Podle zdrojů obeznámených se situací by tento krok umožnil čerpat finance již schválené Kongresem, a tím se vyhnout potřebě žádat o další výdaje. Záměrem je snížit závislost Spojených států na Číně, která má dominantní postavení na trhu s germania, galia a dalšími surovinami klíčovými pro elektroniku i obranný průmysl.Kromě přerozdělení prostředků má iniciativa posílit vliv ministra obchodu Howarda Lutnicka, který by měl hrát centrální roli při koordinaci financování v tomto strategickém sektoru. Záměr navazuje na snahu administrativy sjednotit přístup k otázkám kritických surovin poté, co investice Pentagonu do MP Materials vyvolala debaty o jednotnosti vládní strategie.Dopady na těžební sektorPokud by se plán uskutečnil, mohl by těžit široký okruh firem – nejen samotné těžební společnosti, ale také podniky zaměřené na zpracování a recyklaci. Většina surovin, které americká vláda označuje za kritické, se totiž v současnosti v USA vůbec nezpracovává. To potvrzuje i výrok Kenta Masterse, generálního ředitele Albemarle , největšího světového producenta lithia. Ten uvedl, že plány firmy na výstavbu rafinerie v USA jsou bez formy vládní podpory či partnerství „obtížně realizovatelné“.Není přitom jasné, zda by 2 miliardy dolarů byly využity formou přímých dotací nebo kapitálových vstupů do firem. Zdroj agentury Reuters však zdůraznil, že Lutnick chce prostředky uvolnit co nejdříve a že administrativa zvažuje i další přesuny financí k podpoře těžby. Přerozdělení fondů by navíc bylo částečně v souladu s původním účelem zákona CHIPS Act, protože výroba polovodičů je na dostupnosti kritických minerálů přímo závislá.Politické pozadí a role LutnickaZákon CHIPS and Science Act z roku 2022, podepsaný prezidentem Joem Bidenem, měl původně podpořit výzkum a výstavbu továren na čipy v USA. Celkový objem činí 52,7 miliardy dolarů. Od svého nástupu do úřadu však Donald Trump zákon kritizuje a snaží se jej změnit – označil ho dokonce za „hroznou, strašnou věc“, která podle něj zbytečně zvýhodňuje výrobce čipů.Plánované přesměrování financí do těžebního sektoru má posílit jednotný vládní přístup. Pentagonova miliardová investice do MP Materials a její dopady vyvolaly obavy z nekoordinované strategie. Podle šéfky štábu Bílého domu Susie Wilesové nebyl tento krok včas konzultován, což způsobilo zmatek kolem otázky, zda Washington hodlá zaručit minimální ceny pro těžaře. Administrativa následně zdůraznila, že žádný monopol na vzácné kovy nevznikne.Právě zde má hrát klíčovou roli Howard Lutnick. Bílý dům mu chce svěřit dohled nad rozhodovacími procesy v oblasti kritických minerálů a posílit jeho vliv vůči Pentagonu i dalším agenturám. Lutnick, bývalý ředitel makléřské společnosti Cantor Fitzgerald, je navíc spojen s firmou Critical Metals Corp, která zvažuje půjčku od americké Export-Import Bank. Chcete využít této příležitosti?Mezinárodní a ekonomické souvislostiTrumpova administrativa postupuje rychle. Prezident v úterý přivítal v Bílém domě generální ředitele těžebních gigantů Rio Tinto a BHP, aby zdůraznil podporu domácí těžbě i v době, kdy řeší geopolitická témata, včetně ruské invaze na Ukrajinu. Tento signál měl ukázat, že rozvoj amerického těžebního sektoru je jednou z priorit nové vlády.Kromě toho se objevují návrhy, aby prostředky z CHIPS Act byly využity i na kapitálové podíly v technologických firmách, včetně Intelu , výměnou za hotovostní podporu. To by byl významný odklon od původního záměru zákona, ale v souladu s Trumpovým přístupem k přímější kontrole financování.Bidenova administrativa zvažovala obdobný krok, ale nakonec se rozhodla, že přesměrování financí z CHIPS Act na vzácné kovy není ekonomicky výhodné a vyžadovalo by příliš mnoho výjimek z environmentálních předpisů. Místo toho se tehdy opírala o ministerstvo energetiky a infrastrukturní zákon z roku 2021, který uvolnil miliardu dolarů na projekty v oblasti kritických minerálů.Dnešní debata tak ukazuje nejen rozdílné přístupy obou administrativ, ale i narůstající význam kritických surovin pro ekonomickou i geopolitickou stabilitu USA.