Zavedením nových vývozních omezení na technologie spojené s bateriemi pro elektromobily a zpracováním lithia zvyšuje svůj vliv na klíčové prvky dodavatelského řetězce. Podle oznámení čínského ministerstva obchodu bude vývoz těchto technologií do zahraničí – včetně formou spolupráce nebo investic – vyžadovat státní licenci. Tím Peking posiluje kontrolu nad duševním vlastnictvím a výrobními kapacitami v oblasti, kde je již dominantním hráčem.

Omezení se týkají především výroby katod pro lithium-železo-fosfátové (LFP) baterie, dále také těžby, rafinace a zpracování lithia – suroviny zásadní pro provoz elektromobilů. Tento krok navazuje na dřívější restrikce exportu vzácných zemin a magnetických materiálů, které Čína uplatnila před třemi měsíci. Všechny tyto komponenty hrají klíčovou roli nejen v elektromobilitě, ale i v dalších odvětvích, včetně spotřební elektroniky a obranného průmyslu.

Geopolitické dopady a reakce zahraničních trhů

Nové licenční požadavky vyvolaly nejistotu ohledně expanze čínských výrobců elektromobilů do zahraničí. Evropská unie mezitím zavedla cla na čínské automobily, aby donutila výrobce přesunout výrobu přímo na evropské území. V reakci na to čínské společnosti jako CATL nebo BYD začaly lokalizovat výrobu baterií v Evropě, jihovýchodní Asii a Spojených státech. CATL, největší světový výrobce baterií pro elektromobily a klíčový dodavatel společnosti Tesla (TSLA), má továrny v Německu a Maďarsku a plánuje rozšíření ve Španělsku. BYD, který loni předstihl Teslu a stal se největším světovým výrobcem elektromobilů, provozuje závody například v Brazílii, Maďarsku nebo Thajsku.

Podle Liz Lee z Counterpoint Research je nové čínské opatření důkazem, že dochází k geopolitickému oddělení v oblasti technologií, které se začíná týkat nejen materiálů, ale i samotného duševního vlastnictví. Její analýza zároveň naznačuje, že krátkodobý dopad může být omezený – většina čínských závodů v zahraničí se zaměřuje na výrobu bateriových článků a modulů, zatímco citlivé upstream technologie zůstávají doma.

Senior analytik společnosti Morningstar Vincent Sun dodává, že rozhodující bude, jak rychle a transparentně bude možné získat požadované licence. Pokud budou licence zadržovány, může to výrazně zpomalit přenos know-how mimo Čínu a omezit spolupráci se zahraničními partnery.

Dominance Číny v oblasti LFP baterií a lithia

Čína je v současnosti globálním lídrem v oblasti LFP baterií a zpracování lithia. Podle údajů společnosti Fastmarkets drží 94% podíl na globální výrobní kapacitě LFP baterií a dodává přibližně 70 % zpracovaného lithia na světovém trhu. Ačkoli tyto baterie nedosahují tak vysoké energetické hustoty jako alternativy na bázi niklu, manganu a kobaltu, jejich nižší cena a vyšší bezpečnost z nich činí preferovanou volbu pro levnější elektromobily, zejména čínských výrobců.

James Edmondson z IDTechEx upozorňuje, že Čína má významný technologický náskok, který ilustruje platforma BYD „Super E-Platform“, umožňující dojezd 250 mil při pouhých pěti minutách nabíjení – což je výkon překonávající Superchargery od Tesly, které potřebují třikrát více času. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat a CATL představila svou vylepšenou LFP baterii s ještě delším dojezdem 320 mil a srovnatelnou rychlostí nabíjení.

Zásadní roli přitom hrají i prekurzory katod, které i při výrobě mimo Čínu často pocházejí právě od čínských dodavatelů. To znamená, že i v případech, kdy jsou baterie fyzicky vyráběny například v Evropě, je čínský technologický vliv stále přítomen.

Výhled: Lokalizace výroby a tlak na diverzifikaci

Nastolená omezení ještě více posilují trend, v jehož rámci se USA, EU a další země snaží diverzifikovat dodavatelské řetězce, lokalizovat výrobu baterií a investovat do domácí těžby a zpracování surovin. Vývoj napovídá, že závislost na Číně – zejména v oblasti bateriových technologií a materiálů – zůstává strukturálně hluboká, a její překonání bude dlouhodobou výzvou.

Pro americké automobilky, které plánují přechod na elektromobilitu, a evropské regulátory, kteří tlačí na nulové emise, představují čínské exportní bariéry komplikaci. Zejména s ohledem na ambice v oblasti energetické bezpečnosti a snížení závislosti na geopolitických rizicích.

Souběžně s tímto vývojem roste důraz na investice do výzkumu a vývoje alternativních technologií, jako jsou například sodíkové baterie, které by mohly v budoucnu představovat částečné řešení. V současnosti ale Čína stále zůstává technologicky i výrobně nepostradatelným hráčem v klíčové oblasti budoucí mobility.