Klíčové body

Cena ropy klesá kvůli vyšší než očekávané produkci OPEC+ o 548 000 barelů denně
OPEC+ sází na silnou letní poptávku, ale hrozí nadbytek po sezóně
Trumpova nová cla a výhrůžky vůči BRICS zvyšují nejistotu ohledně globální poptávky
Další zvýšení těžby může přijít už v září a dokončit obnovu 2,2 milionu barelů

Cena ropy Brent se propadla až o 1,6 % na 67 USD za barel, přičemž už v pátek zaznamenala pokles o 0,7 %. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) se držela v blízkosti 66 USD. Obchodníci se začínají obávat, že trh nebude schopen absorbovat dodatečné dodávky, zvláště když hrozí další zpomalení poptávky kvůli nové vlně amerických celních opatření.

Zástupci aliance OPEC+ argumentují, že trh má podle jejich analýz dostatečnou sezónní poptávku díky letnímu období a že je schopen nové dodávky zvládnout. Tento krok má zároveň politický rozměr – skupina reaguje na opakované výzvy prezidenta Donalda Trumpa ke snižování cen pohonných hmot, které jsou v USA citlivým tématem v kontextu blížících se voleb. OPEC+ tak částečně ustupuje tlaku Washingtonu a zároveň testuje hranice trhu.

Podle Roberta Rennieho, vedoucího výzkumu komodit a uhlíku ve Westpac Banking Corp, však nelze přehlédnout rizika poklesu cen ropy v následujících měsících. Upozornil, že po skončení léta sezónní poptávka zpravidla klesá a v kombinaci s vyšší produkcí může dojít k přebytku. OPEC+ tak podle něj „zjevně využívá období napjaté situace na globálních energetických trzích“, avšak s vědomím, že situace může rychle přejít v opačný extrém.

Ropný trh je už nyní výrazně nestabilní. Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který nedávno vedl k prudkému nárůstu cen, byl sice zmírněn křehkým příměřím, ale pozornost investorů se přesunula k dodávkám OPEC+ a k nové vlně obchodních hrozeb z USA. Ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že americká cla vůči vybraným zemím vstoupí v platnost 1. srpna, což poskytuje krátký odklad od původně očekávaného termínu 9. července. Tento posun nicméně neuklidnil trhy – spíše přispěl k nejistotě ohledně dalších kroků americké administrativy.

Dalším faktorem, který destabilizuje tržní náladu, je výrok Donalda Trumpa z neděle večer. Ve svém příspěvku na sociálních sítích prohlásil, že uvalí dodatečné 10% clo na všechny země, které se připojí k „protiamerické politice BRICS“. Tento krok vnáší další geopolitickou nejistotu do už tak napjatého globálního obchodního prostředí a vyvolává nové otázky o budoucí poptávce po ropě.

Zásadní obrat v přístupu OPEC+ lze pozorovat už několik měsíců. Aliance původně plánovala postupné navyšování těžby o 411 000 barelů denně v květnu, červnu a červenci. Srpnové navýšení tak představuje výrazné zrychlení tohoto procesu. Obchodníci přitom očekávali, že v srpnu zůstane tempo růstu na stejné úrovni. Nové rozhodnutí tak signalizuje změnu strategie – po letech, kdy aliance ropnou produkci omezovala, se nyní snaží získat zpět podíl na trhu.

Skupina OPEC+ své rozhodnutí vysvětlila zdravými základy trhu a stabilním globálním ekonomickým výhledem. Saúdská Arábie tento optimismus podtrhla tím, že zvýšila ceny své referenční ropy pro Asii, což je vnímáno jako signál důvěry ve schopnost trhu zvládnout zvýšenou nabídku. Další možné zvýšení produkce by mělo být projednáno na nadcházejícím zasedání aliance dne 3. srpna. Pokud se dohodne, mohlo by jít o další navýšení o 548 000 barelů denně, čímž by se uzavřelo obnovení celkového objemu 2,2 milionu barelů denně, který byl v roce 2023 redukován.

Současná situace tak ukazuje na stále napjatější rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Na jedné straně stojí snaha ropných producentů těžit z aktuálního růstu cen a geopolitické nejistoty, na straně druhé obavy z nadměrné produkce, která může podkopat stabilitu trhu. S výhledem na podzim, kdy poptávka tradičně slábne, bude důležité sledovat nejen rozhodnutí OPEC+, ale i vývoj mezinárodní obchodní politiky a případné zpomalení globální ekonomiky.

