Řada společností, fondů i jednotlivých investorů věří, že právě AI může být klíčem k vyšším výnosům. S rostoucím počtem nástrojů využívajících strojové učení a generativní modely se zdá, že se investiční strategie zásadně mění. Přesto však data ukazují, že většina fondů a manažerů nedosahuje lepších výsledků než trh, a to ani s pomocí těchto pokročilých nástrojů.Podle průzkumu společnosti Broadridge Financial Solutions z loňského roku se dvě třetiny dotazovaných firem spoléhaly na generativní AI při investičním rozhodování nebo při průzkumu trhu. Umělá inteligence se tak stala běžnou součástí každodenní práce finančních profesionálů. To ale zároveň vytváří nové napětí – pokud AI využívají všichni, pak přestává být konkurenční výhodou.Proč AI nestačí?Zásadním konceptem, který pomáhá tento paradox vysvětlit, je “Aritmetika aktivního řízení”, jejímž autorem je nositel Nobelovy ceny William Sharpe. Ve svém článku z roku 1990 poukázal na jednoduchý, ale zásadní fakt: aktivní manažeři nemohou v průměru překonávat trh, protože všichni dohromady tvoří právě trh samotný. Jejich výsledky jsou tedy hrou s nulovým součtem – a po započítání nákladů dokonce hrou se záporným součtem.Tento princip potvrzují i data. Index Eurekahedge AI Hedge Fund Index, který měří výkonnost hedgeových fondů používajících AI, byl ještě začátkem roku aktivní – a tehdy výrazně zaostával za širokým trhem. Za indexem S&P 500 ztrácel 23 procentních bodů v ročním výnosu, 11 procentních bodů v pětiletém a 8 bodů v desetiletém výnosu. Navzdory využívání moderní technologie tak tyto fondy nedokázaly trh porazit.Podobně na tom byly i tradiční americké akciové fondy s velkou tržní kapitalizací, včetně ETF. Pokud by umělá inteligence skutečně nabízela výraznou výhodu, očekávali bychom, že se výsledky těchto fondů zlepší. Jenže podíl těch, které překonaly trh, v roce 2024 dosáhl pouhých 35 %, což je dokonce mírně pod průměrem od roku 2001. Chcete využít této příležitosti?Kreativita jako klíčový faktorOdpověď na otázku, proč AI zatím trh nepřekonává, může spočívat v samotné povaze této technologie. Jak vysvětluje Lawrence Tint, bývalý ředitel BGI a kolega Williama Sharpa, rozhodující je schopnost kreativity. Pokud je AI pouze nástrojem na efektivní analýzu již existujících dat, pak nemůže přijít s novými investičními strategiemi – a bez skutečné inovace trh zkrátka nepřekoná.Tint připouští, že existují výjimeční lidé, kteří by s pomocí AI mohli dosáhnout mimořádných výsledků. V takovém případě by však úspěch nepatřil AI jako takové, ale právě tomu kreativnímu jednotlivci, který umí její schopnosti využít způsobem, který ostatní neumí napodobit. Jakmile se ale jeho přístup rozšíří, výhoda rychle zmizí – AI totiž umožňuje rychlou replikaci všeho, co jednou fungovalo.To vede k zajímavé tezi: pokud by umělá inteligence byla opravdu kreativní a originální, pak by se její přínos rychle vyčerpal právě kvůli své schopnosti zničit každou dočasnou výhodu, kterou vytvoří. A pokud kreativní není, pak bude vždy záviset na lidském úsudku a vynalézavosti.AI mění hru, ale ne výsledekAť už je AI jakkoli pokročilá, její schopnost systematicky porážet trh je zatím nedoložená. Rozšířené využití této technologie mezi investičními firmami z ní sice činí užitečný nástroj pro analýzu a provozní efektivitu, ale není zárukou vyššího výnosu. Trh zůstává extrémně konkurenční a každá nová metoda nebo algoritmus se velmi rychle stává standardem.Na závěr stojí za to připomenout slova samotného Sharpa a jeho myšlenku „aritmetiky aktivního řízení“. Bez ohledu na nástroje a technologie totiž trh tvoří právě ti, kdo se ho snaží porazit – a v průměru to z definice není možné. Umělá inteligence tedy může být efektivní, rychlá a důkladná, ale její výkonnost jako investičního nástroje zůstává zatím pod průměrem trhu.V konečném důsledku tak možná AI skutečně doporučí to, co už dnes ví řada zkušených investorů: nejjednodušší a často nejvýhodnější strategií je pasivní investování do nízkonákladových indexových fondů. A možná právě to bude nejcennější rada, kterou nám AI může dát.