Trump povoluje Číně nákup íránské ropy. Změní to geopolitickou rovnováhu?Bývalý prezident Donald Trump svým výrokem na Truth Social výrazně překvapil trhy i politické komentátory. Prohlášením, že „Čína nyní může pokračovat v nákupu ropy z Íránu“, učinil krok, který se zdá být v přímém rozporu s dosavadní politikou Spojených států. Jen několik měsíců předtím totiž jeho administrativa zavedla sankce proti čínským rafinériím a přepravním společnostem zapojeným do nákupu íránské ropy, v rámci tzv. „kampaně maximálního tlaku“ na Teherán.Tento politický obrat přichází jen krátce po tom, co USA společně s Izraelem bombardovaly íránská jaderná zařízení. Írán na to reagoval pouze symbolickým útokem na evakuovanou americkou základnu v Kataru, což situaci uklidnilo. Trump následně připsal sám sobě zásluhy za dosažení příměří mezi Izraelem a Íránem. V tomto kontextu pak jeho prohlášení o čínském nákupu íránské ropy působí jako součást širší diplomatické strategie, která má potenciál předefinovat rovnováhu na Blízkém východě i v rámci americko-čínských vztahů.Od sankcí ke vstřícnosti – obrat v politice během několika týdnůPřístup administrativy vůči Íránu a Číně se od března značně proměnil. Tehdy Trumpův ministr financí Scott Bessent prohlásil, že cílem sankcí je „přerušit příjmy, které Teheránu umožňují financování terorismu“. Sankce byly zaměřeny nejen na čínské „čajové“ rafinérie, ale i na lodní společnosti a takzvanou „stínovou flotilu“ Sepehr Energy, která zajišťuje přepravu íránské ropy. Oznámené uvolnění nákupů z Íránu ze strany Číny je tedy zásadní změnou kurzu, jež může mít vážné důsledky jak pro energetické trhy, tak pro diplomatické vztahy USA s jejich tradičními spojenci.Čína dlouhodobě nakupuje většinu z 1,5 milionu barelů ropy denně, které Írán vyváží, a je pro Teherán klíčovým ekonomickým partnerem. Tento vztah se zintenzivnil v posledních čtyřech letech, kdy se vývoz íránské ropy více než ztrojnásobil. USA tak nyní čelí dilematu: buď pokračovat v politice tlaku, nebo se pokusit o stabilizaci regionu prostřednictvím kompromisů a diplomatických ústupků.Ropa, trhy a politické signályCeny ropy reagovaly na situaci velmi citlivě. Po víkendových útocích amerických sil na íránské cíle se ropa Brent dočasně vyšplhala nad 80 dolarů za barel, ale následně klesla na přibližně 68 dolarů, protože obchodníci vsadili na uklidnění situace. Tento vývoj ukazuje, že trhy věří v deeskalaci napětí, ale zároveň zůstávají obezřetné. Možnost, že Írán uzavře Hormuzský průliv, stále představuje reálné riziko pro globální dodávky ropy.Obrat v Trumpově rétorice může být signálem nejen pro Peking a Teherán, ale i pro domácí voliče v USA. V období obchodních vyjednávání s Čínou může být uvolnění sankcí prezentováno jako pragmatický krok s cílem podpořit americké energetické exporty, i když zároveň znamená ústupek Teheránu. Není však jisté, zda tento krok skutečně povede ke zmírnění napětí nebo pouze vytvoří nové body konfliktu mezi USA a jejich partnery v regionu.Opatrné reakce, nejistá budoucnostZatímco Trump hovoří o úspěchu, Bílý dům, ministerstvo financí i zahraničí mlčí, což zanechává investory i partnery USA v nejistotě. Analytici varují, že bez konkrétních kroků – například formálního zrušení sankcí – zůstává celá situace pouze na úrovni rétoriky. Jak uvedl Fernando Ferreira z Rapidan Energy, bez dohody o íránském jaderném programu je plná legalizace vývozu íránské ropy stále málo pravděpodobná.Změna přístupu USA přichází v době, kdy čínská vláda zesiluje kritiku amerických sankcí, které podle ní ohrožují globální obchodní stabilitu. Pokud Trumpova administrativa skutečně změní kurz, mohla by tím získat lepší pozici v obchodním vyjednávání, ale také vyvolat vnitropolitické spory, zejména s republikány, kteří dlouhodobě prosazují tvrdý přístup k Íránu. Další vývoj bude záviset na konkrétních krocích administrativy a reakcích globálních trhů.