Akvizice talentů velkými technologickými společnostmi, které mají za cíl získat spíše dovednosti než velké firmy, se brzy mohou dostat pod regulační dohled, kterému se dosud vyhýbaly, řekl odcházející šéf antimonopolního útvaru Evropské komise.
Akvizice, při nichž velké technologické firmy najímají zakladatele a vedoucí pracovníky start-upů, místo aby tyto firmy kupovaly, jsou antimonopolními regulátory považovány za pokus obejít pravidla pro fúze.
„Je důležité zachovat účinnou hospodářskou soutěž,“ řekl Olivier Guersent, generální ředitel antimonopolního úřadu, v rozhovoru pro agenturu Reuters na začátku tohoto týdne před svým odchodem do důchodu ve čtvrtek po 33 letech kariéry v oblasti antimonopolní politiky, kartelů a finančních služeb.
Uvedl, že Komise tlačí na vnitrostátní orgány s pravomocí zasáhnout, aby jednaly. Tyto pravomoci, které mají Dánsko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Švédsko, Slovinsko, Litva a Lotyšsko, jim umožňují postoupit fúze pod prahovou hodnotou EU orgánu EU pověřenému prosazováním práva.
„Musíme tedy být trpěliví a mít dostatek členských států, které mají ustanovení o přezkumu a využívají je. Ale pracujeme na tom. V rámci ECN to aktivně podporujeme,“ uvedl Guersent. Evropská síť pro hospodářskou soutěž je fórum pro spolupráci mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány.
Guersent uvedl, že akvizice mohou být považovány za fúze, protože zaměstnanci jsou součástí majetku společnosti.
Mezi příklady patří loňská transakce společnosti Microsoft (NASDAQ:MSFT) v hodnotě 650 milionů dolarů, jejímž cílem bylo převzít většinu zaměstnanců start-upu Inflection zabývajícího se umělou inteligencí, včetně jeho spoluzakladatelů, a loňský odchod zaměstnanců start-upu Character.AI zabývajícího se chatboty do společnosti Google (NASDAQ:GOOGL).
Akvizice talentů velkými technologickými společnostmi, které mají za cíl získat spíše dovednosti než velké firmy, se brzy mohou dostat pod regulační dohled, kterému se dosud vyhýbaly, řekl odcházející šéf antimonopolního útvaru Evropské komise.
Akvizice, při nichž velké technologické firmy najímají zakladatele a vedoucí pracovníky start-upů, místo aby tyto firmy kupovaly, jsou antimonopolními regulátory považovány za pokus obejít pravidla pro fúze.
„Je důležité zachovat účinnou hospodářskou soutěž,“ řekl Olivier Guersent, generální ředitel antimonopolního úřadu, v rozhovoru pro agenturu Reuters na začátku tohoto týdne před svým odchodem do důchodu ve čtvrtek po 33 letech kariéry v oblasti antimonopolní politiky, kartelů a finančních služeb.
Uvedl, že Komise tlačí na vnitrostátní orgány s pravomocí zasáhnout, aby jednaly. Tyto pravomoci, které mají Dánsko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Švédsko, Slovinsko, Litva a Lotyšsko, jim umožňují postoupit fúze pod prahovou hodnotou EU orgánu EU pověřenému prosazováním práva.
„Musíme tedy být trpěliví a mít dostatek členských států, které mají ustanovení o přezkumu a využívají je. Ale pracujeme na tom. V rámci ECN to aktivně podporujeme,“ uvedl Guersent. Evropská síť pro hospodářskou soutěž je fórum pro spolupráci mezi Komisí a vnitrostátními regulačními orgány.
Guersent uvedl, že akvizice mohou být považovány za fúze, protože zaměstnanci jsou součástí majetku společnosti.
Mezi příklady patří loňská transakce společnosti Microsoft v hodnotě 650 milionů dolarů, jejímž cílem bylo převzít většinu zaměstnanců start-upu Inflection zabývajícího se umělou inteligencí, včetně jeho spoluzakladatelů, a loňský odchod zaměstnanců start-upu Character.AI zabývajícího se chatboty do společnosti Google .
