Obchodníci zůstávají obezřetní především kvůli blížícímu se termínu 1. srpna, kdy má vstoupit v platnost americké 30% clo na dovoz evropského zboží.

V ranních hodinách (03:02 ET) německý index DAX ztrácel 0,2 %, francouzský CAC 40 klesal o 0,2 % a britský FTSE 100 se pohyboval bez výraznější změny. Celkově se dá říct, že nálada investorů v Evropě zůstává nejistá a volatilní, přičemž významnou roli hraje i napětí mezi EU a USA.

Od počátku července, kdy prezident Donald Trump oznámil, že k 1. srpnu zavede 30% cla na zboží z EU, se evropské trhy drží ve stavu zvýšené opatrnosti. Navzdory probíhajícím jednáním není v dohledu žádná dohoda. EU se snaží přesvědčit Washington, aby ponechal základní sazbu cla na 10 %, nicméně podle zpráv Wall Street Journal americká administrativa požaduje další ústupky – včetně zvýšení cla na 15 % nebo více. To vedlo některé členské státy, včetně Německa, k úvahám o zavedení tzv. „protinátlakových“ opatření, která by se zaměřila na americké služby. Agentura Reuters uvedla, že se tato opatření stávají reálnější možností, pokud jednání selžou.

Tento geopolitický tlak se přirozeně promítá do nálady na trzích, přičemž investoři zároveň zkoumají výsledky jednotlivých společností za druhé čtvrtletí. Vzhledem k posílení eura o 9 % v období duben–červen mnozí analyzují, jak tento pohyb měny ovlivnil ziskovost exportně orientovaných firem.

Mezi ty, které naopak dokázaly překvapit pozitivně, patří švýcarský výrobce čokolády Lindt & Sprüngli. Ten zvýšil výhled organického růstu tržeb pro celý rok 2025 z původních 7–9 % na 9–11 %, přičemž jako hlavní důvody uvedl silnou loajalitu zákazníků a přechod na prémiové výrobky. Společnost tak nadále potvrzuje svou odolnost vůči ekonomickému cyklu a vysoké inflaci.

Naopak švýcarská banka Julius Baer zklamala, když oznámila meziroční pokles čistého zisku o 35 % za první pololetí. Důvodem byly vyšší opravné položky na úvěry a náklady spojené s prodejem brazilské divize správy majetku. Výsledky tak ukazují, že i velké evropské finanční domy nejsou imunní vůči nákladovým tlakům a geopolitickému napětí.

Z energetického sektoru zaujala norská společnost Norsk Hydro, která oznámila 33% nárůst zisku díky rostoucím cenám hliníku a energie. Na britské straně pak potěšila společnost Mitie, která oznámila meziroční růst tržeb o 10,1 % v prvním čtvrtletí fiskálního roku 2026. Firma těžila z nových zakázek, efektivní realizace projektů a vhodně nastavené cenové politiky.

Vedle obchodních rizik investoři sledují i vývoj měnové politiky. Tento týden má Evropská centrální banka oznámit své nové rozhodnutí ohledně sazeb. Analytici očekávají, že ECB ponechá svou klíčovou depozitní sazbu na úrovni 2 %, což by znamenalo dočasnou stabilizaci po osmi předchozích snižováních. Na posledním zasedání v červnu totiž banka snížila sazby o 25 bazických bodů s ohledem na oslabující inflaci a stagnující růst v eurozóně. Vzhledem k přetrvávající nejistotě ohledně amerických cel ECB podle analytiků pravděpodobně přistoupí k tzv. červencové pauze, čímž si nechá prostor na vyhodnocení dalšího vývoje.

Ropa, která často slouží jako barometr globálního ekonomického zdraví, rovněž zaznamenala pokles. Futures na ropu Brent klesly o 0,4 % na 68,94 USD za barel a americká WTI ztratila stejný podíl a obchodovala se na 65,67 USD. Obavy z obchodní války mezi dvěma hlavními spotřebiteli – EU a USA – vyvolávají nejistotu ohledně vývoje globální poptávky po energiích.

Evropské trhy tak zůstávají pod tlakem. Investoři čekají nejen na vývoj obchodních jednání, ale také na další výsledky firem, které by mohly napovědět, jak evropské korporace zvládají kombinaci měnové volatility, geopolitických rizik a měnící se spotřebitelské poptávky.