Většina galerií na Art Basel 2025 zvolila apolitická a vizuálně přitažlivá díla
Politicky angažované umění bylo výjimkou, ale dokázalo zaujmout i prodat
Prodeje byly silné navzdory globálním krizím, trh s uměním ukázal odolnost
Přesto atmosféra v Basileji působila jako zcela odtržený svět – plný barev, estetiky a snahy o vizuální únik. Většina galerií se rozhodla pro prezentaci „bezpečných“ a apolitických děl, která nevyvolávají kontroverze a odpovídají náladě současného trhu. Umění se zde stalo nejen investicí, ale i psychologickým útočištěm.
Obchodník Larry Gagosian, který na veletrhu dohlížel na prezentaci včetně raného obrazu Cy Twomblyho oceněného na více než 30 milionů dolarů, uvedl, že navzdory složité světové situaci se jeho galerii podařilo dobře prodávat. Podle něj dnes mnoho lidí „touží po úniku do jiného vesmíru“. Tento únik byl zřejmý i v samotném uspořádání veletrhu – nádherné abstraktní obrazy koexistovaly s krajinami, portréty a dalšími díly, jejichž společným jmenovatelem byla vizuální přitažlivost a nekonfliktnost.
Tato volba nebyla náhodná. Dlouhodobý pokles trhu s uměním nutí galerie i sběratele k opatrnosti. „Je jasné, že lidé přinášejí věci, které chtějí prodat,“ uvedla americká poradkyně Suzanne Modica. Výsledkem je převaha pozitivně laděného, často barevného a surrealistického umění, které působí jako protipól globálních zpráv.
Zdroj: Getty images
Politika jen v náznacích, přesto nepřehlédnutelná
Ačkoliv většina stánků hrála na jistotu, několik vystavovatelů se rozhodlo jít proti proudu a nabídnout díla s otevřeně politickým poselstvím. Na paralelním veletrhu Liste vystavil nizozemský umělec Jonas Staal sérii obrazů hořících jachet, včetně fiktivní scény se superjachtou Jeffa Bezose. Galerie Laveronica je nabízela v cenovém rozmezí od 10 000 do 19 000 eur.
Na hlavním veletrhu zaujala galerie Sprüth Magers výrazným dílem americké umělkyně Barbary Kruger s názvem „Untitled (WAR TIME, WAR CRIME)“. Kompozice obsahovala slovní hříčky jako „CLASS WAR“, „TRADE WAR“ či „COLD WAR“ a prodala se za 650 000 dolarů. „Je lákavé přivézt jen bezpečné věci, ale důležitější je držet se své identity,“ uvedl galerista Andreas Gegner.
Navzdory těmto výjimkám zůstávaly tyto příspěvky menšinové a většina prostoru patřila dílům, která nevyvolávají konfliktní reakce. Hlavní kurátorka Collection Pictet, Loa Haagen Pictet, popsala letošní nabídku jako „spoustu barevného a radostného umění“, které se „snaží nikoho nerozladit“.
Prodeje ukazují, že strategie funguje
Z opatrného přístupu těžila i čísla. Galerie David Zwirner oznámila již během prvního dne prodej 68 děl, včetně závěsné síťové sochy Ruth Asawy za 9,5 milionu dolarů. Hauser & Wirth prodala 33 děl a Thaddaeus Ropac více než 20. Ceny se pohybovaly v milionech dolarů – obraz od Georga Baselitze stál 1,8 milionu, dílo Marka Bradforda 3,5 milionu.
Vysoký zájem a objemy prodejů potvrzují, že i v nejisté době trh s uměním dokáže vykázat značnou odolnost, pokud se nabídka přizpůsobí náladám publika. Partner a prezident galerie Hauser & Wirth Marc Payot to shrnul slovy: „Je fantastické vidět tak silný trh v době, která je jinak velmi obtížná.“
Tento úspěch byl vidět i ve výstavní sekci Unlimited, kde dominovala velkoformátová díla, opět převážně estetická, harmonická a nekonfliktní. Celkově bylo možné vnímat veletrh jako prostor, který se záměrně vzdaluje realitě a místo ní nabízí iluzi, krásu a stabilitu – komodity, po kterých v roce 2025 evidentně roste poptávka.
Veletrh jako zrcadlo globální nejistoty
Přestože atmosféra Art Basel působila jako únik z reality, geopolitika se do něj nenápadně vplížila. Podle generálního ředitele veletrhu Noaha Horowitze například někteří klienti z Libanonu a Izraele nedorazili kvůli eskalaci konfliktů v posledních 48 hodinách. Přímý důkaz, že ani umělecký svět není zcela imunní vůči napětí, které panuje ve světě.
Basilej se však znovu ukázala jako symbol jednoty mezinárodní umělecké komunity. Navzdory válečným konfliktům, ekonomickým nejistotám a politickým rozporům se zde sešli sběratelé, galeristé a umělci z celého světa, aby společně oslavili tvorbu a kreativitu.
