočasně umožňuje uplatnění cel Federální odvolací soud v úterý rozhodl, že nejvyšší cla prezidenta Donalda Trumpa mohou vstoupit v platnost, zatímco se budou projednávat právní námitky proti jejich zavedení. Rozhodnutí přichází poté, co Trumpova administrativa podala odvolání proti dřívějšímu verdiktu Mezinárodního obchodního soudu, který konstatoval, že prezident při zavádění cel překročil své pravomoci. Zároveň soud rozhodl, že případy týkající se těchto opatření budou zařazeny do zrychleného řízení, přičemž rozhodnutí v meritu věci se očekává ještě během léta. Ve svém usnesení soud uvedl, že po zvážení všech faktorů dospěl k závěru, že odklad dřívějšího rozhodnutí je oprávněný. Případy budou projednány plénem soudců, a to z důvodu jejich mimořádného významu. Právní zástupci žalujících stran označili verdikt za nešťastný, ale ocenili, že případ bude vyřešen urychleně. Podle právníka Ilyi Somin z George Mason University doufají, že se konečného verdiktu dočkají rychleji, než bývá u federálních odvolacích soudů obvyklé. Bílý dům obhajuje prezidentské pravomoci Bílý dům rozhodnutí odvolacího soudu přivítal. Mluvčí administrativy Kush Desai v oficiálním prohlášení uvedl, že prezident využívá pravomoci svěřené Ústavou a Kongresem, aby reagoval na aktuální hrozby pro národní bezpečnost. Těmi jsou podle Trumpovy vlády především přetrvávající obchodní deficit a obchod s drogami, zejména fentanylem. Zároveň připomněl, že již zavedená sektorová cla, například na hliník, ocel, automobily a jejich díly, nejsou tímto rozhodnutím nijak dotčena. Tato opatření totiž byla realizována na základě článku 232 zákona o rozšiřování obchodu, který prezidentovi umožňuje jednostranně uvalit cla, pokud uzná, že určitý dovoz ohrožuje národní bezpečnost. Tato právní opora je odlišná od zákona, jehož použití je nyní předmětem soudního přezkumu – International Emergency Economic Powers Act . Právní rámec a nejistota pro podniky IEEPA má prezidentovi umožnit zavádění mimořádných opatření, včetně cel, v době národní nouze. Trump se opřel právě o tento zákon při pokusu zavést univerzální 10% clo a další dovozní poplatky vůči zemím jako Mexiko, Kanada nebo Čína. Cílem bylo potrestat jejich údajné selhání při zamezování nelegální migraci a distribuci fentanylu do Spojených států. Ekonomové JPMorgan v květnové zprávě pro klienty upozornili, že pokud by tyto dodatečné poplatky nebyly realizovány, efektivní celní sazba na zboží v USA by klesla z přibližně 13–14 % na 5 %. Přesto by to stále představovalo zhruba dvojnásobek oproti roku 2024, což ukazuje, jak dramaticky se prostředí obchodních tarifů od té doby změnilo. Firmy přitom čelí vážné nejistotě ohledně budoucí politiky, protože Trump často mění přístup – cla zavádí, ruší nebo upravuje bez předvídatelného schématu. Podniky i spotřebitelé tak mají obtíže plánovat své výdaje i výrobní procesy, protože není jasné, jaké cenové zatížení budou dovozové produkty nést v příštích týdnech. Cla jako tlak na přesun výroby do USA Prezident Trump opakovaně vybídl podniky, aby v reakci na cla přesunuly výrobu do Spojených států. Tento apel však naráží na ekonomickou a časovou realitu. Přemístění výrobních kapacit představuje mimořádně náročný proces – vyžaduje nejen roky plánování, ale i investice v řádu stovek milionů až miliard dolarů. Výrobní linky, dodavatelské řetězce a logistická infrastruktura nejsou mobilní bez vysokých nákladů, což činí Trumpův tlak problematickým pro firmy i jejich zákazníky. Zároveň panuje obava, že i v případě, že soudy nakonec Trumpův postup zpochybní, škody na důvěře a kontinuitě obchodní politiky USA již byly způsobeny. Investoři i obchodní partneři vnímají nestálost jako hrozbu, která může ovlivnit nejen krátkodobé obchodní vztahy, ale i dlouhodobé strategie lokalizace výroby. Soudní rozhodnutí, které umožňuje dočasné uplatnění Trumpových cel, zvýrazňuje napětí mezi výkonnou mocí a právními limity obchodní politiky. Zatímco Bílý dům tento krok vítá jako nástroj k ochraně národní bezpečnosti, firmy i spotřebitelé čelí výrazné nejistotě a zvýšeným nákladům. Celní politika se mění rychlým tempem, což ztěžuje plánování a nutí podniky zvažovat přesun výroby. Pokud soud nakonec rozhodne ve prospěch žalobců, může dojít ke zpětnému přehodnocení celé obchodní strategie. Do té doby zůstává situace nestabilní, s přímými důsledky pro globální obchod i americkou ekonomiku.