Globální farmaceutické firmy rekordně investují do čínských biotechnologií navzdory hrozbě cel

Navzdory rostoucímu geopolitickému napětí mezi Spojenými státy a Čínou se globální farmaceutické společnosti čím dál více obracejí na čínské biotechnologické firmy. Letos uzavřely rekordní počet licenčních smluv, které jim zajišťují exkluzivní práva na vývoj a distribuci čínských léků mimo domácí trh. Tyto dohody podtrhují, jak silná je závislost západních farmaceutických gigantů na čínských inovacích – a to právě ve chvíli, kdy Washington zvažuje nová cla na čínské farmaceutické produkty.

Podíl Číny na globálním trhu rychle roste

Podle červencové analýzy investiční banky Jefferies (JEF) tvořily čínské firmy v roce 2025 již 18 % všech licenčních smluv uzavřených globálními farmaceutickými společnostmi. Ještě v loňském roce to bylo o procentní bod méně, což znamená nový rekord. Ještě výraznější je nárůst hodnoty těchto smluv – třetina jejich celkové hodnoty pochází letos právě z Číny. Tyto smlouvy obvykle dávají zahraničním firmám exkluzivní práva na prodej léků ve vývoji mimo čínské území. Pokud daný lék úspěšně projde klinickými testy, čínským společnostem se otevírají mnohem větší příjmy z globálních trhů.

Mezi nejaktivnější hráče patří AstraZeneca (AZN), která podle zprávy Morgan Stanley [MS] uzavřela jen v první polovině roku 2025 dohody s pěti čínskými firmami v hodnotě minimálně 13,6 miliardy dolarů. V červnu navíc oznámila smlouvu v hodnotě 5,2 miliardy dolarů se společností CSPC Pharmaceuticals z města Shijiazhuang na vývoj několika nových léčiv. Její americký konkurent Pfizer (PFE) uzavřel dosud největší letošní dohodu s čínskou firmou 3Sbio, a to v hodnotě 6 miliard dolarů na vývoj nového léku proti rakovině.

Dále se do čínských licencí zapojily i společnosti jako Merck, AbbVie nebo Regeneron, které rovněž uzavřely smlouvy v hodnotě miliard dolarů. I přesto se zástupci farmaceutického průmyslu v regulačních dokumentech i veřejných prohlášeních často vyhýbají zmínkám o čínských partnerech – zřejmě kvůli obavám z negativní reakce amerických úřadů.

Cla jako strategický nástroj Trumpovy administrativy

Americký prezident Donald Trump mezitím oznámil, že připravuje cla na dovoz farmaceutických produktů z Číny, která by mohla být zveřejněna ještě před koncem července. Tato opatření vycházejí ze sekce 232 obchodního zákona, tedy z podobného rámce, který byl dříve použit při zavedení cel na ocel a hliník. Trumpova administrativa argumentuje, že čínský vliv v oblasti biotechnologií ohrožuje národní bezpečnost USA, a to jak v oblasti zdravotnictví, tak i ve vojenském kontextu.

Bývalý komisař amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv Mark McClellan, který dnes působí na Duke University, upozorňuje, že přesun výroby zpět do USA bude velmi pomalý proces. Zároveň dodává, že Čína má náskok v oblasti buněčných a genových terapií, což může být problém nejen z hlediska technologické konkurence, ale i bezpečnosti.

I přesto zůstává podíl čínských produktů v oficiálních statistikách relativně malý. Lobbistická organizace PhRMA i firmy jako AstraZeneca uvádějí, že většina léčiv dovážených do USA pochází z Evropy. Například AstraZeneca v květnu informovala americké úřady, že nedováží žádné léky z Číny. Argumenty firem se však nezaměřují na licenční smlouvy, které mají často větší význam než samotný dovoz.

Čínská biotechnologie láká investory i přes krizi

Zatímco západní společnosti čelí tlaku na snižování nákladů a konci platnosti klíčových patentů, čínské firmy hledají nové trhy. Domácí výrobci byli v posledních letech nuceni výrazně snižovat ceny, aby se jejich přípravky dostaly na seznamy hrazené státním zdravotním pojištěním. Tato politika čínské vlády sice tlačí ceny dolů, ale zároveň nutí firmy hledat partnery v zahraničí, kteří by jim pomohli financovat nákladné klinické studie.

V tomto prostředí se čínský biotechnologický sektor dočkal letos výrazného oživení. Index Hang Seng Biotech od začátku roku posílil o 79 %, což je dramatický rozdíl oproti 24,6% růstu hlavního indexu Hang Seng. Tento vývoj ukazuje, jak výrazně trh oceňuje potenciál čínských inovací – navzdory vnějšímu politickému tlaku.

Výzkumnice Kirsten Axelsen z American Enterprise Institute k tomu dodává, že zatímco americká vláda sází na tvrdý přístup, Čína získává farmaceutické firmy tím, že zlevňuje vývoj léčiv. Klinické zkoušky jsou v Číně nejen levnější, ale často i rychlejší než v USA. Axelsen poznamenává, že obrovské investice do čínského biotechnologického sektoru jsou důsledkem systematické podpory, kterou země tomuto odvětví poskytuje – na rozdíl od americké politiky, která podle ní v této oblasti zaspala.