I v těžkých časech tak Art Basel ukázal, že umění může fungovat jako stabilizující síla – estetická, ekonomická i lidská. A právě tato schopnost nabídnout útočiště, investici i emoci dává veletrhu jeho jedinečné postavení v globálním kulturním kalendáři.
Zdroj: Shutterstock
Přesto atmosféra v Basileji působila jako zcela odtržený svět – plný barev, estetiky a snahy o vizuální únik. Většina galerií se rozhodla pro prezentaci „bezpečných“ a apolitických děl, která nevyvolávají kontroverze a odpovídají náladě současného trhu. Umění se zde stalo nejen investicí, ale i psychologickým útočištěm.Obchodník Larry Gagosian, který na veletrhu dohlížel na prezentaci včetně raného obrazu Cy Twomblyho oceněného na více než 30 milionů dolarů, uvedl, že navzdory složité světové situaci se jeho galerii podařilo dobře prodávat. Podle něj dnes mnoho lidí „touží po úniku do jiného vesmíru“. Tento únik byl zřejmý i v samotném uspořádání veletrhu – nádherné abstraktní obrazy koexistovaly s krajinami, portréty a dalšími díly, jejichž společným jmenovatelem byla vizuální přitažlivost a nekonfliktnost.Tato volba nebyla náhodná. Dlouhodobý pokles trhu s uměním nutí galerie i sběratele k opatrnosti. „Je jasné, že lidé přinášejí věci, které chtějí prodat,“ uvedla americká poradkyně Suzanne Modica. Výsledkem je převaha pozitivně laděného, často barevného a surrealistického umění, které působí jako protipól globálních zpráv.Politika jen v náznacích, přesto nepřehlédnutelnáAčkoliv většina stánků hrála na jistotu, několik vystavovatelů se rozhodlo jít proti proudu a nabídnout díla s otevřeně politickým poselstvím. Na paralelním veletrhu Liste vystavil nizozemský umělec Jonas Staal sérii obrazů hořících jachet, včetně fiktivní scény se superjachtou Jeffa Bezose. Galerie Laveronica je nabízela v cenovém rozmezí od 10 000 do 19 000 eur.Na hlavním veletrhu zaujala galerie Sprüth Magers výrazným dílem americké umělkyně Barbary Kruger s názvem „Untitled “. Kompozice obsahovala slovní hříčky jako „CLASS WAR“, „TRADE WAR“ či „COLD WAR“ a prodala se za 650 000 dolarů. „Je lákavé přivézt jen bezpečné věci, ale důležitější je držet se své identity,“ uvedl galerista Andreas Gegner.Navzdory těmto výjimkám zůstávaly tyto příspěvky menšinové a většina prostoru patřila dílům, která nevyvolávají konfliktní reakce. Hlavní kurátorka Collection Pictet, Loa Haagen Pictet, popsala letošní nabídku jako „spoustu barevného a radostného umění“, které se „snaží nikoho nerozladit“.Prodeje ukazují, že strategie fungujeZ opatrného přístupu těžila i čísla. Galerie David Zwirner oznámila již během prvního dne prodej 68 děl, včetně závěsné síťové sochy Ruth Asawy za 9,5 milionu dolarů. Hauser & Wirth prodala 33 děl a Thaddaeus Ropac více než 20. Ceny se pohybovaly v milionech dolarů – obraz od Georga Baselitze stál 1,8 milionu, dílo Marka Bradforda 3,5 milionu.Vysoký zájem a objemy prodejů potvrzují, že i v nejisté době trh s uměním dokáže vykázat značnou odolnost, pokud se nabídka přizpůsobí náladám publika. Partner a prezident galerie Hauser & Wirth Marc Payot to shrnul slovy: „Je fantastické vidět tak silný trh v době, která je jinak velmi obtížná.“Tento úspěch byl vidět i ve výstavní sekci Unlimited, kde dominovala velkoformátová díla, opět převážně estetická, harmonická a nekonfliktní. Celkově bylo možné vnímat veletrh jako prostor, který se záměrně vzdaluje realitě a místo ní nabízí iluzi, krásu a stabilitu – komodity, po kterých v roce 2025 evidentně roste poptávka.Veletrh jako zrcadlo globální nejistotyPřestože atmosféra Art Basel působila jako únik z reality, geopolitika se do něj nenápadně vplížila. Podle generálního ředitele veletrhu Noaha Horowitze například někteří klienti z Libanonu a Izraele nedorazili kvůli eskalaci konfliktů v posledních 48 hodinách. Přímý důkaz, že ani umělecký svět není zcela imunní vůči napětí, které panuje ve světě.Basilej se však znovu ukázala jako symbol jednoty mezinárodní umělecké komunity. Navzdory válečným konfliktům, ekonomickým nejistotám a politickým rozporům se zde sešli sběratelé, galeristé a umělci z celého světa, aby společně oslavili tvorbu a kreativitu.I v těžkých časech tak Art Basel ukázal, že umění může fungovat jako stabilizující síla – estetická, ekonomická i lidská. A právě tato schopnost nabídnout útočiště, investici i emoci dává veletrhu jeho jedinečné postavení v globálním kulturním kalendáři.