Trumpova investice do Intelu může být začátkem širší vládní ofenzivy
Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa v posledních dnech naznačili, že dohoda o převzetí podílu ve společnosti Intel nemusí být ojedinělou událostí.
Spojené státy získaly 9,9% podíl v Intelu (INTC) za 8,8 miliardy USD
Administrativa zdůrazňuje, že investice je čistě pasivní bez vlivu na řízení
Podobné transakce mohou v budoucnu zasáhnout i další klíčová odvětví
Prezident během pondělního jednání v Oválné pracovně zdůraznil, že by rád viděl „mnohem více případů“ podobných investic a dodal, že Spojené státy chtějí být partnerem domácích technologických firem. Podle jeho slov se má dařit nejen Intelu(INTC), ale i dalším výrobcům, a vláda je připravena jim v současné ekonomické situaci aktivně pomoci.
Tento signál je důležitý i proto, že v posledním týdnu vláda oznámila koupi 433,3 milionu akcií Intelu za 20,47 USD za kus, čímž získala 9,9% podíl ve společnosti. Celková hodnota transakce činila více než 8,8 miliardy USD. Trumpova administrativa tak využila prostředky původně vyčleněné v rámci zákona CHIPS and Science Act z roku 2022, který podepsal tehdejší prezident Joe Biden. Podle Bílého domu by však tato dohoda mohla být pouze prvním krokem v širší investiční ofenzivě, která má potenciálně zahrnovat i další sektory.
Zdroj: Shutterstock
Vláda zdůrazňuje pasivní roli, firmy však mají obavy
Okamžitě po oznámení se objevily otázky, zda bude mít vláda ambici zasahovat do fungování Intelu. Bílý dům ujišťuje, že investice je čistě pasivní vlastnictví a že vláda nezíská žádná místa v představenstvu ani zvláštní přístup k informacím. Ekonomický poradce Kevin Hassett v televizi CNBC prohlásil, že se vláda nebude vměšovat do každodenního chodu společnosti.
Zároveň ale naznačil, že další podobné investice mohou následovat. Intel podle něj představuje „zvláštní případ“, který je možné vnímat jako „zálohu na suverénní investiční fond“. Trump už během své kampaně mluvil o myšlence vybudování státního investičního fondu a aktuální dohoda s Intelem může být jeho prvním krokem.
Přesto se mezi investory a analytiky objevují obavy, že aktivnější vládní účast v klíčových společnostech může v budoucnu vést k větším zásahům do obchodních rozhodnutí. Trump se už v minulosti netajil tím, že je ochoten vyvíjet tlak na firmy, pokud nesdílí jeho politiku. V otázkách cel například opakovaně vyzýval společnosti, aby „dodatečné náklady snědly“, a v minulosti se přímo obrátil i na Walmart (WMT).
Dohoda s Intelem není prvním případem, kdy Trumpova administrativa využila vliv státu v soukromém sektoru. Nedávno například vláda umožnila společnosti Nvidia (NVDA) prodávat čipy H20 do Číny pod podmínkou, že 15 % z hodnoty prodeje připadne americké vládě. Stejný princip se následně aplikoval i na AMD (AMD) u jejích čipů směřujících na čínský trh.
Dalším příkladem je získání tzv. „zlaté akcie“ s právem veta při převzetí společnosti US Steel japonskou firmou Nippon Steel. Tento krok měl zajistit, aby vláda mohla v případě potřeby chránit klíčové národní zájmy. Trump tyto kroky obhajuje slovy, že jde o byznys a že Spojené státy se musí snažit z každé situace získat maximum.
Celkově se tak ukazuje trend, kdy administrativa postupně posiluje svůj vliv v technologickém a průmyslovém sektoru. Pro firmy to může znamenat nejen finanční podporu, ale i větší tlak ze strany vlády na rozhodnutí, která mají širší geopolitický či ekonomický význam.
Od dohody s Intelem k širší strategii státních investic
Současná investice do Intelu byla financována z 2,2 miliardy USD, které společnost již získala jako dotace z CHIPS Act. Trumpova administrativa ji však převedla na kapitálovou investici a slíbila, že do budoucna plánuje investice až za 11,1 miliardy USD. Podle poradců jde o testovací krok, který by mohl vést k vytvoření státního investičního fondu po vzoru některých zahraničních ekonomik.
Pokud by Spojené státy skutečně začaly systematicky investovat do domácích firem prostřednictvím státního kapitálu, mohlo by to zásadně změnit dynamiku mezi vládou a soukromým sektorem. Trumpův výrok, že „chce získat co nejvíce“, naznačuje, že se vláda nehodlá spokojit s jednorázovou dohodou.
