Oproti letošnímu schválenému schodku 241 miliard jde o výrazné navýšení. Do návrhu mají být započteny jak mandatorní výdaje, tak i specifické položky, mezi které patří zejména vyšší výdaje na obranu a půjčka na výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. Přesnou výši deficitu ministerstvo představí vládě 31. srpna.<!– DIP popup–>Výdaje na obranu a energetikuJedním z hlavních faktorů, které ovlivní návrh, jsou výdaje na obranu. Zákon o rozpočtové odpovědnosti sice umožňuje schodek kolem 230 miliard korun, ale do této částky se nezahrnují výdaje na obranu nad dvě procenta HDP ani jednorázové výdaje na velké investice. Stanjura uvedl, že bude prosazovat, aby rozpočet počítal dokonce s 2,3 procenta HDP na obranu. Další významnou položkou je návratná půjčka pro společnost EDU II na financování nových jaderných bloků v Dukovanech. Tyto prostředky však bude možné čerpat až po notifikaci Evropské komise, která může přijít nejdříve v roce 2027.Rizika a omezeníPokud by notifikace přišla později, prostředky zůstanou v rozpočtu nevyužity a tím se faktický deficit sníží. Ministerstvo financí zároveň očekává, že rozpočtové příjmy porostou o dvě procenta, tedy o vyšší desítky miliard korun. Tento nárůst však podle Stanjury pohltí automatické valorizační mechanismy, jako jsou penze, platby za státní pojištěnce, dvě procenta HDP na obranu či platy pedagogů. To znamená, že prostor pro další výdajové priority bude minimální.Dlouhodobé výzvy veřejných financíStanjura za hlavní prioritu označil udržení schodku veřejných financí na úrovni letošních 1,9 procenta HDP. Připomněl, že zákon o rozpočtové odpovědnosti počítá v roce 2027 s dalším snižováním strukturálního deficitu, což bude vyžadovat nová konsolidační opatření. Pokud současná vládní koalice získá důvěru i po příštích volbách, je připraven tyto kroky předložit. Podle ministra je nutné, aby si vláda zachovala rozpočtovou disciplínu i v době, kdy část výdajů roste automaticky a kdy stát zároveň investuje do bezpečnosti a energetické stability země.Dalším klíčovým tématem bude samotné načasování rozpočtových opatření. Stát musí vyvažovat krátkodobou potřebu financovat obranu a energetickou infrastrukturu s dlouhodobým cílem postupného snižování zadlužení. Podle Stanjury je nutné hledat kompromis, který nezastaví ekonomický růst, ale zároveň nezatíží budoucí generace příliš vysokým dluhem. Vláda tak bude čelit složitému rozhodování, zda upřednostnit investice, nebo rychlejší konsolidaci.Významnou roli v rozpočtovém procesu bude hrát také celkový vývoj hospodářství. Očekávaný růst příjmů o dvě procenta je relativně nízký, a pokud by se ekonomika zpomalila, může být i tento odhad ohrožen. Každé zpomalení hospodářského výkonu by mohlo vyvolat tlak na další deficitní financování. To je riziko, které se může projevit zejména v období nejistoty na globálních trzích, například při zhoršení situace v energetice nebo geopolitice. Chcete využít této příležitosti?Pro vládu bude důležité, jak vysvětlí veřejnosti navýšení schodku. Deficit 280 miliard korun je citelně vyšší než letošní úroveň, a proto bude nutné jasně ukázat, že peníze míří do oblastí, které posilují bezpečnost, energetickou soběstačnost a dlouhodobý růst. Transparentní komunikace může pomoci zvýšit důvěru občanů i investorů, že jde o promyšlený krok a nikoliv o nekontrolované utrácení.V konečném důsledku se tak návrh rozpočtu stává nejen finančním plánem, ale i politickým testem. Ukáže, zda je vláda schopná sladit vysoké investiční potřeby s povinností udržet rozpočtovou disciplínu. Pokud se podaří udržet schodek pod kontrolou a zároveň nastartovat strategické projekty, může Česká republika v příštích letech těžit z lepší pozice jak v oblasti bezpečnosti, tak i ekonomické stability.