Tato aliance se rozhodla v srpnu zvýšit těžbu o 548 000 barelů denně, což je více, než analytici původně předpokládali. Cílem tohoto kroku je uvolnit omezení těžby dříve, než se původně plánovalo. Trhy však tento krok nepřivítaly pozitivně – právě naopak. Vyšší dodávky v kombinaci s obavami o výhled globální poptávky totiž vyvolaly obavy z nadbytku ropy na trhu, což se okamžitě projevilo poklesem cen.Cena ropy Brent se propadla až o 1,6 % na 67 USD za barel, přičemž už v pátek zaznamenala pokles o 0,7 %. Cena americké ropy West Texas Intermediate se držela v blízkosti 66 USD. Obchodníci se začínají obávat, že trh nebude schopen absorbovat dodatečné dodávky, zvláště když hrozí další zpomalení poptávky kvůli nové vlně amerických celních opatření.Zástupci aliance OPEC+ argumentují, že trh má podle jejich analýz dostatečnou sezónní poptávku díky letnímu období a že je schopen nové dodávky zvládnout. Tento krok má zároveň politický rozměr – skupina reaguje na opakované výzvy prezidenta Donalda Trumpa ke snižování cen pohonných hmot, které jsou v USA citlivým tématem v kontextu blížících se voleb. OPEC+ tak částečně ustupuje tlaku Washingtonu a zároveň testuje hranice trhu.Podle Roberta Rennieho, vedoucího výzkumu komodit a uhlíku ve Westpac Banking Corp, však nelze přehlédnout rizika poklesu cen ropy v následujících měsících. Upozornil, že po skončení léta sezónní poptávka zpravidla klesá a v kombinaci s vyšší produkcí může dojít k přebytku. OPEC+ tak podle něj „zjevně využívá období napjaté situace na globálních energetických trzích“, avšak s vědomím, že situace může rychle přejít v opačný extrém.Ropný trh je už nyní výrazně nestabilní. Konflikt mezi Izraelem a Íránem, který nedávno vedl k prudkému nárůstu cen, byl sice zmírněn křehkým příměřím, ale pozornost investorů se přesunula k dodávkám OPEC+ a k nové vlně obchodních hrozeb z USA. Ministr obchodu Howard Lutnick uvedl, že americká cla vůči vybraným zemím vstoupí v platnost 1. srpna, což poskytuje krátký odklad od původně očekávaného termínu 9. července. Tento posun nicméně neuklidnil trhy – spíše přispěl k nejistotě ohledně dalších kroků americké administrativy.Dalším faktorem, který destabilizuje tržní náladu, je výrok Donalda Trumpa z neděle večer. Ve svém příspěvku na sociálních sítích prohlásil, že uvalí dodatečné 10% clo na všechny země, které se připojí k „protiamerické politice BRICS“. Tento krok vnáší další geopolitickou nejistotu do už tak napjatého globálního obchodního prostředí a vyvolává nové otázky o budoucí poptávce po ropě.Zásadní obrat v přístupu OPEC+ lze pozorovat už několik měsíců. Aliance původně plánovala postupné navyšování těžby o 411 000 barelů denně v květnu, červnu a červenci. Srpnové navýšení tak představuje výrazné zrychlení tohoto procesu. Obchodníci přitom očekávali, že v srpnu zůstane tempo růstu na stejné úrovni. Nové rozhodnutí tak signalizuje změnu strategie – po letech, kdy aliance ropnou produkci omezovala, se nyní snaží získat zpět podíl na trhu.Skupina OPEC+ své rozhodnutí vysvětlila zdravými základy trhu a stabilním globálním ekonomickým výhledem. Saúdská Arábie tento optimismus podtrhla tím, že zvýšila ceny své referenční ropy pro Asii, což je vnímáno jako signál důvěry ve schopnost trhu zvládnout zvýšenou nabídku. Další možné zvýšení produkce by mělo být projednáno na nadcházejícím zasedání aliance dne 3. srpna. Pokud se dohodne, mohlo by jít o další navýšení o 548 000 barelů denně, čímž by se uzavřelo obnovení celkového objemu 2,2 milionu barelů denně, který byl v roce 2023 redukován.Současná situace tak ukazuje na stále napjatější rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Na jedné straně stojí snaha ropných producentů těžit z aktuálního růstu cen a geopolitické nejistoty, na straně druhé obavy z nadměrné produkce, která může podkopat stabilitu trhu. S výhledem na podzim, kdy poptávka tradičně slábne, bude důležité sledovat nejen rozhodnutí OPEC+, ale i vývoj mezinárodní obchodní politiky a případné zpomalení globální ekonomiky.