Investoři proto pečlivě sledují, jaký bude další krok Bílého domu. Na jedné straně může přítomnost vlády posílit finanční stabilitu vybraných firem a dát jim jistotu partnerství. Na druhé straně vyvolává otázky ohledně nezávislosti managementu a rizika politických zásahů do strategických rozhodnutí.
Zdroj: Shutterstock
Prezident během pondělního jednání v Oválné pracovně zdůraznil, že by rád viděl „mnohem více případů“ podobných investic a dodal, že Spojené státy chtějí být partnerem domácích technologických firem. Podle jeho slov se má dařit nejen Intelu , ale i dalším výrobcům, a vláda je připravena jim v současné ekonomické situaci aktivně pomoci.Tento signál je důležitý i proto, že v posledním týdnu vláda oznámila koupi 433,3 milionu akcií Intelu za 20,47 USD za kus, čímž získala 9,9% podíl ve společnosti. Celková hodnota transakce činila více než 8,8 miliardy USD. Trumpova administrativa tak využila prostředky původně vyčleněné v rámci zákona CHIPS and Science Act z roku 2022, který podepsal tehdejší prezident Joe Biden. Podle Bílého domu by však tato dohoda mohla být pouze prvním krokem v širší investiční ofenzivě, která má potenciálně zahrnovat i další sektory.Vláda zdůrazňuje pasivní roli, firmy však mají obavyOkamžitě po oznámení se objevily otázky, zda bude mít vláda ambici zasahovat do fungování Intelu. Bílý dům ujišťuje, že investice je čistě pasivní vlastnictví a že vláda nezíská žádná místa v představenstvu ani zvláštní přístup k informacím. Ekonomický poradce Kevin Hassett v televizi CNBC prohlásil, že se vláda nebude vměšovat do každodenního chodu společnosti.Zároveň ale naznačil, že další podobné investice mohou následovat. Intel podle něj představuje „zvláštní případ“, který je možné vnímat jako „zálohu na suverénní investiční fond“. Trump už během své kampaně mluvil o myšlence vybudování státního investičního fondu a aktuální dohoda s Intelem může být jeho prvním krokem.Přesto se mezi investory a analytiky objevují obavy, že aktivnější vládní účast v klíčových společnostech může v budoucnu vést k větším zásahům do obchodních rozhodnutí. Trump se už v minulosti netajil tím, že je ochoten vyvíjet tlak na firmy, pokud nesdílí jeho politiku. V otázkách cel například opakovaně vyzýval společnosti, aby „dodatečné náklady snědly“, a v minulosti se přímo obrátil i na Walmart . Chcete využít této příležitosti?Další příklady vládních zásahů do firemDohoda s Intelem není prvním případem, kdy Trumpova administrativa využila vliv státu v soukromém sektoru. Nedávno například vláda umožnila společnosti Nvidia prodávat čipy H20 do Číny pod podmínkou, že 15 % z hodnoty prodeje připadne americké vládě. Stejný princip se následně aplikoval i na AMD u jejích čipů směřujících na čínský trh.Dalším příkladem je získání tzv. „zlaté akcie“ s právem veta při převzetí společnosti US Steel japonskou firmou Nippon Steel. Tento krok měl zajistit, aby vláda mohla v případě potřeby chránit klíčové národní zájmy. Trump tyto kroky obhajuje slovy, že jde o byznys a že Spojené státy se musí snažit z každé situace získat maximum.Celkově se tak ukazuje trend, kdy administrativa postupně posiluje svůj vliv v technologickém a průmyslovém sektoru. Pro firmy to může znamenat nejen finanční podporu, ale i větší tlak ze strany vlády na rozhodnutí, která mají širší geopolitický či ekonomický význam. Od dohody s Intelem k širší strategii státních investicSoučasná investice do Intelu byla financována z 2,2 miliardy USD, které společnost již získala jako dotace z CHIPS Act. Trumpova administrativa ji však převedla na kapitálovou investici a slíbila, že do budoucna plánuje investice až za 11,1 miliardy USD. Podle poradců jde o testovací krok, který by mohl vést k vytvoření státního investičního fondu po vzoru některých zahraničních ekonomik.Pokud by Spojené státy skutečně začaly systematicky investovat do domácích firem prostřednictvím státního kapitálu, mohlo by to zásadně změnit dynamiku mezi vládou a soukromým sektorem. Trumpův výrok, že „chce získat co nejvíce“, naznačuje, že se vláda nehodlá spokojit s jednorázovou dohodou.Investoři proto pečlivě sledují, jaký bude další krok Bílého domu. Na jedné straně může přítomnost vlády posílit finanční stabilitu vybraných firem a dát jim jistotu partnerství. Na druhé straně vyvolává otázky ohledně nezávislosti managementu a rizika politických zásahů do strategických rozhodnutí.