Trhy navíc znejistěla kombinace slabých makroekonomických údajů z USA a obav z dopadu nových celních opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tyto faktory dohromady vytvářejí prostředí, které podle investorů a analytiků může zásadně ovlivnit globální rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po ropě.

Kontrakty na ropu Brent se snížily o 0,5 % a obchodovaly se za 69,35 USD za barel, zatímco americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) klesla o 0,3 % na 65,90 USD za barel. Oba kontrakty tak prohloubily své ztráty z minulého týdne, kdy reagovaly především na znepokojivé údaje z amerického trhu práce. Spojené státy jako největší světový spotřebitel ropy totiž hrají zásadní roli v určování globální poptávky, a jakýkoli signál oslabení americké ekonomiky má okamžitý dopad na ceny komodit.

Nejnovější zpráva z amerického trhu práce ukázala, že v červenci bylo vytvořeno pouze 73 000 pracovních míst mimo zemědělství, což je hluboko pod očekáváním. Tyto údaje přišly navíc s výraznou revizí předchozích měsíců směrem dolů, což signalizuje možné zpomalení ekonomiky. Trhy na tyto zprávy reagovaly poklesem akciových indexů, oslabením dolaru i propadem cen ropy. Investoři se totiž obávají, že ochabující trh práce by mohl vést k nižší spotřebě pohonných hmot a energií v USA.

Výrazným faktorem, který momentálně ovlivňuje nabídku na trhu, je rozhodnutí skupiny OPEC+ zvýšit produkci. Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci se v neděli dohodli, že v září navýší produkci o dalších 547 000 barelů denně. Jedná se již o šestý měsíc v řadě, kdy kartel přistupuje ke zvýšení těžby. Tento trend postupného zvyšování produkce ukončuje období dvou let, kdy skupina kvůli pandemii a následné nestabilitě omezovala dodávky, aby podpořila ceny.

V srpnu činil nárůst přibližně 548 000 barelů denně, v červenci pak 411 000. I když bylo zářijové zvýšení v souladu s očekáváním trhu, vyvolalo další obavy z nadbytku nabídky na globálním trhu – obzvlášť pokud současně zpomalí poptávka. Někteří analytici upozorňují, že růst produkce může zcela vyvážit dopad případných amerických sankcí na ruskou ropu, čímž by se očekávané zpřísnění globálních dodávek mohlo ukázat jako krátkodobé.

Důležitým geopolitickým faktorem, který do celé situace přispívá, je Trumpova celní a zahraniční politika. Prezident oznámil zavedení nových vysokých cel na dovozy z více než 70 zemí, včetně klíčových obchodních partnerů, a to včetně Číny a Indie – dvou největších odběratelů ruské ropy. Tyto kroky mají potenciál narušit dodavatelské řetězce a změnit tok ropy ve světovém měřítku. Trump zároveň vyhrožoval, že v reakci na konflikt na Ukrajině může zvážit vojenské akce proti Rusku, což dále zvyšuje geopolitické napětí a tržní nejistotu.

Některé ropné kontrakty si i přesto v předchozím týdnu připsaly mírné zisky, zejména kvůli obavám z možného omezení nabídky. USA totiž pohrozily, že zpřísní sankce na ruský ropný export, což by mohlo zasáhnout globální zásobování a podpořit ceny. Zároveň se ale ukazuje, že trh je mimořádně citlivý na jakékoli signály ze Spojených států, ať už ekonomické nebo politické.

Dalším negativním signálem pro ceny ropy byla slabá čísla z indexu nákupních manažerů v USA, která naznačují zpomalení podnikatelské aktivity. Tento faktor je klíčový, protože korelace mezi aktivitou firem a spotřebou paliv je tradičně velmi silná. Pokud americké podniky začnou omezovat výrobu či dopravu, poptávka po ropě může rychle klesnout.

Výhled pro ceny ropy zůstává nejistý. Na jedné straně tu jsou geopolitická rizika, sankce a potenciální výpadky v dodávkách. Na druhé straně pak rostoucí produkce OPEC+ a signály ochlazení poptávky ze Spojených států. Vývoj v následujících týdnech tak bude do velké míry záviset na dalších makroekonomických datech z USA, krocích americké administrativy i postupu OPEC+ v rámci řízení globálních dodávek.