Klíčové body
- Trump zpochybnil dohodu a opět pohrozil cly vůči Japonsku
- Tvrzení o absenci nákupů rýže a aut neodpovídají datům
- Vyjednávání stagnuje hlavně kvůli americkým clům na automobily
- Japonsko reaguje zdrženlivě, snaží se o diplomatické řešení
Napětí ve vztazích USA a Japonska: Trump hrozí cly a zpochybňuje obchodní dohodu
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil diplomatické vody, když vyjádřil pochybnosti o dosažení obchodní dohody s Japonskem, klíčovým spojencem USA ve východní Asii. Vypjaté výroky pronesl během cesty Air Force One, přičemž zároveň zopakoval hrozbu nových cel na japonské zboží – konkrétně kvůli tvrzení, že Japonsko odmítá nakupovat americkou rýži a automobily. Tato tvrzení se však rozcházejí s oficiálními daty.

Trumpova vyjádření přicházejí v citlivém období – devadesátidenní přestávka v celní válce, kterou sám vyhlásil, se blíží ke konci 9. července. Bez nové dohody by tak mohl přijít další zásah do obchodních vztahů, který by zkomplikoval nejen japonský vývoz, ale i diplomatické vazby.
Data mluví jinak než prezident
V jednom ze svých výroků Trump tvrdil, že Japonsko „nechce brát“ americkou rýži, a dokonce že „za posledních 10 let jsme jim nedali ani jedno auto“. Tato slova však odporují statistikám. Podle amerického statistického úřadu Japonsko v loňském roce nakoupilo americkou rýži za 298 milionů dolarů, a jen mezi lednem a dubnem letošního roku činil objem dovozu 114 milionů dolarů.
A co se týče automobilů? Japonská asociace dovozců uvádí, že do země bylo v roce 2024 dovezeno více než 16 000 amerických vozidel. Přesto prezident v úterý své tvrzení zopakoval a naznačil, že stanoví nové clo ve výši „30 %, 35 %, nebo jakoukoli jinou sazbu“.
Z Trumpových slov je zřejmé, že tlak má být taktikou k dosažení výhodnější obchodní dohody – nebo alespoň k předvedení tvrdého postoje před domácím publikem.
Vyjednávání v patové situaci
Obchodní jednání mezi Spojenými státy a Japonskem uvízla v mrtvém bodě především kvůli Trumpovým autoclům, které tvoří zásadní překážku. Japonsko dlouhodobě usiluje o jejich zrušení – 25% clo na automobily je totiž vážnou zátěží pro jedno z hlavních odvětví japonské ekonomiky. Americký prezident však odmítá ustoupit.
Ani summit G7 v polovině června, kde se setkal premiér Shigeru Ishiba s Trumpem, nepřinesl žádný výraznější posun. Obě strany se sice dohodly na pokračování vyjednávání, avšak v konkrétních otázkách zůstávají zásadní rozpory.
V tomto kontextu do Washingtonu minulý týden přicestoval již posedmé hlavní japonský vyjednavač Ryosei Akazawa, a japonský ministr zahraničí Takeshi Iwaya se účastnil čtyřstranného jednání s Austrálií a Indií. Ani tyto diplomatické kroky ale zatím nezměnily tón amerického prezidenta, který tvrdí, že jiné země jsou „rozmazlené tím, jak nás 30–40 let okrádaly“.

Japonská reakce: zdrženlivost a snaha o dialog
Zatímco Trump přitvrzuje rétoriku, japonská strana reaguje s rezervou. Náměstek ministra vnitra Kazuhiko Aoki ve středu potvrdil, že jednání pokračují a že japonská vláda si je vědoma Trumpových výroků, ale odmítl je blíže komentovat. Zopakoval pouze závazek pokračovat v „intenzivních a čestných jednáních“, která by vedla k dohodě výhodné pro obě strany.
Důvod pro zdrženlivý postoj Japonska je jasný – americký trh je pro Japonsko klíčový nejen pro automobilový průmysl, ale i pro další odvětví exportu. Japonsko má zároveň strategický zájem udržet si bezpečnostní spojenectví se Spojenými státy, zvláště v době narůstajících napětí v Indo-Pacifiku.
Zda však bude mít diplomacie dost času, je nejisté. Prezident Trump dal totiž najevo, že neplánuje odklad celní ofenzivy, a jak řekl novinářům: „O pozastavení neuvažuji.“
Budoucí vývoj bude záviset na rozhodnosti obou stran
Další vývoj situace bude záležet především na tom, zda se americká administrativa rozhodne pokračovat v eskalaci tlaku, nebo zda dá přednost stabilitě vztahů se svým strategickým spojencem. Pro Japonsko je klíčové, aby nebylo vnímáno jako slabá strana, která ustupuje pod tlakem, ale zároveň potřebuje zachovat přístup na americký trh, zejména v automobilovém a zemědělském sektoru.
V případě, že by Spojené státy skutečně zavedly nová cla, mohlo by to spustit sérii odvetných kroků, které by ovlivnily nejen bilaterální obchod, ale i širší geopolitické vztahy v Asii. Japonsko by se mohlo více přiklonit k jiným partnerům, jako je Evropská unie nebo Jižní Korea, a posílit spolupráci v rámci regionálních obchodních dohod jako CPTPP.
Z americké strany může být Trumpova tvrdá rétorika součástí domácí politické strategie, zejména s ohledem na blížící se prezidentské volby. Obchodní politika se tak stává nejen nástrojem ekonomického tlaku, ale i kampaně před domácím publikem, kterému prezident prezentuje svou snahu o „spravedlivější“ podmínky pro americké výrobce.
Bez ohledu na krátkodobé výkyvy ale zůstává jisté, že USA a Japonsko budou muset spolupracovat i nadále. Jejich hospodářské i bezpečnostní vazby jsou příliš hluboké na to, aby si mohly dovolit dlouhodobé ochlazení vztahů. Pokud se obě strany dokáží dohodnout na vyváženém kompromisu, mohou krizi přetavit v příležitost k obnově důvěry.
Chcete využít této příležitosti?
Zanechte svůj telefon a email a budete kontaktováni licencovanými odborníky